Fotografujeme

Nikon D780 a jeho rivalové

Konečně kus pořádného foťáku v ruce! To byla moje první myšlenka, kdy jsem vytáhl D780 z brašny a pokusil se zachytit poslední paprsky zapadajícího slunce. Zrcadlovku jsem vyměnil za bezzrcadlovku a také na testování jsem spíš zkoumal mirrorlessy.

Připomenu základní technická data. Jde o nástupce DSLR Nikon D750. Má snímač s předním osvitem formátu cca 24 x 36 mm s 25 megapixely, jakým disponuje bezzrcadlovka Z6. Jeho procesor je Expeed 6, rozsah ISO je 100 – 51200, v rozšířeném módu 50 – 204800. Výklopný displej je dotykový a díky ostřicím fotodiodám na čipu ho lze používat k rychlému a přesnému ostření a exponování. Má 3,2 palce a 2,4 megapiexlů rozlišení. Rozsah závěrky je od 900 vteřin do 1/8000, sériové focení až 12 oken za vteřinu s elektronickou závěrku a omezením na 12 bitový RAW. Přístroj nemá vestavěný blesk, to je rozdíl od D750 – nicméně, co je to platné, fotoaparáty s profi ambicí vestavěný blesk nemívají, už kvůli dokonalosti utěsnění proti vodě a prachu. Synchronizační čas zůstává na 1/200 sec. K technickým specifikacím dlužno dodat, že v podstatě jde o kombinaci bezzrcadlovky Z6 se zrcadlovkou.

Jak se s ním fotilo

Ten základní pocit jsem už zmínil a při něm zůstalo po celou tu dobu, kdy jsem byl s přístrojem v kontaktu. Lety vývoje je tu všechno na svém místě, jak má být. Jen dvě věci tu chybějí, ta jedna mi nevadí, druhá ano. Zmizel vestavěný blesk a recenzenti nad tím nepřestávají lkát. Je to věc názoru, podle mě je vestavěný blesk vždycky jen šidítko, v nejlepším případě dobré k řízení externích blesků. Ale opakuji, to je věc názoru a kdo chce nad absenci blesku plakat, nechť je mu kapesník mokrý.

O to víc mě mrzí absence joysticku. Canon 5D Mk IV coby přímý konkurent pochopitelně joystick na ovládání zaostřovacího pole má, stejně tak jako mirrorlesy Sony 7/9. Tohle opomenutí je v podstatě to jediné, co bych Nikonu D780 vážně vyčítal.
Ovládací prvky jsou řešené tak, jak to určil mnohaletý vývoj. K některým nastavením je třeba spolupráce mechanického prvku a stavového displeje na horní stěně – např. přepínání jednorázového a plynulého autofokusu anebo přepínání automatického a pevně nastaveného ISO. Přístroj má teď výklopný dotykový displej a stisknutím tlačítka i zapneme funkční menu, které též reaguje na dotyk. Funkční menu si můžeme upravit, některé prvky nahradit jinými, ale to je opravdu pak věc každého uživatele, jak si přístroj přizpůsobí k obrazu svému.

 

Dotyková obrazovka funguje skvěle. To bylo snad to jediné, co mi vadilo na D850, že odezva na dotyk byla pomalá. Nová D780 má duální čip, a jakmile přepneme na live view, tedy na přímý náhled, v podstatě proměníme zrcadlovku na bezzrcadlovku se vším všudy. Na Z6, abych byl přesnější…

Ocení to zejména videografové, i když si myslím, že koupit si zrcadlovku na natáčení videa není v souladu s racionální úvahou: proč se zatěžovat složitým zrcadlovým mechanismem, který nebudu používat? Nicméně i při fotografické praxi je ten přímý náhled užitečný, zvláště pak při definování zaostřovacího bodu. Lze přepínat režim definování a exponování dotykem (opakuji, po dotyku exponuje okamžitě). Toto definování dotykem jsem ocenil například při použití postupného exponování na různou zaostřovací vzdálenost. To je skvělá, zdaleka ne nová vychytávka, má ji D850 i Z6 (a přístroje jiných výrobců také). V menu nadefinujeme, kolik chceme pořídit postupných snímků, základní nabídka zní 100, načež přístroj exponuje od nejbližšího nadefinovaného bodu do nekonečna. Tento snímek je sloučený z pěti obrázků, ohnisko/clona 70/4.0. Totální ostrost působí až zrůdně, berte to jako technickou ukázku.



Další poznatky

Tím se dobírám k tomu podstatnému, jaké obrázky z toho lezou. Už při prvním seznámení mě překvapila výrazná barevnost. Fotil jsem při hodně vybledlém zapadajícím sluníčku. Už na displeji při kontrole se mi barvy zdály hodně výrazné.

Následujícího dne jsem fotil při hodně pošmourném počasí, ani mlha, ani jasno, šedivá obloha. Barvy přesto vyšly neobvykle syté.

Toto je ukázka totálně bezbarvého motivu – bezbarvého, nicméně s poměrně velkým odstupem jasů. Pod kmeny je hodně velké šero a vzadu prosvítá volná planina. Obraz je vyrovnaný, třebaže je vypnutý Dlighting (projasňování stínů).

