Canon Ixus 80 IS (recenze)

Poslední z Ixusů, které jsme tu recenzovali, byl 950 IS v srpnu loňského roku. Tehdy jsem se pozastavoval nad poměrně velkými rozměry – nový Ixus je menší, měří 86,8 x 54,8 x 22,0 mm a lehčí se svými 125 g. Také tento přístroj velmi dobře padne do ruky a do kapsy se vejde bez problémů. Nicméně ergonomicky je značně přepracován a změnil se poněkud i design, jakkoli zachovává charakteristiku Ixusů – hlavně onen nápadný ocelový kruh, do něhož je stále ještě zapracován průhledový hledáček, zaostřovací reflektor a reflektor blesku. Na své pravé straně (z pohledu fotografa) je jakoby promáčklý, trochu to vypadá, že na něj někdo šlápl. Nicméně prsty držící přístroj vnímají onu prohlubeň jako oporu – ani tento přístroj nemá žádnou zarážku pro prsty obvyklou na kompaktech a tímto směrem se zřejmě ubíralo uvažování tvůrců designu. O změnách ovládacích prvků půjde řeč v příslušném oddílu recenze.

Osmimegový CCD je typu 1/2,5 palce. Přístroj vytváří fotky velké 3264 x 2448, 3264 x 1832, 2592 x 1944, 2048 x 1536, 1600 x 1200 a 640 x 480 pixelů (procesor DIGIC III s technologií iSAPS ), jen JPG. Lze volit poměry stran 16:9, 4:3 , nikoli 2:3, což je škoda (poměr stran pohlednice).
Objektiv je trojnásobný stabilizovaný zoom s rozsahem odpovídajícím 38 až 114 mm, čili klasika. Obsahuje 6 členů v 5 skupinách (1 oboustranný asférický UA člen, 1 jednostranný UA člen) . Světelnost má F 2,8-4,9. V makru ostří od 3 cm. Autofokus ostří buď v režimu inteligentního ostření, na střed nebo detekcí tváře.
LCD displej má úhlopříčku 2,5 palce s 230 000 pixelů.
Rozsah závěrky je 15 sec až 1/1600 sec.
Scénické režimy jsou Portrét, Noční momentka, Zdůraznit barvu, Zaměnit barvu, Stitch Assist, Film, Speciální scéna (Děti a zvířata, Interiér, Západ slunce, Listí, Sníh, Pláž, Ohňostroj, Akvárium, Pod vodou .
Lithium-Ion NB-5L akumulátor přístroj napájí, zápis je na karty SD/SDHC/MMC. Video je až 640×480 při 30 fps. Sériové focení je skromné, pouhých 1,3 oken / sec. Citlivost je 80 ,100, 200, 400, 800, 1600 ISO.

Ovládání a menu
Velmi se změnilo rozmístění ovládacích prvků. Vypínač je teď nahoře vedle spouště – ta má u sebe prstenec pro ovládání zoomu. Zmizel kruhový volič režimů, místo něho se vrátilo šoupátko s polohami foto / video / prohlížení obrázků. Vedle je tlačítko pro přímý tisk, které se dá programovat, já si tam tradičně zadávám přístup k expoziční kompenzaci. Čtyřcestný volič zůstal nezměněn, ovládá menu a v režimu foto je nahoře přístup k ISO (citlivost), vlevo makro/nekonečno, dole samospoušť a sériové focení, při prohlížení koš a vpravo blesk. Uprostřed je tlačítko pro funkční menu. Dole jsou tlačítka pro režim displeje a
>Funkční menu nabízí jako první položku režim focení v automatickém režimu (pak jsou ostatní volby vypnuty s výjimkou velikosti obrazu a jeho komprese. Následuje M (manuál, ale je to fakticky to, co bývá označováno jako „program“. Následují volby digitální makro, načež přejdeme do scénických režimů: portrét, noční momentka (je to vlastně fleš do pomalého času), nabídka „zdůraznit barvu“ a „zaměnit barvu“, to jsou funkce Canonem tradičně nabízené, byl bych zvědav, zdali to někdy někdo použil. obyč, digitální makro (=zvětšený výřez) a Stitch Assist, tedy pomocník pro určování dílčích záběrů pro panorama. Pak je kompenzace expozice, nastavení bílé (5 předvoleb plus ruční), dále „mé barvy“ (menu jsou česky), normál, živé barvy, neutrální, hnědé, černobílé a „pozitivní film“, dále tón pleti světlejší/tmavší, posílení zelené / modré / červené a nakonec možnost nastavit vyšší/nižší kontrast, doostření a sytost barev, jakož i tón pleti a základní barvy RGB, užitečnost těchto posledních voleb je pochybná, jelikož bychom si mohli obraz pořádně nakopnout… Funkce Mé barvy je nejužitečnější, když je vypnutá 🙂 .
Následuje režim měření expozice, velikost a komprese obrazu.

