Na serveru Petapixel psali o funkci Photoshopu CC Dehaze v souvislosti s fotkami hvězdné oblohy. Tohle opravdu není můj šálek čaje, nicméně při ponocování na Kalahari jsem objektiv přece jen taky zamířil vzhůru, radu jsem vyzkoušel.
Na serveru Petapixel psali o funkci Photoshopu CC Dehaze v souvislosti s fotkami hvězdné oblohy. Tohle opravdu není můj šálek čaje, nicméně při ponocování na Kalahari jsem objektiv přece jen taky zamířil vzhůru, radu jsem vyzkoušel.
O funkci Dehaze jsem podrobněji psal před měsícem, je to novinka Photoshopu CC a má za úkol zvýraznit zamlžené fotky. Můj první pokus o hvězdičky moc slavně nedopadl. Nastavil jsem citlivost na 2000 ISO, exponoval na plnou světelnost F4.0 na ohnisku 17 mm a bylo to vcelku černé jako bota.
![](/obrdg2015/costim/150730dehaze/150730dehaze_01m.jpg)
V Camera Raw jsem snímek zesvětlil a Mléčná dráha konečně vykoukla. Takhle to vypadalo po zesvětlení:
![](/obrdg2015/costim/150730dehaze/150730dehaze_02m.jpg)
Dehaze pomohlo, ale jen o fous. Rozhodně z toho nebyla žádná bomba:
![](/obrdg2015/costim/150730dehaze/150730dehaze_03m.jpg)
Takže nezbylo než se uchýlit ke starým dobrým křivkám. Udělal jsem si dva uzlové body, někde v první a druhé třetině úhlopříčky, a táhl je vodorovně proti sobě. No a pak vzniklo něco, co připomíná tu zběsilost, kterou uvidíte, jen když široko daleko nesvítí nic, než – jako zde – reflektor nějakého bláznivého džípu.
![](/obrdg2015/costim/150730dehaze/150730dehaze_04m.jpg)
Takže Dehaze je dobrá, ale křivky jsou křivky, zaplaťpánbu za ně.