Montování více fotek do jednoho obrázku, to je činnost zábavná, někdy dokonce užitečná. Ale jak je to s užitím cizí fotografie? O právní názor jsme požádali JUDr Martina Valouška, autora knihy Fotografie a právo. Zde na Digineffu jsme se s ním setkali už dvakrát. Letos v březnu jsme recenzovali jeho knihu, o pár dní později jsme ho požádali o vyjádření k pojmu Fotografie a přiměřenost. No a dnes je to o kolážích.
Dlužno říci, že naše právní úprava výslovně úpravu pro umělecké a v zásadě parodické zpracování cizích fotografií nemá. Nemáme k tomu ani nějaká známá soudní rozhodnutí, veškerý výklad je tak pouze podle mého názoru odpovídající, ale bohužel nelze jej úplně zaručit.
Zpracovávání fotografií v koláži, tak podle mého soudu splňuje možnost tzv. citace, tedy zákonné výjimky, v jejímž rozsahu lze užít autorské dílo jiného, tedy i fotku, bez jeho souhlasu.
Citací je více druhů, tohle může být tzv. malá citace, tedy výjimka podle které můžete užít tzv. „výňatky“ z jiných děl, tedy ne díla celá, ve vlastním autorském díle, což zde bude výsledná koláž. Zde je právě ta „hrana“, co je dovolené jako výňatek a co dovolené není, tedy co je vlastně celé dílo. Pokud autor koláže užije jen část fotky, tedy z původní fotky něco nahradí a spojí s něčím jiným, pak zřejmě z cizího díla jen ukousne a užít tedy jen takto povolený výňatek.
Existuje dále možnost tzv. velké citace, v jejímž rámci by bylo možné užít i celé fotografie, její podmínky jsou však přísnější. Užití fotky již musí zahrnovat výslovnou návaznost k této fotce se nějak vyjadřovat.
Výsledné užití však nesmí dle zákona tzv. nepřiměřeně zasáhnout do oprávněných zájmů autora původní cizí fotografie. Opět to bude otázka výkladu, důležité tak zejména bude, zda užití má své opodstatnění, zda není bezdůvodné a vlastně jen zneužitím výjimky užít cizí fotku bez souhlasu autora.
Aby to nebylo tak jednoduché, autor má ještě zvláštní právo na nedotkunutelnost díla, tedy oprávnění rozhodnout, zda se do díla zasáhne či ne. Nicméně tento nárok by musel být uplatňován výslovně, v rámci samotné licence nemusí být vždy zahrnut.
Dlužno také říci, že nároky autorů nebo agentur mohou být ve své podstatě skutečně oprávněné. Použil jste někde vygooglenou fotku, autora ani nikoho jste se neptal, použil jste ji veřejně, mimo svou osobní potřebu a k zásahu do autorského práva tak může dojít.
Problémem těchto nároků však je, že začasté sice fotobanky někde ty fotky mají, ale konkrétní důkaz, kdo je autorem a jak jim práva k fotce poskytl, nemají buď vůbec, tedy „kecají“, nebo to jen nejsou schopny doložit. Dalším problémem také je, že některých nároků se může domáhat jen autor, ne fotobanka, pokud k tomu nemá příslušné právo.
A zcela hlavním problémem je, že jsou takové nároky často zjevně přemrštěné jak co do možného licenčního poplatku, tak co do různých dalších uplatňovaných nákladů.
Autorský zákon pravda určuje určitou sankci, tedy že za neoprávněné užití díla musíte uhradit dvojnásobek jinak obvyklé odměny. Obvyklá odměna může být sice jiná u laika a profika, nicméně rozhodně ne v těch částkách, co se někdy uplatňují.
Většinou tedy klienty připravím na to, že nárok být důvodný může, ale v takové nižší částce, že to po důvodnějším odmítnutí již většinou dále vymáhat nebudou. Nevím sice o žádné věci, kdy by skutečně žalobu podali, avšak zas bývají skutečně urputní, asi se jim to vyplatí, a i po odmítnutí, píšou znovu a znovu a znovu. Vždy samozřejmě poněkud původní částku sníží a pak už se jednoho dne neozvou.
Samozřejmě každý případ může mít svoje specifika, ale většinou po seznámení se s věcí často nakonec klientům radím nárok odmítnout. Případně dodat v odpovědi dodat, že mají pochybnosti, zda fotobanka vůbec může uvedená autorská práva doložit, že to mají ve fotobance nemusí nic znamenat. Dále ať doloží důkaz o užití a dobu užití. A v poslední řadě, že případná úhrada by mohla být asi tak pár stovek. Pro jistotu je však dobré skutečně fotografii většinou dále neužívat, nejsme-li si jisti, zda k ní máme příslušná práva.
Kniha Fotografie a právo vyšla v nakladatelství Leges, stojí 260 Kč, má 124 stran formátu 205 x 146 x 7 mm, je brožovaná a má ISBN 978-80-7502-043-7 .
