Náš pravidelný čtenář pan C.H. Má problémy s posterizací. Posterizace, to jsou ty hnusné mapy, obvykle na obloze, které někdy vznikají. Co dělat, aby nevznikaly, a co dělat, když už vznikly?
Na ukázce je výřez z posterizované oblohy. Jak to vznikne? Na ukázce je celá fotka, z níž je ten výřez – ale před úpravou. Jsem na ní já s Ljubou, jedeme koupat slona, to je naše taková domácí zábava. Za námi je opravdu vyšisované nebe.
Náš pravidelný čtenář pan C.H. Má problémy s posterizací. Posterizace, to jsou ty hnusné mapy, obvykle na obloze, které někdy vznikají. Co dělat, aby nevznikaly, a co dělat, když už vznikly?
Na ukázce je výřez z posterizované oblohy. Jak to vznikne? Na ukázce je celá fotka, z níž je ten výřez – ale před úpravou. Jsem na ní já s Ljubou, jedeme koupat slona, to je naše taková domácí zábava. Za námi je opravdu vyšisované nebe.
Dejme ho do výběru a podívejme se, jaký má histogram. Je to opravdu moc hezký histogram, vypadá jako boží muka.
Dejme tomu, že bych pojal ten pošetilý nápad a pokusil se obrázek ztmavit v úrovních. Vypadalo by to asi takto: černý bod doprava, bílý bod doleva – a posterizace je na obrázku hned patrná.
Zase se podívejme na histogram. Málo platné, je to objektivní arbitr.
Už to nejsou boží muka. Je to svazek sloupečků, jsou tam špičky a mezi nimi díry. Úpravou se ta spojitá plocha roztrhala, zdrcla, shlukla do podobných oblastí. Tak vzniká posterizace. JPEG obrázek má 3×8 bitů. V každém ze tří kanálů 256 odstínů. Úpravou v úrovních žádnou informaci nepřidáme. Jen to málo co máme – roztáhneme.
Aby nevznikla:
Nejvíc je vidět na obloze. Když je obloha nanicovatá, nejlíp je nefotit… ale chápu, že je to rada pošetilá. Takže jinak:
Když fotit, tak v RAW, fotku pokud možno upravovat rovnou v konvertoru a uložit ji v 16bitovém zobrazení. Pak vznik posterizace minimalizujeme. Tvrdí se, že posterizace nenastane při prolínání vrstev – není to pravda, nastane. Hodně můžeme udělat už při samotném fotografování, pomocí polarizačního nebo přechodového filtru lze oblohu zvýraznit a mnohdy pak není žádné úpravy třeba.
Když posterizace nastane, osvědčil se mi – bohužel – brutální postup. Ukážeme si to na příkladu fotky, zaslané panem C. H.
Poučný je histogram oblohy – získal jsem ho z výběru té posterizované plochy. Je na něm jasně vidět to rozdělení to jasových úrovní, mezi nimiž není skoro žádný přechod.
Ten brutální postup je jednoduchý. Obloha je ve výběru a aplikuji na ni Gaussovské rozostření.
Rozmažou se sice mraky, ale to je pořád menší zlo, než ty šeredné mapy. No a pak můžeme opatrně to nebe ještě zvýraznit, třeba editačním přechodovým filtrem a ztmavením rohů. Ale opatrně, protože hrozí nové zobrazení posterizace. Ale takto vypadá ten obrázek celkem snesitelně. Když o té posterizaci víte, tak tam nějaké stopy najdete, ale spolknout se to celkem dá.:
Však taky histogram oblohy už vypadá hodně jinak, pěkně blahobytně!
