Nezařazené

Panasonic Lumix DMC-FZ8 (recenze)

Po roce se vracíme k EVF kompaktu od Panasonicu – posledně jsme tu zkoumali sedmičku v říjnu minulého roku. Osmička musí být zase o nějaký krok dál. Je to opravdu krok nebo jenom krůček? Pojďme se na přístroj podívat blíže. Zkoumali jsme přístroj, který nám zapůjčila firma Megapixel.

Jaký je a komu je určen

Základní parametry
Rozlišení 7,1 Mpx
Objektiv 36-432 mm ekv
LCD 2,5 palce
citlivost 80-1250 ISO
rozsah časů 60 sec-1/2000
světelnost F2.8 – 3.3
napájení LiIon
karta SD / SDHC
rozměry 113 x 72 x 79 mm
váha 340 g
orientační cena cca 9000 Kč

Panasonic si v průběhu pěti let vybojoval vynikající postavení v oblasti digitální fotografie a v oboru přístrojů s elektronickým hledáčkem si počíná jak parní válec. Už model FZ7 byl dobře přijatý a hned zkraje řeknu svůj názor – nový model jistě také čeká velký úspěch. Koncept přístrojů EVF funkčně připomíná pravou zrcadlovku: zásadní rozdíl je v tom, že zde není zrcátko a hranol případně další zrcátka, nýbrž miniaturní LCD displej v hledáčkové části. Vidíme tedy to, co „vidí“ objektiv, ale zprostředkovaně, prostřednictvím elektroniky (EVF = electronic view finder, elektronický hledáček). Nevýhoda bývá v horší kvalitě obrazu, výhoda v tom, že v hledáčku vidíme ovládací prvky, menu a lze v něm i obrázky prohlížet , případně mazat.

Vzhledově se nový model od starého neliší, má i stejné rozměry a váhu. Lepší je elektronický hledáček (samozřejmě vybavený korekcí oční vady) a co uvítají labužníci, je přidání režimu RAW, ve skutečnosti RAW + JPEG. Silkypix Developer je velmi kvalitní a jednoduchý na obsluhu (ještě o něm půjde řeč). Většina parametrů zůstává stejná – samozřejmě přibylo jedno mego, takže ze snímače 1/2,5´´ se nyní ždíme 7.1 milionu efektivních pixelů (7,4 fyzicky).

Zůstal výborný objektiv Leica DC Vario-Elmarit se světelností 2,8-3,3 (někde čteme, že F3,1, ale to bude omyl, protože na displeji v režimu A při plné světelnosti se při plném vyzoomování nastaví F3,3). Je samozřejmě stabilizovaný, to je trvale silná stránka Panasonicu a také díky jemu je to dnes už prakticky neodmyslitelná výbava širokorozsahových EVF přístrojů. Přístroj je určen náročnějším amatérům, takže má automatiku, a scénické režimy i plně ruční ovládání, včetně dolaďování bílé. Citlivost stoupla až na 1250, ve scénickém režimu Vysoká citlivost až na 3200 ISO. Přístroj napájí výkonný Li-ion akumulátor. Obsahuje (zbytečných) 27 MB vnitřní paměti, zapisuje na plnou škálu formátu SD, tedy včetně vysokokapacitní (až 32 GB) SDHC, což sedmička ještě neuměla.

Komu je tedy určen? Pokročilým amatérům, kteří z různých důvodů nechtějí zrcadlovku a rádi by měli přístroj, který se výkonu DSLR blíží.

Ovládání a menu
Ovládání přístroje je velmi příjemné. Zapíná se šoupátkem pod hranou na zadní stěně. Na horní stěně je spoušť s dvourychlostním zoomem: jakmile páčkou pohnete jen trochu, zoom s e pohybuje pomalu, jakmile ji stáhnete na doraz, objektiv zoomuje z krajnosti do krajnosti cca za 2 sec. Jakmile je nastaveno nižší rozlišení, lze zoomovat až do 18násobného zvětšení (ekv. skoro 650 mm!) – a toto enormní zvětšení funguje už při 3 Mpx. Na horní stěně dále najdeme tlačítko stabilizátoru: jakmile je vypnut, na displeji svítí červené varování. Stabilizátor má dvě možnosti, 1 je stabilizátor zapnutý pořád, 2 při stisknutí spouště – doporučuje se tato druhá varianta. Další tlačítko nastavuje AF, makro a ruční nastavování vzdálenosti.
Volič režimů je bohatý. Je zde automat, jednoduchý režim (srdíčko, pro začátečníky), přímý tisk, video a kreativní režim PASM (program, clona / čas a manuál) a „íčko“, kde se dají nastavit vychytávky, o nichž pojednám níže.

