Fotografujeme

Kompozice: Krajina s máky

Asi už si myslíte, že to s těmi máky přeháním, ale opravdu je to náhoda. Článek o vlčích mácích byl zařazený ještě před tím, než jsem navštívil německý ostrov Rujána – a upřímně, tamní vlčí máky jsou to nejlepší, co jsem tam viděl (krom úzkokolejné mašinky a majáku na Kap Arcona).
Rostou skoro všude a dají se fotit brzy ráno…

… i o polednách s kopretinami a chrpami v jednom cuku, jak je to nahoře v záhlaví. Pak se ale naskytne krajinka. Ona se tedy má krajina fotit zrána nebo zvečera. Jak čtu v EXIF, tohle je v půl deváté a to opravdu není v červnu žádné fotografické ráno. Ale stalo se. Udělal jsem jednu fotku s ostrým popředím…


… a druhou zaostřenou na vozíky v pozadí. Ve vrstvách se dají oba spojit.

Spojíme to a je ostré jak popředí, tak pozadí – to je vcelku jednoduchá operace. Záběr je pořízen ohniskem ekv. 42 mm, tedy umírněně široký záběr. Jenže jak jsem na to koukal, ty máky mi přišly hodně umírněné. Chtělo by to něco s nimi udělat – a když máme takovou potřebu, tak jděme blíž. No a hned je to veselejší.

Máky mi tu udělají to, čemu se říká markant, navíc jedou podél úhlopříčky a pole tam vytváří další příjemnou linku. No a protože mám ostře nafocené i pozadí, snadno spojím jedno s druhým a mám pěkně ostrou celou krajinku.

Jenže jak na to koukám, chtělo by to přece jen trochu utlumit perspektivu. K tomu slouží delší ohnisko. Ohnisko 85 mm na plnoformát (to je cca 50 mm na APS-C) by mohlo stačit. Jak ale clonit? Když jsem zaclonil hodně, pozadí a popředí splývalo. Teď je zacloněno na F4.5. Trochu to pořád ještě splývá.


Proto odcloním na F2.0, aby se máky od pozadí ještě více odpíchly. A co s tím nebem, řeknete? Já si jen povzdechnu. To je problém focení na cestách, musíte pracovat s tím počasím, jaké vám náhoda nabídne. Našinec pak musí nebe potupně přimontovávat a tím si vyslouží posměšky, že je podvodník a montér. Co ale jiného, když je nebe plechové?