Objektiv nejvyšší třídy pro sport a focení zvířat. Tříkilo, to je sen nejednoho našeho čtenáře. Ano, je to drahý objektiv, stojí 36 tisíc. Ovšem tříkilo se světelností 2.8 stojí skoro o osmdesát víc. Takže za třetinu ceny máme… co? Zkusil jsem se to vyzjistit. Takže: jde o pevné sklo a to už samo o sobě naznačuje, že se nemusíme bát špatné kvality obrazu. Světelnost je F4.0, největší clona F32. Ostří od 150 cm, průměr filtru má 77 mm. K velkým přednostem patří 16bitový procesor, který řídí stabilizaci. V optické soustavě, skládající se z 15 členů v 11 skupinách, jsou dva ED členy ze skla s nízkým indexem lomu.Tím je minimalizována chromatická vada. Ostření je ultrasonické (USM), samozřejmě vnitřní s možností ruční korekce ostření i při zapnutém autofokusu. Stabilizaci je možno zapnout na režim ve svou osách anebo jenom při jedné, aby bylo možno panoramovat (panning, sledování pohybujícího se objektu). Objektiv sám pozná směr panningu a podle toho přizpůsobí směr stabilizace. Co je důležité_: lze použít extender, jak 1,4x tak i 2x. Stavba je velmi robustní – kovový objektiv váží 1190 g při délce 221 mm, údajně není stoprocentně utěsněný proti vlhkosti, to jsme nezkoušel prověřit. 🙂 Velice příjemná je zabudovaná sluneční clona, která se vysouvá a zasouvá. Prstenec je jen jeden, slouží k doostřování. Vpravo vidíte ovládací prvky. Stabilizátor lze vypnout – je to třeba například při fotografování ze stativu. Nad vypínačem je přepínač obou módů, přičemž jednička slouží k univerzálnímu použití. Vporavo pak vidíme přepínání ručního a automatického ostření a vymezovač ostřicí vzdálenosti: v zjmu urychlení procesu je dobře nastavit minimální vzdálenost na 3 m. Prstenec s patkou pro uchycení na stativu lze samozřejmě odepnout. Problémy s objektivem nebyly žádné – jen jedno je zarážející, totiž hlučnost jeho stabilizátoru. Ten je sám o sobě velmi efektivní, nicméně když ho zapneme, máte pocit, že uvnitř je trpaslík a pouští si tam autíčko na klíček. Není to rachot, že by vám plašil ptáky které jste si usmysleli vyfotit, nicméně hlučné to je. Přitom jsem měl k disposici takzvanou funglovku, tedy zcela nový kus. Stabilizátor jsem měl možnost porovnat se stabilizací na objektivu 100-400/4.0 a je viditelně lepší. Zde je ukázka 100-400: Takže ten rachot lze odpustit. Co jsem četl komentáře na webu, shodují se s mými závěry, že do 1/125 sec lze s velkou pravděpodobností snímek slušně udržet. Kresba je velmi dobrá. Následující ukázka zachycuje střed tabulky Daneš Picta v zobrazení 1:1, snímek je z Canonu EOS 5D Mark II. Následuje stejné porovnání, ale z rohu obrázku: Je vidět, že rozdíl mezi středem a rohem na full frame není zásadní, zajímavý je náznak aberace při plné světelnosti v rohu, ovšem to je téma pro šťouraly a pídily, v praxi jde o neznatelné prvky. Co je podstatné je to, že objektiv plnohodnotně kreslí při plné světelnosti. S konvertorem 1,4x je situace tato: Jediné, co bych poznamenal je to, že při focení ve stínu na krátkou vzdálenost se autofokus nechytal a musel jsem mu pomoci ručně. Objektiv ostřil rychle a přesně. Má samozřejmě velmi úzkou hloubku ostrosti, to ale není chyba nýbrž vlastnost: Shrnutí: Ukázky:
|