Zadní stěna nabízí nahoře zleva aktivaci blesku, přepínání zadního LCD a hledáčku a vypínač.
Pod tím je joystick (rozeberu později) a přepínání režimu displeje, včetně zapnutí na „power“ a „high angle“, což prakticky je zesílení světla displeje. Tradiční čtyřcestný volič má středové OK tlačítko jímž se zapíná menu. Při volbě nahoru ovládáme kompenzaci expozice, vpravo blesk, dolů náhled a vlevo samospoušť. Pod tím je tlačítko pro přímý tisk, respektive pro sériové focení.

Joystick má zde důležitou roli. Lze jím ovládat expoziční kompenzaci, případně clonit (v režimu A), měnit čas (režim S) nebo obé (režim M, v režimu P lze clonu/čas měnit v režimu „programový posun“. Ten ale není ideálně dostupný, chce to „jemnou práci“ s joystickem a je vcelku nepochopitelné, proč joystick není spřažen s dvojicí clona/čas přímo, jako běžně bývají rollery. Joystickem lze také měnit oblast ostření pro autofokus. Menu má čtyři obrazovky.
1) WB včetně doladění, citlivost do 1250 ISO, poměr stran (i 16:9) a velikost obrazu
2) kompresi (včetně RAW), záznam zvuku, měření expozice, autofokus, expozice, autofokus,
3) pomocná lampička pro ostření, digitální zoom (pozor, i když je vypnutý, funguje prodloužené zoomování při nižším rozlišení), barevné efekty, nastavení obrazu ( (kontrast, doostření, sytost a redukce šumu) a výroba „animovaného filmu“ – série snímků se spojí do „muvíčka“
4) korekce pro předsádkové čočky a nastavení času.

Setup obsahuje dokonce pět obrazovek, podstatná je volba jazyka – zde se nastavuje čeština. Jsou zde užitečné vychytávky, jako „přehrát na LCD“ – když si to zapnete, režim přehrávání je na LCD, i když rovna jste v režimu focení a stisknete okamžitý náhled (čtyřcestný volič dolů).

Jak se s ním fotí
Přístroj startuje za 2,5 sec. Zpoždění s namáčknutím je prakticky nulové, bez namáčknutí 0,5 sec. Pokud ovšem nastavíme ruční ostření, je spoušť snad ještě rychlejší, než při namáčknutí, je to okamžitá reakce. Nicméně i subjektivně vzato, se chová tento přístroj velmi svižně a byl jsem příjemně překvapený při fotografování živých snímků (vrátím se k tomu ve zvláštním článku). Rozhodně mám pocit, že se s tím „dá fotit“ a to jsme zmlsaný zrcadlovkami.Záleží na každém, zdali bude raději fotit přes LCD na zadní stěně nebo elektronický hledáček. Každopádně ale aparát má v paměti poslední nastavení, takže pokud chcete fotit přes EVF, i po vypnutí a opětovném zapnutí jste v EVF – maličkost, ale potěší. Příjemně rychlý je i zoom – dobře se ovládá právě díky variabilní rychlosti. Při pomalém pohybu se dá nastavit velmi přesně.
Inteligentní režim umožní především nastavit v menu limit pro ISO a v případě potřeby zvyšuje automaticky jeho hodnotu při poklesu světla, ale také při detekovaném rychlém pohybu. To druhé je bezesporu subjektivní a těžko ověřitelné, to první ale funguje velmi dobře.

Kvalita obrazu je vynikající. Podle mých zkušeností tyhle sedmimegové snímače jsou často i lepší než osmimegové. Překvapilo mě tvrzení recenzenta na Dpreview, že snímky mají sklony k přepalům – má zkušenost je přesně opačná. Tady dokonce nebylo nutno tolik pracovat s kompenzací ani na prudkém slunci, přístroj se choval velmi rozumně a korigoval se podle vysokých jasů sám. Patrná nebyla vinětace. Na okrajích lesků s e objevovaly fialové kontury, a to i uvnitř obrazu.

 
  Šum při 3200 ISO, kresba žádná; na kliknutí uvidíte celý obrázek.


Šum je diskutované téma: při velikosti snímače cca 6,5 x 5 mm musí být šum větší, než jaký podávají snímače APS-C, neřku-li ještě větší. Nad tím je marné spekulovat. Při 800 ISO je zde šum kultivovaný, při 1250 ISO je to drsné a 3200 je sotva použitelná nouzovka. Šum je na tomto snímku tak rozpitý, že se na snímku ztrácejí kontury.

Automatika bílé je velmi dobrá, dokonce snímky v automatu dopadly líp než při nastavené předvolbě žárovce – samozřejmě, ideální byly až při ručním nastavení bílé (lze uložit do dvou pozic, tedy bílou pro dvě různé světelné situace).

 
  Přístroj velmi dobře vyrovnává světelné kontrasty


Zkušenost s RAWem je velmi dobrá. Rawový konvertor Sylkipix Developer je velmi kvalitní. Kontroluje WB, expozici, doostření, kontrast a barevnost, přičemž umožňuje úpravy v HSL modelu (odstín, sytost a jas). Nabízí i úpravu ve křivkách. Pro přesnou adjustaci nabízí barevnou kontrolu přepálených oblastí. Lze i napravovat sbíhání a křivé horizonty. Je k němu podrobný návod s obrázky, ovšem v angličtině. Když ale jsme u návodů, manuál k tomuto fotoaparátu je velmi kvalitní, obsažný, dobře přeložený a názorný.

Shrnutí
Panasonic Lumix DMC-FZ8 je vyzrálý sedmimegový přístroj s kvalitním stabilizovaným zoomem o rozsahu 1:12. Je určen amatérům, kteří si přejí mít tvorbu obrazu pod technickou kontrolou. Vyniká jednoduchostí obsluhy, rychlostí a kvalitou obrazu. V ceně pod 10 tisíc (červen 2007) má vynikající poměr cena / výkon a lze ho tedy vysoce doporučit.

Pro a proti:

Pro:
Vynikající obraz
Vynikající EVF hledáček
Formát RAW
Proti:
nic, co by stálo za řeč

Ukázky:
1 a 2 ukázka zoomu, 3-5 běžné světelné podmínky, 6 vysoký kontrast, 7-9 běžné světlo, 10 protisvětlo, 11 soumrak, 12 při 1250 ISO.
Přístroj zapůjčila firma Megapixel.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12


Po roce se vracíme k EVF kompaktu od Panasonicu – posledně jsme tu zkoumali sedmičku v říjnu minulého roku. Osmička musí být zase o nějaký krok dál. Je to opravdu krok nebo jenom krůček? Pojďme se na přístroj podívat blíže. Zkoumali jsme přístroj, který nám zapůjčila firma Megapixel.

Jaký je a komu je určen

Základní parametry
Rozlišení 7,1 Mpx
Objektiv 36-432 mm ekv
LCD 2,5 palce
citlivost 80-1250 ISO
rozsah časů 60 sec-1/2000
světelnost F2.8 – 3.3
napájení LiIon
karta SD / SDHC
rozměry 113 x 72 x 79 mm
váha 340 g
orientační cena cca 9000 Kč

Panasonic si v průběhu pěti let vybojoval vynikající postavení v oblasti digitální fotografie a v oboru přístrojů s elektronickým hledáčkem si počíná jak parní válec. Už model FZ7 byl dobře přijatý a hned zkraje řeknu svůj názor – nový model jistě také čeká velký úspěch. Koncept přístrojů EVF funkčně připomíná pravou zrcadlovku: zásadní rozdíl je v tom, že zde není zrcátko a hranol případně další zrcátka, nýbrž miniaturní LCD displej v hledáčkové části. Vidíme tedy to, co „vidí“ objektiv, ale zprostředkovaně, prostřednictvím elektroniky (EVF = electronic view finder, elektronický hledáček). Nevýhoda bývá v horší kvalitě obrazu, výhoda v tom, že v hledáčku vidíme ovládací prvky, menu a lze v něm i obrázky prohlížet , případně mazat.

Vzhledově se nový model od starého neliší, má i stejné rozměry a váhu. Lepší je elektronický hledáček (samozřejmě vybavený korekcí oční vady) a co uvítají labužníci, je přidání režimu RAW, ve skutečnosti RAW + JPEG. Silkypix Developer je velmi kvalitní a jednoduchý na obsluhu (ještě o něm půjde řeč). Většina parametrů zůstává stejná – samozřejmě přibylo jedno mego, takže ze snímače 1/2,5´´ se nyní ždíme 7.1 milionu efektivních pixelů (7,4 fyzicky).

Zůstal výborný objektiv Leica DC Vario-Elmarit se světelností 2,8-3,3 (někde čteme, že F3,1, ale to bude omyl, protože na displeji v režimu A při plné světelnosti se při plném vyzoomování nastaví F3,3). Je samozřejmě stabilizovaný, to je trvale silná stránka Panasonicu a také díky jemu je to dnes už prakticky neodmyslitelná výbava širokorozsahových EVF přístrojů. Přístroj je určen náročnějším amatérům, takže má automatiku, a scénické režimy i plně ruční ovládání, včetně dolaďování bílé. Citlivost stoupla až na 1250, ve scénickém režimu Vysoká citlivost až na 3200 ISO. Přístroj napájí výkonný Li-ion akumulátor. Obsahuje (zbytečných) 27 MB vnitřní paměti, zapisuje na plnou škálu formátu SD, tedy včetně vysokokapacitní (až 32 GB) SDHC, což sedmička ještě neuměla.

Komu je tedy určen? Pokročilým amatérům, kteří z různých důvodů nechtějí zrcadlovku a rádi by měli přístroj, který se výkonu DSLR blíží.

Ovládání a menu
Ovládání přístroje je velmi příjemné. Zapíná se šoupátkem pod hranou na zadní stěně. Na horní stěně je spoušť s dvourychlostním zoomem: jakmile páčkou pohnete jen trochu, zoom s e pohybuje pomalu, jakmile ji stáhnete na doraz, objektiv zoomuje z krajnosti do krajnosti cca za 2 sec. Jakmile je nastaveno nižší rozlišení, lze zoomovat až do 18násobného zvětšení (ekv. skoro 650 mm!) – a toto enormní zvětšení funguje už při 3 Mpx. Na horní stěně dále najdeme tlačítko stabilizátoru: jakmile je vypnut, na displeji svítí červené varování. Stabilizátor má dvě možnosti, 1 je stabilizátor zapnutý pořád, 2 při stisknutí spouště – doporučuje se tato druhá varianta. Další tlačítko nastavuje AF, makro a ruční nastavování vzdálenosti.
Volič režimů je bohatý. Je zde automat, jednoduchý režim (srdíčko, pro začátečníky), přímý tisk, video a kreativní režim PASM (program, clona / čas a manuál) a „íčko“, kde se dají nastavit vychytávky, o nichž pojednám níže.

Zadní stěna nabízí nahoře zleva aktivaci blesku, přepínání zadního LCD a hledáčku a vypínač.
Pod tím je joystick (rozeberu později) a přepínání režimu displeje, včetně zapnutí na „power“ a „high angle“, což prakticky je zesílení světla displeje. Tradiční čtyřcestný volič má středové OK tlačítko jímž se zapíná menu. Při volbě nahoru ovládáme kompenzaci expozice, vpravo blesk, dolů náhled a vlevo samospoušť. Pod tím je tlačítko pro přímý tisk, respektive pro sériové focení.

Joystick má zde důležitou roli. Lze jím ovládat expoziční kompenzaci, případně clonit (v režimu A), měnit čas (režim S) nebo obé (režim M, v režimu P lze clonu/čas měnit v režimu „programový posun“. Ten ale není ideálně dostupný, chce to „jemnou práci“ s joystickem a je vcelku nepochopitelné, proč joystick není spřažen s dvojicí clona/čas přímo, jako běžně bývají rollery. Joystickem lze také měnit oblast ostření pro autofokus. Menu má čtyři obrazovky.
1) WB včetně doladění, citlivost do 1250 ISO, poměr stran (i 16:9) a velikost obrazu
2) kompresi (včetně RAW), záznam zvuku, měření expozice, autofokus, expozice, autofokus,
3) pomocná lampička pro ostření, digitální zoom (pozor, i když je vypnutý, funguje prodloužené zoomování při nižším rozlišení), barevné efekty, nastavení obrazu ( (kontrast, doostření, sytost a redukce šumu) a výroba „animovaného filmu“ – série snímků se spojí do „muvíčka“
4) korekce pro předsádkové čočky a nastavení času.

Setup obsahuje dokonce pět obrazovek, podstatná je volba jazyka – zde se nastavuje čeština. Jsou zde užitečné vychytávky, jako „přehrát na LCD“ – když si to zapnete, režim přehrávání je na LCD, i když rovna jste v režimu focení a stisknete okamžitý náhled (čtyřcestný volič dolů).

