Připravujeme fotoknihu

Posledně jsme si pověděli něco o významu fotoknih. Je to mimořádně efektní způsob prezentace fotografií, zvláště pak tématických souborů, jako jsou svatby, promoce nebo zahraniční cesty. Fotoknihu je samozřejmě třeba připravit a dnes si ukážeme, jak na to.
Na budoucí fotoknihu je dobře myslet už při fotografování. Není to přemrštěné, přehnané tvrzení. Fotokniha je celek, má začátek a konec, má nějaký průběh a obrazový rytmus. Představte si, že podniknete cestu přes Saharu a pořídili byste jenom oblekové fotky písečných dun. To by asi nebyla zajímavá fotokniha! Proto je dobré fotit celky, polocelky i detaily, proto je třeba dbát na to, aby celá ta kolekce byla různorodá a pestrá. Zvláště pak na detaily je třeba myslet – makrozáběry květin nebo hmyzu, detaily artefaktů, portréty lidí, záběry zvířat, to vše sérii fotek z ciziny oživuje.

Je také dobře myslet na grafické zpracování. Jakmile budou všechny fotky na šířku, sestavíme z nich obtížně nějaké kloudné grafické řešení. Střídáme tedy záběry na šířku a na výšku a je dobré komponovat i nestandardní řešení – fotky čtvercové nebo panoramatické.

Vybíráme fotky
Výběr fotek je vždycky bolestná práce. Dejme tomu, že zamýšlíme vytvořit fotoknihu o rozsahu 32 stran, to je cosi jako výchozí rozměr. Bude mít formát, dejme tomu, A4 na výšku. První strana je lichá, a je vždy vpravo, poslední je taky lichá a je vždy vlevo. No a pak máme 15 dvoustran.

Chceme, aby naše fotokniha měla slušnou grafickou úroveň. Asi by nebylo dobré, kdybychom napráskali na každou z 32 stran dejme tomu 6 fotek. To je moc. Je dobré knihu řešit pestře, tedy střídat strany a dvoustrany, na kterých bude větší počet fotek (rozumný počet je do 4 fotek) s celostránkovými obrázky, případně efektním snímkem přes 2 strany. Osvědčil se mi počet průměrně dvě fotky na stránku, to znamená na těch 32 stran nějakých 60 – 65 fotek.

Jak vybírat
Mohou být různé metody, zde je ta moje. Nejdříve uděláme hrubý výběr. Zde se osvědčuje známkování, jak to nabízí Zoner Photo Studio, ACDSee a mnohé další obrazové manažery – dole na ukázce je dialog ZPS 13. Dejme tomu, že jste byli na cestách 14 dní, každý den jste stahovali fotky do notebooku a máte tedy 14 adresářů. Projdete jeden po druhém a budete známkovat ty fotky, které jsou kandidáty do knihy. No a pak si založíte podadresář, dejme tomu, KNIHA a postupně do něho všechny oznámkované fotky zkopírujete. Pohodlně se to dělá v Zoneru příkazem Alt+C, kdy si nadefinujete cílový adresář a pak už jen uděláte ve zdrojovém adresáři filtr, dejme tomu „fotky oznámkovaná hodnotou 1“ a pak je vysvítíte Ctrl+A a Alt+C zkopírujete do adresáře KNIHA… a uděláte to čtrnáctkrát. Tím je první výběr hotový.

Musíme ale mít na paměti, že je před námi další výběr. Dělám ho dalším podadresářem a do něho přesouvám fotky, o kterých si myslím, že jsou nezbytné – abych dosáhl žádoucího počtu, jak jsem předeslal, cca 60 – 65 na 32stránkovou fotoknihu. A nezapomínám při tom na zásadu, že výsledek má být obrazově i formátově pestrý.

Seřazení
Není žádné přesné pravidlo na seřazení fotek. Můžeme je řadit podle data pořízení, ale není to jediné kritérium. Každopádně je dobré si fotky přejmenovat a při přejmenovávání si určit finální pořadí. Já to dělám opět v tom Zoner Photo Studiu, na přejmenování mám klávesovou zkratku Ctrl+Shift+Q a příkazem Aplikovat přejmenuji jen aktuální fotku (na rozdíl od Aplikovat na vše). Tím mohu libovolně, na přeskáčku, přejmenovávat fotky a získat pořadí podle svého přání.
Kdo by chtěl postupovat velmi pečlivě a uvážlivě, mohl by si na papíře udělat rozvrh, jakési schema budoucí knihy: udělal by si patnáct obdélníků znázorňujících patnáct dvoustran a do nich by si napsal, jaké fotky by kam a v jaké velikosti mají přijít. Právě tak dopředu je možné si v textovém editoru napsat popisky k obrázkům a pak už je jenom přes schránku umisťovat do knihy. To ovšem je styl pečlivé práce, ta práce navíc se zúročí při finální realizaci fotoknihy.

