Cesta za dojmem

Víkend v Třeboni, s Ljubou a s oběma pejsky. Máme to tam moc rádi, nachodili jsme spoustu kilometrů. Počasí – fotograficky – pod psa, v podstatě plechová obloha, žádná radost. Soňáka jsem nechal v autě a pár fotek jsem udělal iPhonem 11. Jako vzpomínku si chci nechat jednu, to je tahle. Je to zamrzlý rybník Smíchov, s ojíněnou lávkou. Jak to ten iPhone vyfotil, vypadá ten obrázek takto.

Jo, takhle nějak to tam vypadalo. Ale nastupuje postprodukce. Co s tím? Nemá to žádné barvy. Tak na to vypustíme Photoshop a necháme ho vyřádit. Záměr: upoutat pozornost na lávku, potlačit kraje. Dát tomu barvy. A taky náladu, o to se stará NIK filtr Glamour glow. Když se to pak dá ve vrstvách dohromady, vzejde z toho tohle:

No jo, ale ono je to takové barvotiskové. Naštěstí má NIK v sobě Silver Effex Pro, převod do černobílého. Ono to bylo hodně černobílé, to ojínění tam sehrálo roli. Takže takto.

Pěkné, ale ta zadumaná nálada tam není. A taky se v mysli vkrádá námitka, že když si člověk neví rady, převede fotku do čb a vznikne UMENÍ. Je nějaké řešení? Co kdybych dal dohromady tu čb fotku a barevnou a prolnul je?

Ke kterémuž narovnání nakonec došlo, jak se píše ve Švejkovi. Zadumaná neostrost tam je, prosincová barevnost taky, ojínění studí. Třeba je to méně efektní než ta barevka nahoře. Jenže takhle nějak si budu rybník Smíchov pamatovat. A o to mi jde – zachytit ten dojem, který jsem měl a nějak ho do výsledné fotky dostat. Když na to teď koukám, vidím, že by se to dalo dělat ještě jinak. Ale zatím jsem na to moc zmrzlej.