| A kdepak se nám zatoulala S4, zeptá se pozorný čtenář, který v září četl naši recenzi na model S3? Není. Canon nemá rád číslo 4 a přeskočil ho v modelové řadě G i v eskové řadě přístrojů s širokorozsahovým zoomem a elektronickým hledáčkem. Takže se na pětku podívejme podrobněji.
Jaký je a komu je určen
rozsah. Jeho světelnost je F 2,7-3,5, zde je třeba vyzvednout, že i při dvanáctinásobném prodloužení ohniska se světelnost zmenší o necelý jeden stupeň. Objektiv má 11 členů v 9 skupinách (1 asférický člen, 1 člen UD) a je opticky stabilizován (odtud zkratka IS na konci názvu). Ostří ultrasonicky, tedy velmi rychle. Ostří – což je zajímavá novinka – v supermakru dokonce od nuly, takže se ostře zobrazí i to, co doslova sedí na přední čočce přístroje. Zde podotkněme, že v supermakru nastaví nejširší úhel, kdežto normální makro je v plném rozsahu zoomu, což se projevilo na př. při pokusech o vyfotografování motýla (viz ukázky). To supermakro s „nalepeným objektem“ na objektivu se dá využít při focení průhledných objektů, ale pak nastává značné soudkové zkreslení. Normálně objektiv ostří od 50 cm, v makru od 10 cm. Volitelný širokoúhlý konvertor a telekonvertor prodlužují ohniskovou vzdálenost od 27 mm do 648 mm (ekvivalent 35mm filmu). Určen je náročným zájemcům o univerzálně použitelný přístroj s širokou škálou prostředků pro kontrolu obrazu, kteří však nechtějí z nějakých důvodů zrcadlovku. Cenové nůžky mezi těmito přístroji s elektronickým hledáčkem a zrcadlovkou DSLR se sice hodně zúžily (psáno červenec 2007), nicméně rozdíl tu je – aparát stojí cca 13 tisíc (model S3, který je pořád ještě v prodeji, stojí cca 12). Ovládání a menu Pod tlačítkem MENU najdeme v podstatě položky povahy „setupové“: jestli pomalý blesk zapíná na začátku expozice (1. lamela) nebo na konci (2.lamela), jestli má být pomalá synchronizace zapnuta (velmi doporučuji, aby ano), červené oči zapnout/vypnout (doporučuji vypnout), sériové focení, samospoušť (vychytávka: lze nastavit vlastní délku samospouště), kde má být měřená expozice, režim autofokusu (singl a kontinuální), a úplně na konci dotaz, zdali si přejeme aktuální nastavení uložit. V samotném setupu toho moc nezbývá, hlavně datum a čas (nezapomínat správně nastavit!) a volba jazyka menu (je zde čeština). V třetím oddíle menu jsou uvítací zvuky a obrázky a pod. Tlačítka procházejme od spouště. U ní je ovládání zoomu, podle toho, jak „zaberete“, objektiv zoomuje pomalu nebo rychle. Funkce je vylepšena a s oddělením rychlostí už nejsou potíže. Hned za spouští najdeme tlačítko pro nastavení sériového focení a samospouště. Nalevo od hledáčku je tlačítko pro blesk (vyskakovací). Na zadní stěně se přestěhovalo oproti S3 tlačítko tlačítko přímý vstup (případně přímý tisk), to je teď vlevo nahoře, muselo uhnout většímu LCD. K tomuto tlačítku lze přiřadit funkce režim měření světla, vyvážení bílé, event. ruční vyvážení, digitální telekonvertor, blokování AE a AF. Toto přiřazení uděláme v menu a pak už stačí opakovaně mačkat toto tlačítko. Je to nenápadná, ale velmi dobrá inovace. Pro praxi bych doporučil nastavit digitální telekonvertor. Je to funkce, která prodlouží ohnisko až na ekvivalent 691 nebo dokonce 864 mm! Přitom obraz je v plném formátu, avšak dostatečně ostrý a tudíž plně použitelný. Na tomto aparátu je digitální zoom velmi dobře řešen, funguje zde funkce „bezpečný digitální zoom“, který hlídá kvalitu obrazu a dává signalizaci do hledáčku barvami.
