Fotografujeme

Fejeton: Půl minuty na červené

Tak se to najednou strhne a začnou padat vločky jak tenisáky. Jako na potvoru jste zrovna v autě. Tak jsem aspoň popadlfoťák, co mi ležel na sedadle spolujezdce, a když jsem stál na přechodu a čekal až mi padne zelená, udělal pár fotek. Ona byla najednou skoro tma, tak jsem zvýšil ISO na 400 a bral to, jak to šlo.


Ostřit jsem musel na světla, aby ostrost nechytly vločky nalepené na skle.


Málo kdy jsem si přál, aby červená svítila dlouho…


V tom jsem se příkře lišil od lidí stojících na chodníku.


Trvalo to opravdu jen pár desítek vteřin…


 

Těšil jsem se, že dojedu do města, někde zaparkuju a půjdu fotit sněhové vzrůšo. Jenže když jsem tam dojel, nebylo žádné vzrůšo, ale obyčejné nůďo. Takže zaplaťpánbu za těch pár desítek vteřin, co jsem stál na červenou! Nicméně… je důležité mít s sebou foťák. Nebo aspoň mobil. Nebo aspoň oči otevřené….

Závěrem dovolte poznámečku.
Je to nový článek, nebo archivní? Bé je správně, protože se pozítří vracím z Vietnamu a články jsem nasazoval do foroty. Pozorný čtenář na to mohl přijít hned. Že bych zvedal ISO na 400? Proč tak málo? No jo, tenkrát jsem to psal v roce 2011 a to 400 byl ještě tak trochu problém…