|
Víkendový seminář Dílny se týkal focení nočních záběrů. Recept je vcelku jednoduchý – stativ plus podvečerní světlo udělají většinu práce za vás. Logika je velmi jednoduchá. Stativ – jeho význam snad netřeba vysvětlovat. Noční fotka předpokládá dlouhé doby osvitu a stativ je nejjistější pomůcka. Měl by být co nejpevnější (to je relativní pojem… a velmi užitečnou radu, jak zvýšit efektivu svého stativového fotografování, najdete zde. Pozor: při seminářích Dílny jsem si nejednou všiml, že lidé věnují málo pozornosti připevnění stativové hlavy. Jakmile se hlava na stativu viklá, stativ je tak trochu k ničemu. Citlivost – zde je třeba vzít rozum do hrsti. Pokud fotíme a) dlouhými časy, b) ze stativu, c) statické objekty, není žádný důvod, proč nastavovat vyšší ISO. Necháme nastavené 100 ISO a žádné starosti si nepřipouštíme. Expozice – S ní je trochu problém. Podívejme se na první ukázku, pořídil člen Dílny Stanislav Jermář:  Na snímku je neosvětlená masa budov a nad ní obloha s dominantou zapadajícího slunce, skrytého za lampu. Jsou ze obrovské rozsahy jasů. Obecně vzato, nejlépe uděláme, když se budeme řídit nejjasnější partií v záběru. Musíme zabránit přepalům, ty už pak nelze žádným korektním způsobem napravit. Proto doporučuji v libovolném automatickém režimu měření expozice zjistit orientační hodnoty, ty přenést do manuálního režimu a pořídit zkušební snímek. Pokud bude vyhovovat, tedy, pokud snímek nebude nikde přepálený, je to v pořádku, pokud ale se přepaly vyskytnou, expozici upravíme (zkrátíme dobu osvitu nebo zvětšíme clonu). Klasickou noční fotku pořízenou v podvečer najdeme na této ukázce, opět jde o snímek S. Jermáře:  Poučný je histogram snímku – ten musíme sledovat samozřejmě už při fotografování,. Všimněte si, že křivka má střední hodnotu 65.88, tedy už to samo o sobě naznačuje, že jde o velmi tmavý snímek, a křivka končí vpravo někde na pomezí třetí a čtvrté čtvrtiny grafu. Takto musíme směrovat expozici, aby snímek měl charakter noční fotky a nebyl nikde poškozený:  Někdy ovšem nelze fotit v ideálním podvečerním světle. Takový případ najdete na následující ukázce. Je to Hoowerova přehrada na řece Colorado , focená naprosto v noci. Fotil jsme ji v RAW formátu. Opět bylo nutno hlídat přepaly, nějaké maličké jsem tam nechal jak daň za to, že jsem přišel pozdě.  Další taková „totálně noční fotka“ je zde – jde o snímek Las Vegas pořízený z vyhlídkové věže. Tam se nesmí fotit ze stativu, takže jsem aparát položil na ten klasický „dalekohled na mince“, je to dostatečně velké a robustní zařízení. Nastavil jsem na Canon 5D Mark II Live view a samospoušť na 10 sec a snímek vyšel docela dobře.  Shrnutí |
|
Víkendový seminář Dílny se týkal focení nočních záběrů. Recept je vcelku jednoduchý – stativ plus podvečerní světlo udělají většinu práce za vás. Logika je velmi jednoduchá. Stativ – jeho význam snad netřeba vysvětlovat. Noční fotka předpokládá dlouhé doby osvitu a stativ je nejjistější pomůcka. Měl by být co nejpevnější (to je relativní pojem… a velmi užitečnou radu, jak zvýšit efektivu svého stativového fotografování, najdete zde. Pozor: při seminářích Dílny jsem si nejednou všiml, že lidé věnují málo pozornosti připevnění stativové hlavy. Jakmile se hlava na stativu viklá, stativ je tak trochu k ničemu. Citlivost – zde je třeba vzít rozum do hrsti. Pokud fotíme a) dlouhými časy, b) ze stativu, c) statické objekty, není žádný důvod, proč nastavovat vyšší ISO. Necháme nastavené 100 ISO a žádné starosti si nepřipouštíme. Expozice – S ní je trochu problém. Podívejme se na první ukázku, pořídil člen Dílny Stanislav Jermář: Na snímku je neosvětlená masa budov a nad ní obloha s dominantou zapadajícího slunce, skrytého za lampu. Jsou ze obrovské rozsahy jasů. Obecně vzato, nejlépe uděláme, když se budeme řídit nejjasnější partií v záběru. Musíme zabránit přepalům, ty už pak nelze žádným korektním způsobem napravit. Proto doporučuji v libovolném automatickém režimu měření expozice zjistit orientační hodnoty, ty přenést do manuálního režimu a pořídit zkušební snímek. Pokud bude vyhovovat, tedy, pokud snímek nebude nikde přepálený, je to v pořádku, pokud ale se přepaly vyskytnou, expozici upravíme (zkrátíme dobu osvitu nebo zvětšíme clonu). Klasickou noční fotku pořízenou v podvečer najdeme na této ukázce, opět jde o snímek S. Jermáře: Poučný je histogram snímku – ten musíme sledovat samozřejmě už při fotografování,. Všimněte si, že křivka má střední hodnotu 65.88, tedy už to samo o sobě naznačuje, že jde o velmi tmavý snímek, a křivka končí vpravo někde na pomezí třetí a čtvrté čtvrtiny grafu. Takto musíme směrovat expozici, aby snímek měl charakter noční fotky a nebyl nikde poškozený: Někdy ovšem nelze fotit v ideálním podvečerním světle. Takový případ najdete na následující ukázce. Je to Hoowerova přehrada na řece Colorado , focená naprosto v noci. Fotil jsme ji v RAW formátu. Opět bylo nutno hlídat přepaly, nějaké maličké jsem tam nechal jak daň za to, že jsem přišel pozdě. Další taková „totálně noční fotka“ je zde – jde o snímek Las Vegas pořízený z vyhlídkové věže. Tam se nesmí fotit ze stativu, takže jsem aparát položil na ten klasický „dalekohled na mince“, je to dostatečně velké a robustní zařízení. Nastavil jsem na Canon 5D Mark II Live view a samospoušť na 10 sec a snímek vyšel docela dobře. Shrnutí |
