Objektiv jsem tu představit začátkem ledna. Jde o teleobjektiv pro fotoaparáty se systémem Micro 4/3, má mimořádně dlouhé ohnisko 100-400 mm, tedy 200-800 mm v přepočtu na plnoformátový nebo filmový fotoaparát. Kam jinam s ním, než do ZOO, když je Afrika tak daleko?
Objektiv jsem tu představit začátkem ledna. Jde o teleobjektiv pro fotoaparáty se systémem Micro 4/3, má mimořádně dlouhé ohnisko 100-400 mm, tedy 200-800 mm v přepočtu na plnoformátový nebo filmový fotoaparát. Kam jinam s ním, než do ZOO, když je Afrika tak daleko?
![](/obrdg2016/aktuality/1_3/160106_pana_150_400.jpg)
Moje dojmy
Objektiv působí velmi dobrým dojmem už na první seznámení. 200 až 800 mm! To by byla váha, když bych chtěl takový objektiv v provedení pro PAS-C, neřkuli plnoformát! Váží 985 g, přičemž třeba Canon 100-400 váží 1570 g. Zkoušel jsem zběžně kresbu, je velmi dobrá v tradici firmy Leica, která je v pozadí tohoto objektivu. Samozřejmě vrcholí na cloně F8.0 a slábna na F16 až zeslábne na F22, nicméně objektivy tohoto druhu jsou určené k práci spíše s malým než velkým cloněním.
Objektiv je stabilizovaný. Fotil jsem s ním na těle Panasonic GX80, podle prvních výsledků přístroj snese expoziční časy numericky odpovídající délce ohniska po přepočtu, od 1/100 do 1/800, ale k definitivnímu závěru se teprve dopracuji.
Experimenty jsem začal v režimu program, aby aparátu ukázal, co umí. Nastavil 1/640 při F11 při 400 ISO:
![](/obrdg2016/objektivy/panasonic_100_400/panasonic_100_400_01m.jpg)
Jsem přítelem spíše kratších časů, takže za svými oblíbenými pelikány jsem šel s časem 1/2500 .
![](/obrdg2016/objektivy/panasonic_100_400/panasonic_100_400_02m.jpg)
Supa jsem fotil tisícinou na ohnisko 280 mm. Ve voliéře bylo přítmí, takže jsem zvedl ISO na 1600.
![](/obrdg2016/objektivy/panasonic_100_400/panasonic_100_400_03m.jpg)
No a když už jsem byl u těch zvířátek, po návratu domů jsem vyfotil na 800 ISO naši Garinu.
![](/obrdg2016/objektivy/panasonic_100_400/panasonic_100_400_04m.jpg)
Lehkost a snadná ovladatelnost určitě patří k přednostem. Problém jsem měl s tělem přístroje. Při nastavení zónového autofokusu jsem neměl přesnou kontrolu nad rovinou ostrosti a po přepnutí na bodové ostření mi tam úporně naskakovala lupa a exponovalo to, až když lupa zmizela. Z čehož jsem se mohl přeskočit vzteky. V experimentech budu pokračovat. Nicméně první závěr – ten rozsah je úžasný, poprvé jsem měl pocit, že nejsem krátký, dokonce jsem to ohnisko 400 mm využil jen minimálně.