Další ovládací prvky: Vedle očnice je tlačítko pro okamžité zapnutí videa, které bylo velmi dobře řešeno už v modelu S3. O něco níže je tlačítko FUNC, v němž najdeme nejdůležitější funkce: a pod ním je tlačítko pro ISO – to je změna oproti modelu S2. Tlačítko musíme opakovaně stisknout, abychom se dostali na žádaný stupeň ISO, je nastaveno tak, že po prvním stisku zůstane automatické nastavení, avšak hned na druhý stisk naskočí HI, tedy 800 ISO a teprve pak jedeme od 80 zase až po 1600 ISO. Jednoduché a praktické opatření. Po bedlivém prozkoumání návodu zjistíte, že toto tlačítko ale slouží i k blokování expozice – po namáčknutí spouště a stisku tlačítka označeného ISO zůstane nastavená expozice „viset“ – objeví se u ní hvězdička jako upozornění, že je expozice blokovaná. Po odexponování hvězdička zmizí a tlačítko slouží zase pro změnu ISO. Úplně dole je volič režimu displeje. V pravé části zadní stěny je čtyřcestný volič (joystickové kolečko), použitelný hlavně pro pohyb v menu. Nyní je obsazena Pod voličem je potvrzovací tlačítko SET, jímž lze ovládat i zaostřovací bod. Jak se s ním fotí Aberace je obávaná metla širokorozsahových zoom – zde nehraje roli, na ukázce vpravo vidíte výřez 1:1, foceno v ostrém protisvětle, na takových přezářených snímcích bývá aberace prakticky vždy – navíc je výřez zkraje obrazu. Záběr je to z nastavení na široký úhel, na dlouhé ohnisko byl výsledek stejný, tedy bez aberace.
Shrnutí Přístroj je univerzální a plně ho využije koumavý typ, který prostuduje návod a zapamatuje si všechny ty jemné detaily a nuance, jako jsou barevná označení různých stupňů „bezpečného“ digitálního zoomu a podobně. Nicméně, nikdo nikoho nenutí do všech tajů proniknout – automatika pracuje spolehlivě a v hledáčku nebo LCD máme kontrolu, zdali si na nás nevymýšlí žádné kulišárny. To je výhoda elektronických hledáčků, odstraňují moment překvapení, takže špatně nastavenou bílou zde máme jak na talíři. Přístroj je ergonometricky dobře řešený, snad trochu „přes hlavu“ je sdružení tlačítka ISO a blokace expozice a ostření (hvězdička), které se špatně nahmatává při focení „na hledáček“. Pro a proti:
Ukázky:
|
Zde vpravo vidíte výřez 1:1 z obrázku pořízeném na 1600 ISO. Odstup od 800 ISO, jak vidíte, je značný. Skutečnost není však tak děsivá jako je tento výřez, protože jde o osmimegový snímek a při kopírování obrázku na menší formát, typicky pohlednici, se šum příliš neprojeví. Nicméně berme 1600 ISO jako nouzové řešení. Tím spíš, že díky stabilizátoru nejsme nuceni jít do tak extrémních citlivostí. Samozřejmě je to individuální, ale i s plně vytaženým zoomem lze dosáhnout dobrých výsledků při 1/10 sec bez stativu a to už při 800 ISO můžeme fotit i ve velmi nízkých hladinách, tím spíš, že pro vyjádření atmosféry v takových případech chodíme s kompenzací do mínusu na hodnoty -03EV nebo -0,7EV. 
| A kdepak se nám zatoulala S4, zeptá se pozorný čtenář, který v září četl naši recenzi na model S3? Není. Canon nemá rád číslo 4 a přeskočil ho v modelové řadě G i v eskové řadě přístrojů s širokorozsahovým zoomem a elektronickým hledáčkem. Takže se na pětku podívejme podrobněji.
Jaký je a komu je určen
rozsah. Jeho světelnost je F 2,7-3,5, zde je třeba vyzvednout, že i při dvanáctinásobném prodloužení ohniska se světelnost zmenší o necelý jeden stupeň. Objektiv má 11 členů v 9 skupinách (1 asférický člen, 1 člen UD) a je opticky stabilizován (odtud zkratka IS na konci názvu). Ostří ultrasonicky, tedy velmi rychle. Ostří – což je zajímavá novinka – v supermakru dokonce od nuly, takže se ostře zobrazí i to, co doslova sedí na přední čočce přístroje. Zde podotkněme, že v supermakru nastaví nejširší úhel, kdežto normální makro je v plném rozsahu zoomu, což se projevilo na př. při pokusech o vyfotografování motýla (viz ukázky). To supermakro s „nalepeným objektem“ na objektivu se dá využít při focení průhledných objektů, ale pak nastává značné soudkové zkreslení. Normálně objektiv ostří od 50 cm, v makru od 10 cm. Volitelný širokoúhlý konvertor a telekonvertor prodlužují ohniskovou vzdálenost od 27 mm do 648 mm (ekvivalent 35mm filmu). Určen je náročným zájemcům o univerzálně použitelný přístroj s širokou škálou prostředků pro kontrolu obrazu, kteří