Zkoušel jsem , co s obrazem udělá profil Vivid (živé barvy). Rozdíl není příliš velký, vlevo standard, vpravo vivid.

 


Při standardním slunečním svitu podává příjemně barevný a výrazně kontrastní obraz. Podotýkám, že RAW konvertor není ještě k disposici, takže všechny fotky jsou JPEG bez úpravy, jak vypadly z foťáku na kartu. Expozice byla měřena celoplošně, je zřejmé, že ji ovlivnila jasná fasáda  zvolské školy.

Každopádně Nikonu D780 sluší objektiv 24-70/2.8 ED. Ten využije schopnost malovat naplno.

Vysoké ISO je další zásadní parametr. Ani si neuvědomujeme, jak zásadně změnil pokrok v této oblasti obsah fotografie. Dnes je možné fotit momentní snímky ve světelných podmínkách dříve nedostupných. Pro mě je rozhodující hranice 10000 ISO. To je citlivost, která bohatě umožňuje fotit živé záběry v běžné úrovni osvětlení – v místnosti, při pouličním osvětlení. Obvykle ani není potřeba tak vysoké ISO nastavit, ale dejme tomu, že je to nějaká hranice. D780 tomu plně vyhovuje. Barevná čmoužka vlevo u keře je reflex světla nad vchodem.

Zde je 100% výřez z předchozího obrázku při 10 tisíc ISO. Samozřejmě že je tam určitá degradace kresby, ale není dramatická a opakuji, jde o možnost živé fotografie.


S tím souvisí otázka ostření. Hybridní AF systém pracuje až do -4EV. Nuže, následující ukázka je pořízena potmě, tedy v noci bez jakéhokoli osvětlení, na 204800 ISO. Přístroj zaostřil bez vážnějších problémů, jen bylo třeba chytit se nějaké hrany. Obrázek má do brilance daleko, ale co je to platné, je to dvě stě tisíc ISO!



Otázka objektivu

Nikon D780 se dodává v kitu s objektivem 24-120/4.0. To je dobrý univerzální objektiv a zvláště pak při cestovní fotografii se dobře osvědčí. Porovnával jsem ho s objektivem Nikon 24-70/2.8. Až mě překvapilo, jak malý je rozdíl v kresbě obou objektivů konstrukčně i cenově tak rozdílných. Výmluvné je i srovnání velikosti – 70-120 je vpravo.

Rozdíl při zvětšení 100% v podstatě nepoznáte. Nicméně ty fotky z 24-70/2.8 jsou přece jenom jaksi brilantnější, na ukázce dole je 27-70/2.8 vlevo. Stojí 54 tisíc, kdežto ten 24-120 přijde na 32. V kitu tělo plus 24-70 přijde na skoro rovných 100 tisíc, s levnějším objektivem na 74 tisíc (ceny leden 2020). V kitu ušetříte v obou případech, v kitu s 24-120 o něco víc. Tady těžko radit, nicméně to podotknu, že Nikon D780 je tak dobrý fotoaparát s perspektivou dlouhodobé služby, že bych přece jen uvažoval o co nejkvalitnější optice. Radívám lidem, když vám jde o cenu, nebojte se nákupu optiky z druhé ruky v odborném závodě, ne na inzerát. Ale to jsme už za hranicemi běžné recenze.


Rozdíl oproti D750 a D850
V obou případech o srovnání se skvělými přístroji. D750 dostala na Dpreview zlatou medaili a D850 taky. Myslím, že na D780 čeká (pokud ji nepotrestají za absenci vestavěného blesku). Od D750 dělí novinku pět let vývoje, co je to platné, jde o elektroniku. Prostě, D780 je objektivně lepší, hlavně je rychlejší, zpracování obrazu je brilantní, ustanou starosti s nízkou světelnou hladinou. Rozdíl v ceně je ovšem zásadní, D750 dnes stojí půlku, někde i méně, tečka. Myslím, že jako start do sféry full frame zrcadlovky je D750 vynikající volba, starší modely Canonu 5D už nejsou v běžném prodeji, takže je to nejlevnější FF DSLR široko daleko. Upgrade z D750 na D780? Není to nutné, ale pokud to uděláte, budete z toho mít radost.

Jiná otázka je srovnání s D850. Ta v podstatě má oproti D780 jedinou výhodu, totiž vyšší rozlišení a tudíž větší možnost ořezu. Nicméně je to už zase přes dva, respektive tři roky starý model, a zejména AF automatiku má D780 vyspělejší. Navíc je D850 skoro o 30 tisíc dražší než D780.

Nezbývá než podumat o volbě mezi D780 a Z6 pro člověka, který nemá žádné objektivy a chce se do rytířského řádu Nikon vepsat. Jsou to dva koncepty téhož. Budoucnost je zjevně na straně mirrorlessu. Nicméně, a to je argument pro zrcadlovku: malé rozměry mirrorlessu vedou k titěrnosti, to za prvé. Za druhé, výhoda malých rozměrů padá, když používáme kvalitní optiku, a ta je vždycky rozměrná. Tělo Z6 v kombinaci se skvělým 27-70/2.8 ED, to je jako když leze prcek na vrbu. Každopádně ale je Nikon D780 skvělý přístroj, důstojný nástupce výtečné D750, a bude sloužit dlouho a věrně, pokud do něho půjdete.