Site icon Digineff

Zápisník z cest (9) – Když prší, foťte déšť

Někdy je to počasí opravdu na kočku. Na Amazonce nás chytl tropický liják. Padají kapky jak štamprlata a trvá několik hodin. Proč se nepokusit fotit?

Místo, kde jsme s fotografickou výpravou IDIFu strávili dvě noci, se jmenuje Muyuna Lodge a leží asi sto padesát kilometrů proti proudu Amazonky od Iquitosu, hlavního města této oblasti. Je to místo opravdu hodně zavodněné. Džungle tu vypadá asi takto:

To je obrázek pořízený v okamžiku, kdy takříkajíc září plné slunce! Není to zrovna přívětivé! A pak se přižene mrak, černý jako olovo a spustí se lijavec.

Kupodivu, v takových podmínkách není světlo fotografovi nevlídné. Je podivuhodně plastické a není ho zas tak málo, jak by se dalo soudit. Tento snímek byl pořízen setinou při cloně F3.2, ohnisko odpovídalo 16 mm. Jak ale vyjádřit ty proudy vody? Tohle je pokus o zachycení přepršky na okrajích palmové střechy. Ohnisko 150 mm, clona F2.8 a rychlost závěrky 1/320 sec.

Další možnost poskytuje vodní hladina. Je hodně tmavá a i obyčejné rostlinky vytvářejí na lesklém povrchu zajímavé tvary. Husté kapky pak dělají povrch podobný povrchu Měsíce.

Tohle je další varianta takové „pokapané scenérie“. Listy jsou svěží, ostře barevné, i to je dílo toho podivného osvětlení při průtrži mračen.

Ale pak i ten nejprudší déšť zeslábne a už jenom krápe. To zvláštní osvětlení ale zůstává.

Místní lidé brzy vyrazí na rybolov ve svých lodičkách vydlabaných z jednoho kusu kmene.

A náš průvodce Rafael varuje: brzy začne pršet znovu! To bílé na jeho prstu, to je šťáva z jistého stromu, která blahodárně účinkuje na komáří kousance. Po dešti jsou komáři jako zběsilí…

Zkušenosti negativní
Byl bych vám rád ukázal fotky z džungle, ale tam jsem shořel jak papírový čert. Zvířata: nula bodov. Lenochodi ve výšce desetipatrového baráku proti sinalému nebi. Pidiopičky – bez blesku marná lásky snaha. Leguán – nerozeznatelný od listí. Těžko někomu radit na základě takto negativních zkušeností. Být tam déle, to jistě. Být tam s někým, kdo se tam vyzná. Blesk, to určitě. Příště nikam bez blesku nepojedu. A je taky třeba mít kapičku štěstí, my jsme měli hodně kapek deště.


Předchozí články seriálu:

Pyramida v Limě ZDE.
Ostrovy miliónů ptáků a tisíců lvounů ZDE.
V palírně pisca ZDE.
Fotíme na pouštiZDE.
Kondoři v letu ZDE.
Lidi na ulici ZDE.
Pestří Indiáni ZDE.
Machu Picchu ZDE.

Někdy je to počasí opravdu na kočku. Na Amazonce nás chytl tropický liják. Padají kapky jak štamprlata a trvá několik hodin. Proč se nepokusit fotit?

Místo, kde jsme s fotografickou výpravou IDIFu strávili dvě noci, se jmenuje Muyuna Lodge a leží asi sto padesát kilometrů proti proudu Amazonky od Iquitosu, hlavního města této oblasti. Je to místo opravdu hodně zavodněné. Džungle tu vypadá asi takto:

To je obrázek pořízený v okamžiku, kdy takříkajíc září plné slunce! Není to zrovna přívětivé! A pak se přižene mrak, černý jako olovo a spustí se lijavec.

Kupodivu, v takových podmínkách není světlo fotografovi nevlídné. Je podivuhodně plastické a není ho zas tak málo, jak by se dalo soudit. Tento snímek byl pořízen setinou při cloně F3.2, ohnisko odpovídalo 16 mm. Jak ale vyjádřit ty proudy vody? Tohle je pokus o zachycení přepršky na okrajích palmové střechy. Ohnisko 150 mm, clona F2.8 a rychlost závěrky 1/320 sec.

Další možnost poskytuje vodní hladina. Je hodně tmavá a i obyčejné rostlinky vytvářejí na lesklém povrchu zajímavé tvary. Husté kapky pak dělají povrch podobný povrchu Měsíce.

Tohle je další varianta takové „pokapané scenérie“. Listy jsou svěží, ostře barevné, i to je dílo toho podivného osvětlení při průtrži mračen.

Ale pak i ten nejprudší déšť zeslábne a už jenom krápe. To zvláštní osvětlení ale zůstává.

Místní lidé brzy vyrazí na rybolov ve svých lodičkách vydlabaných z jednoho kusu kmene.

A náš průvodce Rafael varuje: brzy začne pršet znovu! To bílé na jeho prstu, to je šťáva z jistého stromu, která blahodárně účinkuje na komáří kousance. Po dešti jsou komáři jako zběsilí…

Zkušenosti negativní
Byl bych vám rád ukázal fotky z džungle, ale tam jsem shořel jak papírový čert. Zvířata: nula bodov. Lenochodi ve výšce desetipatrového baráku proti sinalému nebi. Pidiopičky – bez blesku marná lásky snaha. Leguán – nerozeznatelný od listí. Těžko někomu radit na základě takto negativních zkušeností. Být tam déle, to jistě. Být tam s někým, kdo se tam vyzná. Blesk, to určitě. Příště nikam bez blesku nepojedu. A je taky třeba mít kapičku štěstí, my jsme měli hodně kapek deště.


Předchozí články seriálu:

Pyramida v Limě ZDE.
Ostrovy miliónů ptáků a tisíců lvounů ZDE.
V palírně pisca ZDE.
Fotíme na pouštiZDE.
Kondoři v letu ZDE.
Lidi na ulici ZDE.
Pestří Indiáni ZDE.
Machu Picchu ZDE.

Exit mobile version