však nechtějí z nějakých důvodů zrcadlovku. Cenové nůžky mezi těmito přístroji s elektronickým hledáčkem a zrcadlovkou DSLR se sice hodně zúžily (psáno červenec 2007), nicméně rozdíl tu je – aparát stojí cca 13 tisíc (model S3, který je pořád ještě v prodeji, stojí cca 12). Ovládání a menu Pod tlačítkem MENU najdeme v podstatě položky povahy „setupové“: jestli pomalý blesk zapíná na začátku expozice (1. lamela) nebo na konci (2.lamela), jestli má být pomalá synchronizace zapnuta (velmi doporučuji, aby ano), červené oči zapnout/vypnout (doporučuji vypnout), sériové focení, samospoušť (vychytávka: lze nastavit vlastní délku samospouště), kde má být měřená expozice, režim autofokusu (singl a kontinuální), a úplně na konci dotaz, zdali si přejeme aktuální nastavení uložit. V samotném setupu toho moc nezbývá, hlavně datum a čas (nezapomínat správně nastavit!) a volba jazyka menu (je zde čeština). V třetím oddíle menu jsou uvítací zvuky a obrázky a pod. Tlačítka procházejme od spouště. U ní je ovládání zoomu, podle toho, jak „zaberete“, objektiv zoomuje pomalu nebo rychle. Funkce je vylepšena a s oddělením rychlostí už nejsou potíže. Hned za spouští najdeme tlačítko pro nastavení sériového focení a samospouště. Nalevo od hledáčku je tlačítko pro blesk (vyskakovací). Na zadní stěně se přestěhovalo oproti S3 tlačítko tlačítko přímý vstup (případně přímý tisk), to je teď vlevo nahoře, muselo uhnout většímu LCD. K tomuto tlačítku lze přiřadit funkce režim měření světla, vyvážení bílé, event. ruční vyvážení, digitální telekonvertor, blokování AE a AF. Toto přiřazení uděláme v menu a pak už stačí opakovaně mačkat toto tlačítko. Je to nenápadná, ale velmi dobrá inovace. Pro praxi bych doporučil nastavit digitální telekonvertor. Je to funkce, která prodlouží ohnisko až na ekvivalent 691 nebo dokonce 864 mm! Přitom obraz je v plném formátu, avšak dostatečně ostrý a tudíž plně použitelný. Na tomto aparátu je digitální zoom velmi dobře řešen, funguje zde funkce „bezpečný digitální zoom“, který hlídá kvalitu obrazu a dává signalizaci do hledáčku barvami.
Další ovládací prvky: Vedle očnice je tlačítko pro okamžité zapnutí videa, které bylo velmi dobře řešeno už v modelu S3. O něco níže je tlačítko FUNC, v němž najdeme nejdůležitější funkce: a pod ním je tlačítko pro ISO – to je změna oproti modelu S2. Tlačítko musíme opakovaně stisknout, abychom se dostali na žádaný stupeň ISO, je nastaveno tak, že po prvním stisku zůstane automatické nastavení, avšak hned na druhý stisk naskočí HI, tedy 800 ISO a teprve pak jedeme od 80 zase až po 1600 ISO. Jednoduché a praktické opatření. Po bedlivém prozkoumání návodu zjistíte, že toto tlačítko ale slouží i k blokování expozice – po namáčknutí spouště a stisku tlačítka označeného ISO zůstane nastavená expozice „viset“ – objeví se u ní hvězdička jako upozornění, že je expozice blokovaná. Po odexponování hvězdička zmizí a tlačítko slouží zase pro změnu ISO. Úplně dole je volič režimu displeje. V pravé části zadní stěny je čtyřcestný volič (joystickové kolečko), použitelný hlavně pro pohyb v menu. Nyní je obsazena Pod voličem je potvrzovací tlačítko SET, jímž lze ovládat i zaostřovací bod. Jak se s ním fotí Aberace je obávaná metla širokorozsahových zoom – zde nehraje roli, na ukázce vpravo vidíte výřez 1:1, foceno v ostrém protisvětle, na takových přezářených snímcích bývá aberace prakticky vždy – navíc je výřez zkraje obrazu. Záběr je to z nastavení na široký úhel, na dlouhé ohnisko byl výsledek stejný, tedy bez aberace.
Shrnutí Přístroj je univerzální a plně ho využije koumavý typ, který prostuduje návod a zapamatuje si všechny ty jemné detaily a nuance, jako jsou barevná označení různých stupňů „bezpečného“ digitálního zoomu a podobně. Nicméně, nikdo nikoho nenutí do všech tajů proniknout – automatika pracuje spolehlivě a v hledáčku nebo LCD máme kontrolu, zdali si na nás nevymýšlí žádné kulišárny. To je výhoda elektronických hledáčků, odstraňují moment překvapení, takže špatně nastavenou bílou zde máme jak na talíři. Přístroj je ergonometricky dobře řešený, snad trochu „přes hlavu“ je sdružení tlačítka ISO a blokace expozice a ostření (hvězdička), které se špatně nahmatává při focení „na hledáček“. Pro a proti:
Ukázky:
|
