Pan Z.K. se mě ptá, co si myslím o zálohování v cloudu – tedy na vzdáleném serveru. Odpověděl jsem mu:
Samozřejmě je zálohování zásadně důležité. Mám sdružené disky v raidu, zálohuji lokálně a pak mám ještě externí terrové disky více méně srozumitelně popsané. K zálohování na cloudu jsem skeptický a) kvůli objemům (zálohuju také raw soubory a ty jsou opravdu hodně objemné), a hlavně nevidím moc velký důvod, proč to dělat. Ten propagovaný „přístup ze všech zařízení“ mi přijde problematický. Mám své zařízení, tak jaképak copak? Ale vycházím z osobní zkušenosti a praxe, někdo to může vnímat jinak. Hodně lidí používá NAS, ale zase, ten vnější přístup mě nechává chladným.
Na to mi pan Z.K. odpověděl, m.j.:
Hlavní důvod, proč přemýšlím o cloudu, je obava z toho, že kdyby domácnost postihla nějaká katastrofa (zloději, požár apod.), může se stát, že přijdu o všechna média, protože jsou všechna na jednom místě. A úvaha o tom, že budu fyzicky vozit disk se zálohou fotografií pravidelně někam mimo domov mi také není úplně příjemná.
To je samozřejmě závažná věc… Taky nás před pár lety vykradli, odnesli si jen foťáky… Takže pana Z.K. chápu a jeho obavy nejsou jaksi mimo. Pokud jde o ten cloud, opravdu zřejmě záleží na použití a smyslu fotografické činnosti.
Fotky na cloudu jsou jistě že bezpečné proti zloději (anebo prasklé vodě). Co když ale firma zkrachuje? Může zkrachovat Google? Zatím to tak nevypadá, ale stát se může všechno.
Nicméně otázka je ale opravdu asi jinde. Ve vzdáleném ukládání (s odhlédnutím od zlodějů a prasklé vody) vidím smysl, pokud jde o jakoukoli kolektivní činnost. Konec konců, Zonerama je taky ukládání v cloudu… Nezapomínejme ale, že fotografování, to není jen zábava, eventuálně tvůrčí práce. Fotografie je také technická a dokumentační. Potkal jsem se s člověkem, který fotograficky dokumentoval stav stožárů vysokého napětí (to bylo v souvislosti s údaji GPS, v tomto ohledu zásadně důležitý údaj!). V takovém případě si myslím, že je cloud nutnost. Konec konců, v lékařské praxi je to už naprostá samozřejmost: například rentgenové snímky.
Jak nezblbnout z archivu
Nicméně nechci jen tak vyklouznout z dotazu a tak stručně vylíčím, k čemu jsem došel po 25 letech praxe ss digitální fotografií.
Základ je v brutálním mazání. Je to asi to nejtěžší, co na archivaci je. Dnes přijdu zvenku, edituju rovnou z karty jen to, co mi přijde nejlepší a to pak zařadím do archivu jako JPG, jako PSD a jako RAW. Když mi z celodenního focení zbude pět fotek, je to úspěch. Kartu pak zformátuju, nesentimentálně, bez výčitek. Nejhorší je věta to se může někdy hodit. Nikdy se to nehodí. Jen to zafláká disk.
Když je to velká výprava, dejme tomu do ciziny (ano, i do ciziny se jezdilo), vybíral jsem na fotoknihu cca 50 – 70 fotek. Zase, jen to nejlepší, ostatní smazat, šmytec.
Archiv organizuju podle číselného klíče, podle data plus stručné označení tématu. Dnes je čtvrtého ledna a fotil jsem dejme tomu v Pelhřimově. Složka se tedy bude jmenovat:
210104pelhrim
Záleží na okolnostech a na užití, zdali budu fotky přejmenovávat. Když je budu řadit na prezentaci nebo do fotoknihy, velkým pomocníkem je zde Photo Studio Zoneru, ve Správci je to roletové menu Organizovat – Hromadné přejmenování, zkratka Ctrl+Shift+Q. To je zásadně důležitý nástroj, můžete přejmenovávat – a tím pádem i číslovat – mimo dané pořadí. Hodně záleží na tom, co napíšete do kolonky Jméno souboru. Důležitý je znak {N} a {C}. Znak {N} znamená, že zůstane původní název, znak {C} přiřadí pořadové číslo: je třeba si stanovit kolik má mít pozic (dvě pozice jsou do 99, tři pozice do 999). Ale na to přijdete praxí.
Naše pelhřimovské snímky tedy budou 210104pelhrim_01, pak 210104pelhrim_02 atd. Celý archiv se pak dá zálohovat na další média, anebo, chcete-li, někam ven na server.
Klíčová slova lze přiřadit k jednotlivým fotkám i hromadně. Obecně se to doporučuje, spousta lidí to dělá, já na to nikdy neměl trpělivost a důvod, proč to dělat. Nicméně řádně vedený archiv by to měl mít.
Dovedu si představit, že dostanu vyčítavé aily s obsahem A co Lightroom? Znám spoustu lidí, kteří si nemohou LR vynachválit a nikomu LR nebudu rozmlouvat. Nicméně já jsem si spokojený se svým systémem PS Zoner ver. 14, Adobe Camera Raw a Photoshop, tečka. Takhle to dělám, tak mi to vyhovuje. Jistě je spousta jiných a lepších metod, tahle mi funguje a fungovala by líp… kdybych víc a tvrději mazal.
Dodatek
Čtenář s nickem Laklo poslal mailem několik postřehů:
1/ Zásadní je si přečíst podmínky poskytování služby (cloudu) A to zejména to malé písmo na konci.
Většinou je zdarma poskytovaný jen jistý prostor, data podle objemu co uložíte navíc – platíte .
Mnohdy si provozovatelé cloudů hlídají „autorská práva“ a pokud se firmě provozující cloud cosi nepozdává vyhrazují si právo smazání. Je potřeba si uvědomit, že autorské právo za louží nebo mimo EU je trochu jiné, liší se podle země kde je uložiště provozované. (také mě chodí občas emaily z USA nebo Ruska, Srbska že porušuji jejich autorská práva. Jiná země-jiný mrav)
2/ Žádná data, která jsou kdesi na cloudu nejsou bezpečně uložená. Nejhloupější příklad je český uloz.to. Tam jsou věci které bych dovolil označit za „obchodní tajemství“ třeba obchodní smlouvy, úřední dokumenty s osobními údaji…. To tam nemá co dělat. Jako uživatel nemáte možnost kontroly a zajištění bezpečnosti dat uložených kdesi…. na cloudu. To co jste schopen efektivně ochránit je pouze to co máte pod kontrolou. Váš PC, Váš cloudový server u Vás ve firmě.
4/ Osobně bych si prováděl zálohy dat po síti na server (cloud) ve firmě nejlépe příbuzného, velmi dobrého kamaráda, důvěrně známé a prověřené osoby.
3/ Zálohování – systém Raid disků je velice dobré řešení.
