Je laser nebezpečný našim fotoaparátům? Tentokrát přináším zkušenosti našich čtenářů, jak je napsali do komentářů na našem Facebooku.
Je laser nebezpečný našim fotoaparátům? Tentokrát přináším zkušenosti našich čtenářů, jak je napsali do komentářů na našem Facebooku.
Píše Milan „Pinkava: Našel jsem video, kde řízeně dva týpci svítili do iPhonu 7. Senzor vykazoval zpočátku velmi podobné artefakty jako Sony A7S. Zdá se, že je to realita. Nutno dodat, že na iPhone použili mega výkonný laser, ale podle mého názoru bude senzor v Sony mnohem citlivější.. no každopádně se budu vyhýbat jakýmkoliv laser show. Jak s telefonem tak s mým Canonem…
V článku Arstechnika.com je u článku o lidaru i video, zachycující zkázu čipu působením laseru na diskotéce:
Zato Daniel Anuška má pochybnosti: Mně osobně se to moc nezdá. Lasery používané na diskotékách a koncertech musí být bezpečné pro lidské oko (ty které se pouští přímo do lidí). A takový laser že by poškodil snímač? Přímé slunce v záběru má patrně větší intenzitu. Vždyť promítnuté objektivem na papír, v něm vypálí díru. Slyšel jsem od známých, že byli v Thajsku na koncertu kde byl zákaz fotografování a když někdo vytáhnul mobil, nebo foťák, tak jim pořadatelé svítili do objektivu laserem. Jednak aby upozornili a jednak aby jim znemožnili fotografování / natáčení. Nikdo z nich nemluvil o zničeném snímači. Sám jsem si pořídil pár videí, kde byl sál doslova zaplaven laserovými efekty a občas je v záznamu přímý zásah. Nic se nestalo, jen v tu chvíli snímač šel úplně do limitu a nepřenášel správně barvy. Ale třeba není laser jako laser a různé snímače mohou mít různou odolnost.
Jan Dostál přidává technický pohled:
U těch laserů mohou být dva problémy. Jeden, kdy se laserový paprsek koncentruje do jednoho bodu. I relativně malý příkon lokálně překročí jakousi technologickou hranici (W/m2). Druhý problém může být, když se relativně malé množství energie koncentruje do krátkého časového okamžiku. Toto dělají femto lasery (pozn. Wikipedie: femtosekundový laser využívá extrémně krátkých pulsů je soustředěna do velmi malého prostoru, což vede k vysoké energetické hustotě, jejíž výsledkem je vznik elektronového plazmatu a vypaření tkáně. Využívá se v přírodovědném i lékařském výzkumu (destrukce jednotlivých organel uvnitř buněk), v medicíně a průmyslu.) Pak v daný okamžik může příkon růst také nad všechny rozumné meze. Tam potom hrajou roli takové parametry jako je měrná tepelná kapacita, tepelný odpor a absorbční vlastnosti osvíceného materiálu pro danou vlnovou délku. Protože ty skvrny naskakují v těch záblescích, kdy se vypalují ty bíle fleky, tak se zřejmě jedná o druhý typ. Ostatně je to v tomto případě účelem, aby došlo k destrukci barviva a nepropálila se kůže až na sval 🙂 Zajímavé je, že v tom druhém případě nemusí být ani dobře zaostřeno a při dobrém rozmáznutí a jinak vydařené konstelaci může být flek i přes celý čip.
Doplňuje čtenář pan R.K.:
Shrnutí Digineffu:
Každopádně je dobře si na laser a lidar dát pozor. Ono je vůbec dobře si dát pozor… 🙂
