|
Za velmi slušný peníz získáte jednoduchou zrcadlovku s českým menu a několika zábavnými funkcemi. Přístroj je to tak jednoduchý, že jednodušší už být nemůže. Pojďme se podívat, co se od něho dá čekat.
Jaký je a komu je určen
Jde o desetimegovou zrcadlovku s čipem 23.5 x 15.7 velkým, tedy APS-C, která vytáří obrázky 3872 x 2592, respektive v nižších rozlišeních 3008 x 2000 a 1824 x 1216 pixelů. Citlivost je nastavitelná mezi 100 a 3200 ISO. Snímač je stabilizovaná, autofokus má pět bodů. Závěrka je od 30 sec do 1/4000 sec. Tělo je plastové,, hledáček zrcadlový. Napájení je čtyřmi tužkovkami a zápis na SD / SDHC vysokokapacitní karty. Tělo je lehoučké, 525 g, rozměry jsou též skromné 123 x 92 x 68 mm. Je to tedy levná zrcadlovka od prestižní firmy, která udělala všechno proto, aby zpřístupnila svůj výrobek obci zájemců o vyšší třídu fotografování. Nabízí slušné tělo a v základním setu i objektiv 18-55mm F3.5-5.6 označený DAL, přičemž ono písmeno L znamená „light“, tedy nižší váhu. To vše ho odlišuje od přístroje K200D, který je o 20% dražší. Na rozdíl od něho má méně prachu a vodovzdorné plastové tělo, naproti tomu má o něco rychlejší sériové focení (3,5 fps), a disponuje digitálními filtry a možností zesvětlování stínů. Leckoho zaujme napájení tužkovými akumulátory, i to může pokládat za výhodu. Ovládání a menu Přístroj se zapíná páčkou u spouště, v blízkosti spouště pak najdeme tlačítko pro kompenzaci expozice a tlačítko pro nápovědu: komunikaci je možno nastavit v češtině a dlužno podotknout, že je tu rozsáhlá nápověda, která tápajícímu začátečníkovi vede ruku. Zároveň je možné tento „otazníček“ přiřadit k jiným funkcím, dělá se to v menu fotografování v obrazovce 3 pod položkou „tlačítko nápovědy“. Kruhový volič obsahuje obvyklá pásma, tedy naprostý automat (zelené pole AUTO PICT), scénické režimy a kreativní pásmo s programovou automatikou, prioritou času Sv anebo clony Av a plný manuál, Je zde ještě Sv, „S jako sensitivity – v tomto režimu rollerem rovnou nastavujeme citlivost. Přístroj se pak chová podobně jako v režimu program, upravuje s ohledem na ISO kombinaci času a clony. Snaží se opustit co nejdřív plnou světelnost, protože při této cloně není kresba ideální a chce se rychle dostat do pásma kolem F8.0. Na hraně je tlačítko pro autofokus, při namáčknutí ostříme. V uživatelském menu je ho ale možno pod položkou 9 definovat, zde je zajímavá položka 2: pak totiž přístroj ostří jen při stisknutí AF tlačítka a spoušť je od autofokusu osvobozena. Jsou lidé, kteří si na tento způsob ostření navykli (například já), ostří „na tlačítko“ v režimu kontinuálního ostření – a přístroj přestane ostřit v okamžiku uvolnění tlačítka. Je to velmi praktické a dobře,, že to i tento lidový Pentax umožňuje. Pod horní hranou je vpravo jediný roller (ovládací kolečko), vlevo od hledáčku je tlačítko pro aktivaci blesku. Při nastavování různých parametrů, filtrů, nastavování bílé a pod. lze pořídit zkušební snímek bez zápisu stisknutím tlačítka expoziční kompenzace. Má to ten smysl, že pořídíme jakýsi kontrolní obrázek, aniž bychom vyskočili z nastavování oné funkce. Maličkost, které bychom si měli vážit… Menu má čtyři oddíly. Jeden je pro focení s 3 obrazovkami, zde je kupodivu na první pozici „vlastní snímek“ v terminologii českého enu, což je nastavení parametrů jako je nastavení základního jasu, sytosti barev, posunu barevnosti, kontrast a doostření: zde je příležitost si skvěle rozhasit snímání, jelikož vše sice kontrolujeme, leč na LCD displeji, což bývá značně problematické. Další položka je též piškuntální – jsou to digitální filtry, jako je změkčení, vytváření „hvězdiček“ z jasných bodů a „výtažková barva“, tedy vytvoří se černobílý snímek z určité barvy duhy. Hezké, ale tohle doporučuji vyrábět na velkém monitoru doma v teple u počítače. Zajímavostí je možnost nastavit RAW buď na nativní formát Pentaxu, anebo na univerzální Adobe DNG. V oddíle 3 této sekce lze zvolit, co si bude fotoaparát pamatovat a na co po vypnutí zapomene, i to je užitečná věcička. Tlačítko nápovědy může fungovat i jako volitelné funkční tlačítko – funkce se mu nastavují právě zde. V oddíle prohlížení je dnes už samozřejmé promítání (slide show), jsou zde i rozmanité aplikovatelné filtry a je tu cosi jako HDR – výsledky jsou ovšem dosti ukrutné. Lze tu i dosti rozsáhle celoplošně editovat obrázky, ale opět na to platí moje výhrada. V obrazovce 2 pak je možné „vyvolat “ RAW obrázek Jak se s ním fotí  Nastavení bílé je v umělém světle v automatickém režimu velmi špatné, zato při předvolbě žárovka si přístroj zlepší reputaci.
Bez překvapení je šum – do ISO 400 bezproblémový, při 800 ISO snesitelný, 1600 jakž takž a 3200 jako nouzové řešení.
Shrnutí Pro a proti:
Ukázky:
|
|
Za velmi slušný peníz získáte jednoduchou zrcadlovku s českým menu a několika zábavnými funkcemi. Přístroj je to tak jednoduchý, že jednodušší už být nemůže. Pojďme se podívat, co se od něho dá čekat.
Jaký je a komu je určen
Jde o desetimegovou zrcadlovku s čipem 23.5 x 15.7 velkým, tedy APS-C, která vytáří obrázky 3872 x 2592, respektive v nižších rozlišeních 3008 x 2000 a 1824 x 1216 pixelů. Citlivost je nastavitelná mezi 100 a 3200 ISO. Snímač je stabilizovaná, autofokus má pět bodů. Závěrka je od 30 sec do 1/4000 sec. Tělo je plastové,, hledáček zrcadlový. Napájení je čtyřmi tužkovkami a zápis na SD / SDHC vysokokapacitní karty. Tělo je lehoučké, 525 g, rozměry jsou též skromné 123 x 92 x 68 mm. Je to tedy levná zrcadlovka od prestižní firmy, která udělala všechno proto, aby zpřístupnila svůj výrobek obci zájemců o vyšší třídu fotografování. Nabízí slušné tělo a v základním setu i objektiv 18-55mm F3.5-5.6 označený DAL, přičemž ono písmeno L znamená „light“, tedy nižší váhu. To vše ho odlišuje od přístroje K200D, který je o 20% dražší. Na rozdíl od něho má méně prachu a vodovzdorné plastové tělo, naproti tomu má o něco rychlejší sériové focení (3,5 fps), a disponuje digitálními filtry a možností zesvětlování stínů. Leckoho zaujme napájení tužkovými akumulátory, i to může pokládat za výhodu. Ovládání a menu Přístroj se zapíná páčkou u spouště, v blízkosti spouště pak najdeme tlačítko pro kompenzaci expozice a tlačítko pro nápovědu: komunikaci je možno nastavit v češtině a dlužno podotknout, že je tu rozsáhlá nápověda, která tápajícímu začátečníkovi vede ruku. Zároveň je možné tento „otazníček“ přiřadit k jiným funkcím, dělá se to v menu fotografování v obrazovce 3 pod položkou „tlačítko nápovědy“. Kruhový volič obsahuje obvyklá pásma, tedy naprostý automat (zelené pole AUTO PICT), scénické režimy a kreativní pásmo s programovou automatikou, prioritou času Sv anebo clony Av a plný manuál, Je zde ještě Sv, „S jako sensitivity – v tomto režimu rollerem rovnou nastavujeme citlivost. Přístroj se pak chová podobně jako v režimu program, upravuje s ohledem na ISO kombinaci času a clony. Snaží se opustit co nejdřív plnou světelnost, protože při této cloně není kresba ideální a chce se rychle dostat do pásma kolem F8.0. Na hraně je tlačítko pro autofokus, při namáčknutí ostříme. V uživatelském menu je ho ale možno pod položkou 9 definovat, zde je zajímavá položka 2: pak totiž přístroj ostří jen při stisknutí AF tlačítka a spoušť je od autofokusu osvobozena. Jsou lidé, kteří si na tento způsob ostření navykli (například já), ostří „na tlačítko“ v režimu kontinuálního ostření – a přístroj přestane ostřit v okamžiku uvolnění tlačítka. Je to velmi praktické a dobře,, že to i tento lidový Pentax umožňuje. Pod horní hranou je vpravo jediný roller (ovládací kolečko), vlevo od hledáčku je tlačítko pro aktivaci blesku. Při nastavování různých parametrů, filtrů, nastavování bílé a pod. lze pořídit zkušební snímek bez zápisu stisknutím tlačítka expoziční kompenzace. Má to ten smysl, že pořídíme jakýsi kontrolní obrázek, aniž bychom vyskočili z nastavování oné funkce. Maličkost, které bychom si měli vážit… Menu má čtyři oddíly. Jeden je pro focení s 3 obrazovkami, zde je kupodivu na první pozici „vlastní snímek“ v terminologii českého enu, což je nastavení parametrů jako je nastavení základního jasu, sytosti barev, posunu barevnosti, kontrast a doostření: zde je příležitost si skvěle rozhasit snímání, jelikož vše sice kontrolujeme, leč na LCD displeji, což bývá značně problematické. Další položka je též piškuntální – jsou to digitální filtry, jako je změkčení, vytváření „hvězdiček“ z jasných bodů a „výtažková barva“, tedy vytvoří se černobílý snímek z určité barvy duhy. Hezké, ale tohle doporučuji vyrábět na velkém monitoru doma v teple u počítače. Zajímavostí je možnost nastavit RAW buď na nativní formát Pentaxu, anebo na univerzální Adobe DNG. V oddíle 3 této sekce lze zvolit, co si bude fotoaparát pamatovat a na co po vypnutí zapomene, i to je užitečná věcička. Tlačítko nápovědy může fungovat i jako volitelné funkční tlačítko – funkce se mu nastavují právě zde. V oddíle prohlížení je dnes už samozřejmé promítání (slide show), jsou zde i rozmanité aplikovatelné filtry a je tu cosi jako HDR – výsledky jsou ovšem dosti ukrutné. Lze tu i dosti rozsáhle celoplošně editovat obrázky, ale opět na to platí moje výhrada. V obrazovce 2 pak je možné „vyvolat “ RAW obrázek Jak se s ním fotí Nastavení bílé je v umělém světle v automatickém režimu velmi špatné, zato při předvolbě žárovka si přístroj zlepší reputaci.
Bez překvapení je šum – do ISO 400 bezproblémový, při 800 ISO snesitelný, 1600 jakž takž a 3200 jako nouzové řešení.
Shrnutí Pro a proti:
Ukázky:
|