Menu má tři oblasti. První je fotografické menu, to umožní zapnout a vypnou „inteligentní autofokus“ , pokud je vypnutý lze nastavit velikost a zoomování zaostřovacího bodu. Následuje digitální zoom, nastavení blesku – zde doporučuji zapnout blesk do pomalého času, samospoušť, pomocné světlo, délku náhledu po pořízení snímku, info k prohlížení (v režimu prohlížení se dozvíme prakticky vše z EXIF souboru) zde lze nastavit i překrývání snímků, nastavovat stabilizaci, definovat tlačítko pro přímý tisk (viz výše, velmi důležitá věc!) a „stitch assist“ – nevím, proč tato položka není v českém menu přložena, jde o pomocníka pro pořizování panoramatických obrázků. Mrzí mě, že z menu zmizela možnost zapnutí mřížky (vodítek), která usnadňuje vodorovné držení přístroje a tím i zamezí kácení svislých objektů. V setupu nastavujeme jas LCD, datum a čas, samozřejmě jazyk, způsob číslování snímků a pod. V třetím oddíle nastavujeme uvítací obrázky, zvuky závěrky a pod.

Jak se s ním fotí
Přístroj startuje za 0,5 sec. S namáčknutím nemá prakticky žádné zpoždění, bez namáčknutí 0,3 sec, je tedy pohotový a rychlý.
Obrazová kvalita je výborná, pravda, s úbytkem do rohů, ale lze to snést. Všechny ostře sledované parametry – tedy vinětace (tmavé rohy), barevná vada (fialové kontury na přechodech jasů) znamenitá. Jediné co lze opravdu vytknout je výrazná soudková vada při širokém záběru (obdélník je vydutý ven). Za slunečného počasí doporučuji používat kompenzaci expozice na -0,3, obrázky budou sytější a vyvarujeme se přepalů, k nimž má tento přístroj trochu sklony.

V mezích rozumné normy je automatika nastavení bílé – zde je dole ukázka bílé plochy v režimu automatu (vlevo) a předvolby „žárovka“. Nesetkal jsem se s kompaktem, který by dokázal při žárovkovém osvětlení dokonale bílou srovnat a případnou odchylku lze v editoru snadno srovnat.

	Pokud jde o šum, tak přístroj nabízí hned vedle automatického režimu režim Hi, tedy high, vysoké ISO. To je stanoveno na 400 ISO a je to maximum, kterého můžeme bez velkých obav používat, samozřejmě s tím, že i při této citlivosti je šum patrný, naštěstí neruší kresbu. ISO 800 a hlavně 1600 jsou skutečně nouzovky a nelze od nich čekat vynikající obrazové výsledky.

Řada Ixus je na našem trhu rozsáhlá, napočítal jsem pět aktuálně nabízených typů (březen 2008) v ceně pod 5 tisíc až po skoro 10 tisíc. Tento Ixus 80IS je podle mého názoru dobře pozicován pokud jde o poměr ceny a výkonu. Má skromnější optiku. Rozlišení s 8 megy je „až až“ dobré pro běžné focení. Má stabilizaci objektivu, což modely 70 a 75 nemají. Dobře ovladatelný, elegantní a výkonný, tak bych stručně charakterizoval tento přístroj.

Shrnutí
Canon Digital IXUS 80 IS je elegantní, solidně vyrobený přístroj se stabilizovaným objektivem, určený k technicky nenáročnému fotografování. Má jen velmi omezené možnosti ručního ovlivnění výsledku, ovšem nepředpokládá se, že k bude používán k takovému fotografování, kde je to nezbytné. Díky své svižnosti je možno ho používat k živé rodinné fotografii. Poslouží jako rodinný přístroj nebo jako doplněk k výbavě zkušeného fotografa.

Pro a proti:

Ukázky: 1 a 2 rozsah zoomu (ukázka dvoumegového rozlišení); 3 až 6 při běžném světle, 7 a 8 pod mrakem, 9 světelné rozdíly, 10 východ slunce, 11 s bleskem, 12 makro.

