Fotografujeme

Dílna: noční fotka nikoli v noci

 

Poslední seminář Dílny jsme měli v sobotu na Kampě a ukazovali jsme si několik základních triků, jak na noční fotku. Ten úplně nejdůležitější zní: v noci je pozdě, foťte v podvečer! Řekl bych asi tak: bavíme se o statické fotografii, zachycující krajinu nebo nějakou městskou partii. Nebavíme se například o noční reportážní fotografii. Dále, řeč jde o takovém způsobu fotografování, kdy máme možnost volit místo a čas. Takže, když jsem dejme tomu občan Kroměříže a chci fotit noční fotky zámku budu postupovat tak, jak tady popíšu. Přirozeně, že když budu na cestách a ocitnu se před Notre Dame v deset večer a zítra mi letí letadlo, nezbývá než fotit noční fotku… s odpuštěním v noci.

Proč ne v noci
Nejlépe je ukázat si to na příkladu:

Snímek byl pořízen opravdu v noci, kdy obloha byla černá, takže jediné světlo pocházelo z umělých světelných zdrojů, z lamp , oken, reflektorů aut a podobně. Za těchto podmínek jsou obrovské světelné rozdíly mezi osvětleným a zastíněným prostorem. Z hlediska ideálních podmínek byla tato fotka pořízena moc pozdě.

Opačnou situaci zaznamenává následující snímek.

Snímek byl pořízen v době, kdy už svítí pouliční osvětlení, avšak obloha je dosud hodně světlá. Tím se stalo, že fotka nemá charakter noční fotografie. Je tedy třeba počkat skutečně na tu přechodovou dobu po soumraku. Takovou situaci jsem zachytil kompaktem Samsung WB 2000:

Nebe je tmavomodré, fotce dominuje světelný zdroj a všechno je na fotce prokreslené. O deset minut později už budou méně osvětlené části černé a žádnou kresbu odtud nevydoluji.

Co dál?

Volbou správné doby, která trvá dvacet, třicet minut, vše teprve začíná. Nejdříve je třeba nastavit expozici, tedy kombinaci doby osvitu a clony při dané citlivosti ISO. Fotografujeme ze stativu, takže si můžeme dovolit dlouhé doby osvitu a tudíž nám stačí nízký stupeň citlivosti, třeba 100 ISO. Expozici si vyzkoušíme na nějakém typickém místě, třeba na středně osvětlené stěně domu a budeme laborovat s korekcí expozice tak, aby histogram končil někde vpravo od poloviny. Na ukázce dole je takový histogram,končí na úrovni 145… a pak je vpravo fajfka, to je světelný zdroj, tedy přepal:

Takto zjištěné hodnoty přeneseme do manuálního režimu M.

To proto, že jen v režimu M znemožníme automatice zásahy do expozice. Všechny ostatní režimy jsou automatické a tudíž zareagují na každou změnu světelných hodnot. Stačí, aby nám do záběru vjelo auto a osvítilo nás reflektorem, automat zareaguje a budeme mít podexponované snímky. Pouze režim ručního nastavení expozice nás před tím uchrání.

Nastavení bílé je vždy zapeklité. Převládá umělé světlo. Když ale nastavíme předvolbu žárovka, obrázky budou jaksi studené:

Proto nechávám – jenom v tomto případě – nastavení bílé na pospas automatice, tedy volím AWB. Ona je to volba obvykle studenější, trochu namodralá, a světlo noční iluminace mi připadá přirozenější, než když opravdu nastavím WB na žárovku.

Takže shrnu, co je potřeba při nočním focení architektury:

  • Volíme modrou hodinku po západu slunce, když už září pouliční světla, obloha potemněla, avšak ještě není úplně černá;
  • fotografujeme ze stativu – i viklavý stativ je lepší než žádný – v každém případě fotíme se samospouští;
  • Fotíme na dlouhé doby osvitu s nízkým ISO a cloníme podle potřeby: chceme-li velkou hloubku ostrosti, cloníme víc, na malou hloubku cloníme málo;
  • Expozici naměříme na nějakém typickém místě a pak ji přeneseme do manuálního režimu;
  • V průběhu focení kontrolujeme histogram, aby hlavní část kresby svou křivkou končila někde vpravo od střední hodnoty 128.

Pro živou fotografii některé uvedené body platí a některé neplatí – vyplývá to z podstaty věci. Stoprocentně platí volba okamžiku focení a práce v manuálním režimu při automatickém nastavení WB, ovšem nefotíme ze stativu a podle potřeby nastavujeme i vyšší ISO. Takto vznikla i moje poslední dnešní ukázka, pořízená v nepálském Káthmándu:_

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: