Výběr toho nejlepšího

K čemu by nám byla všechna technika, kdyby neměly na konci být krásné fotografie. V naší galerii sami hlasujete, které snímky jsou ty nejzdařilejší. Asi nebude na škodu se občas podívat na výběr těch obrázků, které se vám líbily nejvíc a měly také nejvíc komentářů.

Tři z dvanácti snímků patří do oboru makrofotografie. To je nádherná oblast fotografie! Myslím, že digitální technologie je pro tento obor jako stvořená. Snímky hmyzu vyžadují velkou trpělivost a jistě i nekonečnou řadu pokusů. Už proto, že hloubka ostrosti je zde nepatrná a stačí malý pohyb přístrojem a objekt vyklouzne z roviny ostrosti. Ze tří zde uvedených snímků mě mimořádně zaujala „Žízeň“. Není to jen perfektně vytvořené „makro“ – autor zde zachytil zajímavý moment ze života toho podivuhodného tvora. Možná, že by bylo dobře do názvu dát i jméno toho hmyzího človíčka…

Reportážní žánr je tu obsažen jen snímkem „The 69 Eyes“. Je to neobvyklý záběr z koncertu – obvykle se autoři snaží o dynamiku, o vystižený až hysterické atmosféry, zde naopak převládají temné tóny, postoj zpěváka je uhrančivě strnulý, z obrázku dýchá tajemno. Zvláštní přístup!

„Keila-joa“ je klasicky komponovaná krajina, ale i ta je ozvláštněna mimořádnými světelnými podmínkami. Všechny ostatní krajinářské záběry jsou založeny na čarování se světlem – ať už to jsou dva východy slunce anebo jeden západ. Je vidět, že pro krásné snímky krajin je třeba si přivstat, nebo si počíhat na západ slunce. Čiré povětří není podmínkou, naopak, o čemž svědčí snímek „Mlha“. Ani ten by ale neměl svoji působivost, kdyby někde za clonou mlhy nepálilo sluníčko a nesnažilo se mlhu rozehnat. Všechny tyto snímky vznikly za obtížných světelných podmínek. Stačilo málo přidat na expozici a místo čarování se světlem by vznikly rozsáhlé oblasti spálených jasů, jako na příklad na snímku „Těžký život“. Osvědčilo se tedy pravidlo – nabírat expozici na oblastech největšího jasu. To je samozřejmě riskantní v okamžiku, kdy hrozí propad kresby ve stínech. Jakmile je ale povětří zamlžené, příroda jde fotografovi na ruku, protože mlha kontrasty zmírňuje. Naštěstí pro fotografy počasí přeje experimentům se zádumčivým počasím!

Nejoblíbenější fotografie – Všechny kategorie
Zlaté ráno 2 soutěž	Nikdo mě nevidí pagacik	Žízen kikin	The 69 Eyes adweb	Makro xdf	Slunce jde spát fiserilja
Hra slunce … soutez	Keila-joa tech	Oddechová východová soutez	Pohled do zrcadla soutez	Mlha papo	Těžký život Danberg

K čemu by nám byla všechna technika, kdyby neměly na konci být krásné fotografie. V naší galerii sami hlasujete, které snímky jsou ty nejzdařilejší. Asi nebude na škodu se občas podívat na výběr těch obrázků, které se vám líbily nejvíc a měly také nejvíc komentářů.

Tři z dvanácti snímků patří do oboru makrofotografie. To je nádherná oblast fotografie! Myslím, že digitální technologie je pro tento obor jako stvořená. Snímky hmyzu vyžadují velkou trpělivost a jistě i nekonečnou řadu pokusů. Už proto, že hloubka ostrosti je zde nepatrná a stačí malý pohyb přístrojem a objekt vyklouzne z roviny ostrosti. Ze tří zde uvedených snímků mě mimořádně zaujala „Žízeň“. Není to jen perfektně vytvořené „makro“ – autor zde zachytil zajímavý moment ze života toho podivuhodného tvora. Možná, že by bylo dobře do názvu dát i jméno toho hmyzího človíčka…

Reportážní žánr je tu obsažen jen snímkem „The 69 Eyes“. Je to neobvyklý záběr z koncertu – obvykle se autoři snaží o dynamiku, o vystižený až hysterické atmosféry, zde naopak převládají temné tóny, postoj zpěváka je uhrančivě strnulý, z obrázku dýchá tajemno. Zvláštní přístup!

„Keila-joa“ je klasicky komponovaná krajina, ale i ta je ozvláštněna mimořádnými světelnými podmínkami. Všechny ostatní krajinářské záběry jsou založeny na čarování se světlem – ať už to jsou dva východy slunce anebo jeden západ. Je vidět, že pro krásné snímky krajin je třeba si přivstat, nebo si počíhat na západ slunce. Čiré povětří není podmínkou, naopak, o čemž svědčí snímek „Mlha“. Ani ten by ale neměl svoji působivost, kdyby někde za clonou mlhy nepálilo sluníčko a nesnažilo se mlhu rozehnat. Všechny tyto snímky vznikly za obtížných světelných podmínek. Stačilo málo přidat na expozici a místo čarování se světlem by vznikly rozsáhlé oblasti spálených jasů, jako na příklad na snímku „Těžký život“. Osvědčilo se tedy pravidlo – nabírat expozici na oblastech největšího jasu. To je samozřejmě riskantní v okamžiku, kdy hrozí propad kresby ve stínech. Jakmile je ale povětří zamlžené, příroda jde fotografovi na ruku, protože mlha kontrasty zmírňuje. Naštěstí pro fotografy počasí přeje experimentům se zádumčivým počasím!

Nejoblíbenější fotografie – Všechny kategorie
Zlaté ráno 2 soutěž	Nikdo mě nevidí pagacik	Žízen kikin	The 69 Eyes adweb	Makro xdf	Slunce jde spát fiserilja
Hra slunce … soutez	Keila-joa tech	Oddechová východová soutez	Pohled do zrcadla soutez	Mlha papo	Těžký život Danberg