Posledně jsme si pověděli něco o významu fotoknih. Je to mimořádně efektní způsob prezentace fotografií, zvláště pak tématických souborů, jako jsou svatby, promoce nebo zahraniční cesty. Fotoknihu je samozřejmě třeba připravit a dnes si ukážeme, jak na to.
Na budoucí fotoknihu je dobře myslet už při fotografování. Není to přemrštěné, přehnané tvrzení. Fotokniha je celek, má začátek a konec, má nějaký průběh a obrazový rytmus. Představte si, že podniknete cestu přes Saharu a pořídili byste jenom oblekové fotky písečných dun. To by asi nebyla zajímavá fotokniha! Proto je dobré fotit celky, polocelky i detaily, proto je třeba dbát na to, aby celá ta kolekce byla různorodá a pestrá. Zvláště pak na detaily je třeba myslet – makrozáběry květin nebo hmyzu, detaily artefaktů, portréty lidí, záběry zvířat, to vše sérii fotek z ciziny oživuje.

Je také dobře myslet na grafické zpracování. Jakmile budou všechny fotky na šířku, sestavíme z nich obtížně nějaké kloudné grafické řešení. Střídáme tedy záběry na šířku a na výšku a je dobré komponovat i nestandardní řešení – fotky čtvercové nebo panoramatické.

Vybíráme fotky
Výběr fotek je vždycky bolestná práce. Dejme tomu, že zamýšlíme vytvořit fotoknihu o rozsahu 32 stran, to je cosi jako výchozí rozměr. Bude mít formát, dejme tomu, A4 na výšku. První strana je lichá, a je vždy vpravo, poslední je taky lichá a je vždy vlevo. No a pak máme 15 dvoustran.

Chceme, aby naše fotokniha měla slušnou grafickou úroveň. Asi by nebylo dobré, kdybychom napráskali na každou z 32 stran dejme tomu 6 fotek. To je moc. Je dobré knihu řešit pestře, tedy střídat strany a dvoustrany, na kterých bude větší počet fotek (rozumný počet je do 4 fotek) s celostránkovými obrázky, případně efektním snímkem přes 2 strany. Osvědčil se mi počet průměrně dvě fotky na stránku, to znamená na těch 32 stran nějakých 60 – 65 fotek.

Jak vybírat
Mohou být různé metody, zde je ta moje. Nejdříve uděláme hrubý výběr. Zde se osvědčuje známkování, jak to nabízí Zoner Photo Studio, ACDSee a mnohé další obrazové manažery – dole na ukázce je dialog ZPS 13. Dejme tomu, že jste byli na cestách 14 dní, každý den jste stahovali fotky do notebooku a máte tedy 14 adresářů. Projdete jeden po druhém a budete známkovat ty fotky, které jsou kandidáty do knihy. No a pak si založíte podadresář, dejme tomu, KNIHA a postupně do něho všechny oznámkované fotky zkopírujete. Pohodlně se to dělá v Zoneru příkazem Alt+C, kdy si nadefinujete cílový adresář a pak už jen uděláte ve zdrojovém adresáři filtr, dejme tomu „fotky oznámkovaná hodnotou 1“ a pak je vysvítíte Ctrl+A a Alt+C zkopírujete do adresáře KNIHA… a uděláte to čtrnáctkrát. Tím je první výběr hotový.

Musíme ale mít na paměti, že je před námi další výběr. Dělám ho dalším podadresářem a do něho přesouvám fotky, o kterých si myslím, že jsou nezbytné – abych dosáhl žádoucího počtu, jak jsem předeslal, cca 60 – 65 na 32stránkovou fotoknihu. A nezapomínám při tom na zásadu, že výsledek má být obrazově i formátově pestrý.

Seřazení
Není žádné přesné pravidlo na seřazení fotek. Můžeme je řadit podle data pořízení, ale není to jediné kritérium. Každopádně je dobré si fotky přejmenovat a při přejmenovávání si určit finální pořadí. Já to dělám opět v tom Zoner Photo Studiu, na přejmenování mám klávesovou zkratku Ctrl+Shift+Q a příkazem Aplikovat přejmenuji jen aktuální fotku (na rozdíl od Aplikovat na vše). Tím mohu libovolně, na přeskáčku, přejmenovávat fotky a získat pořadí podle svého přání.
Kdo by chtěl postupovat velmi pečlivě a uvážlivě, mohl by si na papíře udělat rozvrh, jakési schema budoucí knihy: udělal by si patnáct obdélníků znázorňujících patnáct dvoustran a do nich by si napsal, jaké fotky by kam a v jaké velikosti mají přijít. Právě tak dopředu je možné si v textovém editoru napsat popisky k obrázkům a pak už je jenom přes schránku umisťovat do knihy. To ovšem je styl pečlivé práce, ta práce navíc se zúročí při finální realizaci fotoknihy.