1		2
3		4
5		6
7		8
9		10
11		12

Poslední z Ixusů, které jsme tu recenzovali, byl 950 IS v srpnu loňského roku. Tehdy jsem se pozastavoval nad poměrně velkými rozměry – nový Ixus je menší, měří 86,8 x 54,8 x 22,0 mm a lehčí se svými 125 g. Také tento přístroj velmi dobře padne do ruky a do kapsy se vejde bez problémů. Nicméně ergonomicky je značně přepracován a změnil se poněkud i design, jakkoli zachovává charakteristiku Ixusů – hlavně onen nápadný ocelový kruh, do něhož je stále ještě zapracován průhledový hledáček, zaostřovací reflektor a reflektor blesku. Na své pravé straně (z pohledu fotografa) je jakoby promáčklý, trochu to vypadá, že na něj někdo šlápl. Nicméně prsty držící přístroj vnímají onu prohlubeň jako oporu – ani tento přístroj nemá žádnou zarážku pro prsty obvyklou na kompaktech a tímto směrem se zřejmě ubíralo uvažování tvůrců designu. O změnách ovládacích prvků půjde řeč v příslušném oddílu recenze.

Osmimegový CCD je typu 1/2,5 palce. Přístroj vytváří fotky velké 3264 x 2448, 3264 x 1832, 2592 x 1944, 2048 x 1536, 1600 x 1200 a 640 x 480 pixelů (procesor DIGIC III s technologií iSAPS ), jen JPG. Lze volit poměry stran 16:9, 4:3 , nikoli 2:3, což je škoda (poměr stran pohlednice).
Objektiv je trojnásobný stabilizovaný zoom s rozsahem odpovídajícím 38 až 114 mm, čili klasika. Obsahuje 6 členů v 5 skupinách (1 oboustranný asférický UA člen, 1 jednostranný UA člen) . Světelnost má F 2,8-4,9. V makru ostří od 3 cm. Autofokus ostří buď v režimu inteligentního ostření, na střed nebo detekcí tváře.
LCD displej má úhlopříčku 2,5 palce s 230 000 pixelů.
Rozsah závěrky je 15 sec až 1/1600 sec.
Scénické režimy jsou Portrét, Noční momentka, Zdůraznit barvu, Zaměnit barvu, Stitch Assist, Film, Speciální scéna (Děti a zvířata, Interiér, Západ slunce, Listí, Sníh, Pláž, Ohňostroj, Akvárium, Pod vodou .
Lithium-Ion NB-5L akumulátor přístroj napájí, zápis je na karty SD/SDHC/MMC. Video je až 640×480 při 30 fps. Sériové focení je skromné, pouhých 1,3 oken / sec. Citlivost je 80 ,100, 200, 400, 800, 1600 ISO.

Ovládání a menu
Velmi se změnilo rozmístění ovládacích prvků. Vypínač je teď nahoře vedle spouště – ta má u sebe prstenec pro ovládání zoomu. Zmizel kruhový volič režimů, místo něho se vrátilo šoupátko s polohami foto / video / prohlížení obrázků. Vedle je tlačítko pro přímý tisk, které se dá programovat, já si tam tradičně zadávám přístup k expoziční kompenzaci. Čtyřcestný volič zůstal nezměněn, ovládá menu a v režimu foto je nahoře přístup k ISO (citlivost), vlevo makro/nekonečno, dole samospoušť a sériové focení, při prohlížení koš a vpravo blesk. Uprostřed je tlačítko pro funkční menu. Dole jsou tlačítka pro režim displeje a
>Funkční menu nabízí jako první položku režim focení v automatickém režimu (pak jsou ostatní volby vypnuty s výjimkou velikosti obrazu a jeho komprese. Následuje M (manuál, ale je to fakticky to, co bývá označováno jako „program“. Následují volby digitální makro, načež přejdeme do scénických režimů: portrét, noční momentka (je to vlastně fleš do pomalého času), nabídka „zdůraznit barvu“ a „zaměnit barvu“, to jsou funkce Canonem tradičně nabízené, byl bych zvědav, zdali to někdy někdo použil. obyč, digitální makro (=zvětšený výřez) a Stitch Assist, tedy pomocník pro určování dílčích záběrů pro panorama. Pak je kompenzace expozice, nastavení bílé (5 předvoleb plus ruční), dále „mé barvy“ (menu jsou česky), normál, živé barvy, neutrální, hnědé, černobílé a „pozitivní film“, dále tón pleti světlejší/tmavší, posílení zelené / modré / červené a nakonec možnost nastavit vyšší/nižší kontrast, doostření a sytost barev, jakož i tón pleti a základní barvy RGB, užitečnost těchto posledních voleb je pochybná, jelikož bychom si mohli obraz pořádně nakopnout… Funkce Mé barvy je nejužitečnější, když je vypnutá 🙂 .
Následuje režim měření expozice, velikost a komprese obrazu.

