Posledně jsme si ukazovali, jak se vyrovnat s barevnou teplotou noční fotky pořízené za soumraku, v článku Problém – sníh v noci. Zakončili jsme temným provoláním, že skutečná noc přináší větší problémy. Uvidíme to na snímku posluchače Dílny Davida Kostřiby. Vyfotil náměstí na ostrůvku Kampa v Praze, když už byla „opravdová noc“, tedy tma tmoucí – bez zbytkového světla. To, jak víme odminula, je namodralé a lze toho využít. Teď je scéna osvětlená jen umělým elektrickým světlem:
![]() Autor si počínal velmi správně, expozici posadil tak, aby nepřepálil jasy. Ovšem fotka má na první pohled dva problémy – je hodně tmavá a je celá červená. Zkusme si ji převést do černobílé podoby. Kdo chce být zvlášť pilný, může to udělat nadvakrát. Jednou to udělá celkem mechanicky, podruhé zesvětlí fotku a oba obrázky spojí do HDR výsledku. Ten by pak vypadal asi takto: Toto je, troufnu si tvrdit, velice pěkná noční fotka. Připomenu, že byla pořízena jaksi mechanicky, nedělali jsme žádné pokusy s oživením světla v lampě, bezbolestně jsme došli k technicky slušnému snímku. Jenže černobílému. Teď ovšem nastává dilema. V případu probíraném posledně nám zbytkové světlo poskytlo modrou barvu. Jsme zvyklí, že stín sněhu je namodralý, malíři to tak malují odedávna, patří to k našemu vnímání zimní scenérie. Proč to nedostat i do fotky? Jenže tady žádné zbytkové světlo oblohy není, nebe je černé a všechny předměty odrážejí jen to zatracené červené světlo výbojek pouličních lamp. Nezbude než laborovat s barvami a těch možností je několik. Zkusme nejdřív experiment s modrým sněhem. Stáhneme barevnou teplotu na 2000 K (tedy ještě za teplotu předvolby „žárovka“) a pohrajeme si s odstínem – v rawovém konvertoru Zoneru to bylo nastavení odstínu na -10. Výsledek je takový: No a ten když zkombinujeme ve vrstvách způsobem, který jsme si ukázali minule, tedy prolnutím vrstev v kteréhokoli verzi Photoshopu, dobereme se takového výsledku: Hm, já bych to bral od pasu nahoru. To modré nebe nahoře vypadá dobře, rozhodně líp, než když je to černé jak bota. Vyrobili jsme „happy hour““, tedy soumrak, v editoru. Ale ta modrá vpředu je přehnaná. Tak musíme nahodit zpátečku. Modrou na nebi ponecháme, ale tu na sněhu hodně potlačíme – zde jsem ji ponechal jen v okrajích, ona bude pěkně rámovat obrázek. Sníh také zesvětlíme, já to dělal v úrovních. No a tu červenou verzi jsem celou zakryl černou maskou vrstvy a bílým štětcem nastaveným na 20% procent. Variant se s tím dá udělat spousta. Tohle je jedna z nich: Shrnutí: |
Posledně jsme si ukazovali, jak se vyrovnat s barevnou teplotou noční fotky pořízené za soumraku, v článku Problém – sníh v noci. Zakončili jsme temným provoláním, že skutečná noc přináší větší problémy. Uvidíme to na snímku posluchače Dílny Davida Kostřiby. Vyfotil náměstí na ostrůvku Kampa v Praze, když už byla „opravdová noc“, tedy tma tmoucí – bez zbytkového světla. To, jak víme odminula, je namodralé a lze toho využít. Teď je scéna osvětlená jen umělým elektrickým světlem:
Autor si počínal velmi správně, expozici posadil tak, aby nepřepálil jasy. Ovšem fotka má na první pohled dva problémy – je hodně tmavá a je celá červená. Zkusme si ji převést do černobílé podoby. Kdo chce být zvlášť pilný, může to udělat nadvakrát. Jednou to udělá celkem mechanicky, podruhé zesvětlí fotku a oba obrázky spojí do HDR výsledku. Ten by pak vypadal asi takto: Toto je, troufnu si tvrdit, velice pěkná noční fotka. Připomenu, že byla pořízena jaksi mechanicky, nedělali jsme žádné pokusy s oživením světla v lampě, bezbolestně jsme došli k technicky slušnému snímku. Jenže černobílému. Teď ovšem nastává dilema. V případu probíraném posledně nám zbytkové světlo poskytlo modrou barvu. Jsme zvyklí, že stín sněhu je namodralý, malíři to tak malují odedávna, patří to k našemu vnímání zimní scenérie. Proč to nedostat i do fotky? Jenže tady žádné zbytkové světlo oblohy není, nebe je černé a všechny předměty odrážejí jen to zatracené červené světlo výbojek pouličních lamp. Nezbude než laborovat s barvami a těch možností je několik. Zkusme nejdřív experiment s modrým sněhem. Stáhneme barevnou teplotu na 2000 K (tedy ještě za teplotu předvolby „žárovka“) a pohrajeme si s odstínem – v rawovém konvertoru Zoneru to bylo nastavení odstínu na -10. Výsledek je takový: No a ten když zkombinujeme ve vrstvách způsobem, který jsme si ukázali minule, tedy prolnutím vrstev v kteréhokoli verzi Photoshopu, dobereme se takového výsledku: Hm, já bych to bral od pasu nahoru. To modré nebe nahoře vypadá dobře, rozhodně líp, než když je to černé jak bota. Vyrobili jsme „happy hour““, tedy soumrak, v editoru. Ale ta modrá vpředu je přehnaná. Tak musíme nahodit zpátečku. Modrou na nebi ponecháme, ale tu na sněhu hodně potlačíme – zde jsem ji ponechal jen v okrajích, ona bude pěkně rámovat obrázek. Sníh také zesvětlíme, já to dělal v úrovních. No a tu červenou verzi jsem celou zakryl černou maskou vrstvy a bílým štětcem nastaveným na 20% procent. Variant se s tím dá udělat spousta. Tohle je jedna z nich: Shrnutí: |