Svoji vnučku Aničku postiženou neštovicemi vyfotila věrná účastnice naší soutěže Dana Klimešová. Po technické stránce je to kuriozita už proto, že snímek byl pořízen historickým kompaktem Olympus XZ-2. To býval skvělý kompakt a moc mě mrzelo, když Oly tuto řadu – ostatně jako kompakty vůbec – opustil. Paní Klimešová se ho drží a dělá dobře. K Aničce se přiblížila skoro na dotyk – a tím vynikly smutné oči děvčátka, jemuž jistě všichni přejeme brzké uzdravení. 
Mnich zachycený Ondřejem Mléčkou připomíná věkem zašlé církevní plátno a to je jeho síla. I ten je technicky zvláštní. Pořízen Nikonem D3100 a širokorozsahovým objektivem 18-200/3.5-5.6 dvacetinou, velmi pravděpodobně z ruky, klobouk dolů před takovou odvahou! Ono to tedy ostré není už kvůli ISO 1600, ale co naplat, fotka atmosféru má, mnich má výraz jak se sluší a patří na duchovní osobu a fotka funguje. Což je podstatné.
Na opačném konci škály technické dokonalosti je andílek, který má podle autorky fotky Kristiny Ovečkové čerta v těle. Světelně dokonale vyrovnaní fotka, pečlivě vyvážené vnější osvětlení i další světelný zdroj v záběru. Vše dokonale ostré a následně zpracované v postprodukci. Nápad – a mistrovské zpracování, co k tomu dodat? Autorku z fotoklubu BhaBhines jsme tu velebili už několikrát, a moc mě těší že její fotka uspěla i v závěru loňského roku a prezentujeme ji na počátku nového roku.
Zcela jinak je pojatý portrét zasazený do kontextu světa Harley Davidsonu. Silné sebevědomé motorky, postava na snímku jistě také není žádné ořezávátko. Snímek je výrazně zprocesován – k námětu to sedí, použitá úprava posiluje atmosféru a je zdela na místě. Dodám ještě, že snímek Ladislava Vejtruby se umístil i na šestém místě v tomto kole, představil jsem ho v článku v polovině prosince.
Na pátém místě je neobvyklý portrét od Miroslava Prouzy. Zde už jde – jak jsme u autora zvyklí, silně imaginativní prácu. Pracuje se tu s kontrasty barev – uplatnění jasně žluté barvy – i s kontrastem motivů, roli tu hrají žluté květy a stejně tak žluté vosy. Nejsem si jistý oblaky ve spodní části, nějak mi uniká jejich souvislost. Každopádně je to snímek, na který se nezapomíná.
I tentokrát dodám ještě práci která se na bednu nedostala, ale velmi se mi líbí, je to snímek nazvaný Kaski, pořídil Ivan Dostál a dlouho se držel na prvním pořadí. Má nápad, kompozici i technické provedení a myslím, že zapadá do kategorie psychologického portrétu.
Sledujte dál naši soutěž, tentokrát máme volné téma Počátek… Podívejte se, jak si námět různí autoři vykládají.