Menu má tři oblasti. První je fotografické menu, to umožní zapnout a vypnou „inteligentní autofokus“ , pokud je vypnutý lze nastavit velikost a zoomování zaostřovacího bodu. Následuje digitální zoom, nastavení blesku – zde doporučuji zapnout blesk do pomalého času, samospoušť, pomocné světlo, délku náhledu po pořízení snímku, info k prohlížení (v režimu prohlížení se dozvíme prakticky vše z EXIF souboru) zde lze nastavit i překrývání snímků, nastavovat stabilizaci, definovat tlačítko pro přímý tisk (viz výše, velmi důležitá věc!) a „stitch assist“ – nevím, proč tato položka není v českém menu přložena, jde o pomocníka pro pořizování panoramatických obrázků. Mrzí mě, že z menu zmizela možnost zapnutí mřížky (vodítek), která usnadňuje vodorovné držení přístroje a tím i zamezí kácení svislých objektů. V setupu nastavujeme jas LCD, datum a čas, samozřejmě jazyk, způsob číslování snímků a pod. V třetím oddíle nastavujeme uvítací obrázky, zvuky závěrky a pod.

Jak se s ním fotí
Přístroj startuje za 0,5 sec. S namáčknutím nemá prakticky žádné zpoždění, bez namáčknutí 0,3 sec, je tedy pohotový a rychlý.
Obrazová kvalita je výborná, pravda, s úbytkem do rohů, ale lze to snést. Všechny ostře sledované parametry – tedy vinětace (tmavé rohy), barevná vada (fialové kontury na přechodech jasů) znamenitá. Jediné co lze opravdu vytknout je výrazná soudková vada při širokém záběru (obdélník je vydutý ven). Za slunečného počasí doporučuji používat kompenzaci expozice na -0,3, obrázky budou sytější a vyvarujeme se přepalů, k nimž má tento přístroj trochu sklony.

V mezích rozumné normy je automatika nastavení bílé – zde je dole ukázka bílé plochy v režimu automatu (vlevo) a předvolby „žárovka“. Nesetkal jsem se s kompaktem, který by dokázal při žárovkovém osvětlení dokonale bílou srovnat a případnou odchylku lze v editoru snadno srovnat.

	Pokud jde o šum, tak přístroj nabízí hned vedle automatického režimu režim Hi, tedy high, vysoké ISO. To je stanoveno na 400 ISO a je to maximum, kterého můžeme bez velkých obav používat, samozřejmě s tím, že i při této citlivosti je šum patrný, naštěstí neruší kresbu. ISO 800 a hlavně 1600 jsou skutečně nouzovky a nelze od nich čekat vynikající obrazové výsledky.

Řada Ixus je na našem trhu rozsáhlá, napočítal jsem pět aktuálně nabízených typů (březen 2008) v ceně pod 5 tisíc až po skoro 10 tisíc. Tento Ixus 80IS je podle mého názoru dobře pozicován pokud jde o poměr ceny a výkonu. Má skromnější optiku. Rozlišení s 8 megy je „až až“ dobré pro běžné focení. Má stabilizaci objektivu, což modely 70 a 75 nemají. Dobře ovladatelný, elegantní a výkonný, tak bych stručně charakterizoval tento přístroj.

Shrnutí
Canon Digital IXUS 80 IS je elegantní, solidně vyrobený přístroj se stabilizovaným objektivem, určený k technicky nenáročnému fotografování. Má jen velmi omezené možnosti ručního ovlivnění výsledku, ovšem nepředpokládá se, že k bude používán k takovému fotografování, kde je to nezbytné. Díky své svižnosti je možno ho používat k živé rodinné fotografii. Poslouží jako rodinný přístroj nebo jako doplněk k výbavě zkušeného fotografa.

Pro a proti:

Ukázky: 1 a 2 rozsah zoomu (ukázka dvoumegového rozlišení); 3 až 6 při běžném světle, 7 a 8 pod mrakem, 9 světelné rozdíly, 10 východ slunce, 11 s bleskem, 12 makro.

1		2
3		4
5		6
7		8
9		10
11		12