Jak se s ním fotí
Přístroj startuje za 2,5 sec. Zpoždění s namáčknutím je prakticky nulové, bez namáčknutí 0,5 sec. Pokud ovšem nastavíme ruční ostření, je spoušť snad ještě rychlejší, než při namáčknutí, je to okamžitá reakce. Nicméně i subjektivně vzato, se chová tento přístroj velmi svižně a byl jsem příjemně překvapený při fotografování živých snímků (vrátím se k tomu ve zvláštním článku). Rozhodně mám pocit, že se s tím „dá fotit“ a to jsme zmlsaný zrcadlovkami.Záleží na každém, zdali bude raději fotit přes LCD na zadní stěně nebo elektronický hledáček. Každopádně ale aparát má v paměti poslední nastavení, takže pokud chcete fotit přes EVF, i po vypnutí a opětovném zapnutí jste v EVF – maličkost, ale potěší. Příjemně rychlý je i zoom – dobře se ovládá právě díky variabilní rychlosti. Při pomalém pohybu se dá nastavit velmi přesně.
Inteligentní režim umožní především nastavit v menu limit pro ISO a v případě potřeby zvyšuje automaticky jeho hodnotu při poklesu světla, ale také při detekovaném rychlém pohybu. To druhé je bezesporu subjektivní a těžko ověřitelné, to první ale funguje velmi dobře.

Kvalita obrazu je vynikající. Podle mých zkušeností tyhle sedmimegové snímače jsou často i lepší než osmimegové. Překvapilo mě tvrzení recenzenta na Dpreview, že snímky mají sklony k přepalům – má zkušenost je přesně opačná. Tady dokonce nebylo nutno tolik pracovat s kompenzací ani na prudkém slunci, přístroj se choval velmi rozumně a korigoval se podle vysokých jasů sám. Patrná nebyla vinětace. Na okrajích lesků s e objevovaly fialové kontury, a to i uvnitř obrazu.

 
  Šum při 3200 ISO, kresba žádná; na kliknutí uvidíte celý obrázek.


Šum je diskutované téma: při velikosti snímače cca 6,5 x 5 mm musí být šum větší, než jaký podávají snímače APS-C, neřku-li ještě větší. Nad tím je marné spekulovat. Při 800 ISO je zde šum kultivovaný, při 1250 ISO je to drsné a 3200 je sotva použitelná nouzovka. Šum je na tomto snímku tak rozpitý, že se na snímku ztrácejí kontury.

Automatika bílé je velmi dobrá, dokonce snímky v automatu dopadly líp než při nastavené předvolbě žárovce – samozřejmě, ideální byly až při ručním nastavení bílé (lze uložit do dvou pozic, tedy bílou pro dvě různé světelné situace).

 
  Přístroj velmi dobře vyrovnává světelné kontrasty


Zkušenost s RAWem je velmi dobrá. Rawový konvertor Sylkipix Developer je velmi kvalitní. Kontroluje WB, expozici, doostření, kontrast a barevnost, přičemž umožňuje úpravy v HSL modelu (odstín, sytost a jas). Nabízí i úpravu ve křivkách. Pro přesnou adjustaci nabízí barevnou kontrolu přepálených oblastí. Lze i napravovat sbíhání a křivé horizonty. Je k němu podrobný návod s obrázky, ovšem v angličtině. Když ale jsme u návodů, manuál k tomuto fotoaparátu je velmi kvalitní, obsažný, dobře přeložený a názorný.

Shrnutí
Panasonic Lumix DMC-FZ8 je vyzrálý sedmimegový přístroj s kvalitním stabilizovaným zoomem o rozsahu 1:12. Je určen amatérům, kteří si přejí mít tvorbu obrazu pod technickou kontrolou. Vyniká jednoduchostí obsluhy, rychlostí a kvalitou obrazu. V ceně pod 10 tisíc (červen 2007) má vynikající poměr cena / výkon a lze ho tedy vysoce doporučit.

Pro a proti:

Pro:
Vynikající obraz
Vynikající EVF hledáček
Formát RAW
Proti:
nic, co by stálo za řeč

Ukázky:
1 a 2 ukázka zoomu, 3-5 běžné světelné podmínky, 6 vysoký kontrast, 7-9 běžné světlo, 10 protisvětlo, 11 soumrak, 12 při 1250 ISO.
Přístroj zapůjčila firma Megapixel.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12