Zoner Press vydal další svazek ve své sérii odborných publikací o technice fotografování. Jde o překlad knihy Fila Huntera, Stevena Bivera a Paula Fuquy Fotografie a světlo. Je to důkladná teoretická a hlavně praktická publikace, důležitá hlavně pro každého, kdo pracuje s umělým osvětlením scény.
Odpíchnutí od teorie napomáhá i pozvolnému metodickému postupu při objasňování konkrétních příkladů svícení umělým světlem. Autoři nejdřív probírají problematiku svícení povrchů a teprve pak přecházejí k problematice tvarů. Od kapitoly 6 jde do tuhého a autoři probírají problematiku fotografování kovových povrchů. Tato kapitola je dobrá průprava k pochopení dalších záludů, jako je fotografování skla – probírané v kapitole sedm. Autoři postupně probírají fotografování skleněných předmětů na světlém i tmavém pozadí, aby pak přešli k „vyššímu svěcení“ – tedy k fotografování tekutin ve skleněných nádobách, včetně obávaného tématu – piva ve sklenici. Objasňují i postupy nezbytné k fotografování láhví s jejich obsahem (průsvitným) a nálepkami (pevný povrch). V osmé kapitole se probírá metodika svícení osob, tedy především portrétního svícení. Poslední, devátá kapitola je věnována speciálním technikám, zaměřeným především na zvládání předloh s extrémně nevyváženým osvětlením. Je to kniha důkladná a neposkytne zábavné čtení a rychlé poučení typu „okurka se fotí tak, že postavíte jedno světlo sem a druhé tam“. Autorům záleží na tom, aby čtenář problematiku pochopil od základu a pak si snadno odvodí varianty aplikací podle svého. |
Zoner Press vydal další svazek ve své sérii odborných publikací o technice fotografování. Jde o překlad knihy Fila Huntera, Stevena Bivera a Paula Fuquy Fotografie a světlo. Je to důkladná teoretická a hlavně praktická publikace, důležitá hlavně pro každého, kdo pracuje s umělým osvětlením scény.
Odpíchnutí od teorie napomáhá i pozvolnému metodickému postupu při objasňování konkrétních příkladů svícení umělým světlem. Autoři nejdřív probírají problematiku svícení povrchů a teprve pak přecházejí k problematice tvarů. Od kapitoly 6 jde do tuhého a autoři probírají problematiku fotografování kovových povrchů. Tato kapitola je dobrá průprava k pochopení dalších záludů, jako je fotografování skla – probírané v kapitole sedm. Autoři postupně probírají fotografování skleněných předmětů na světlém i tmavém pozadí, aby pak přešli k „vyššímu svěcení“ – tedy k fotografování tekutin ve skleněných nádobách, včetně obávaného tématu – piva ve sklenici. Objasňují i postupy nezbytné k fotografování láhví s jejich obsahem (průsvitným) a nálepkami (pevný povrch). V osmé kapitole se probírá metodika svícení osob, tedy především portrétního svícení. Poslední, devátá kapitola je věnována speciálním technikám, zaměřeným především na zvládání předloh s extrémně nevyváženým osvětlením. Je to kniha důkladná a neposkytne zábavné čtení a rychlé poučení typu „okurka se fotí tak, že postavíte jedno světlo sem a druhé tam“. Autorům záleží na tom, aby čtenář problematiku pochopil od základu a pak si snadno odvodí varianty aplikací podle svého. |