Čtenář M.V. se ptá: Jak moc ovlivňují negativní jevy jako šum, aberace, menší ostrost, barevné podání ve finále výsledek v tištěné podobě. Tzn. při tisku na formát 10×15, popř. i na větší rozměry. Ptám se, protože jsem byl majitelem FZ3, FZ5, byl jsem spokojen. Chci teď koupit Canon S2. Na fórech se dost lidi ohání těmito vlastnostmi DF, že ten šumí, že je na nic, ale já při tisku fotek s FZ jsem šum žádný neviděl, ale v PC samozřejmě ano.
Odpověď musí být subjektivně zabarvená. Co je to „zašuměná fotka“? Hodně záleží na osobních požadavcích.
Nicméně, na fotografii 10×15 bude šum podstatně méně rušit, než při velkém zvětšení na monitoru. Na ukázkách zde zveřejněných jsou snímky z přístroje Ricoh Caplio GX8. Ten nabízí kromě obvyklého ISO 400 ještě ISO 800 dokonce ISO 1600. Při tisku na tiskárně Canon Pixma 8500 na snímků pořízeném při 1600 ISO byl sice šum patrný, avšak nebyl na úkor kresby, obrázek vypadal velmi dobře, ostře. Snímek pořízený při 800 ISO měl šum patrný jen při velmi bedlivém zkoumání.
Ty řeči na fórech mají jediný efekt: výrobci se bojí implementovat vyšší ISO do svých přístrojů. Je to dobře vidět na sedmistovkové řadě Olympusu: nejstarší dvoumego C700 UZ mělo 800 ISO, ale kvůli „kvalifikované kritice“ rozumprdů z fór už další modely 800 ISO neměly. A teď se ptám: co je užitečnější? To, že aparát neumožňuje fotografovat při vyšším ISO, anebo to, že to umožňuje za cenu mírného zašumění patrného při tisku? Hlasuju pro druhou alternativu. Vyšší ISO umožňuje fotografovat při horších světelných podmínkách s vyšší rychlostí závěrky, tudíž s menším rizikem neostrosti ať už pohybové (když se pohybuje fotografovaný objekt) nebo vyvolané chvěním rukou. Raději tedy mám snímek sice trochu zašuměný, ale ostřejší, než méně zašuměný a neostrý.
Navíc je třeba si uvědomit, že čím větší rozlišení aparát má, tím víc jsou nedostatky při daném rozlišení monitoru vidět. Rozhodně tedy jsem pro posuzování kvality obrázků podle vytištěných fotografií na kvalitní tiskárně.
Ukázky:
Zde je výřez ze snímku pořízeném při 800 ISO. Na fotografii 10×15 vytištěné na Canon Pixma 8500 nebyl tento šum vidět.
Výřez snímku pořízeném při 1600 ISO. Šum vidět byl – na souvislých plochách, ale nenarušoval vnímání kresby detailů. K ukázkám je ovšem nutno dodat, že smysl užití tak vysokých hodnot ISO je při snímání živých scén: kdybych měl seriózně fotit interiér této historické apatyky v Nových Hradech, pochopitelně bych použil nízkého ISO a dlouhého času a aparát by byl na stativu! Berte to prosím jako čistě technickou ukázku šumu, ne jako příklad správného použití vysokého ISO. Na 1600 ISO bych fotil lidi v pohybu, při zábavě – v interiéru nebo večer.
Čtenář M.V. se ptá: Jak moc ovlivňují negativní jevy jako šum, aberace, menší ostrost, barevné podání ve finále výsledek v tištěné podobě. Tzn. při tisku na formát 10×15, popř. i na větší rozměry. Ptám se, protože jsem byl majitelem FZ3, FZ5, byl jsem spokojen. Chci teď koupit Canon S2. Na fórech se dost lidi ohání těmito vlastnostmi DF, že ten šumí, že je na nic, ale já při tisku fotek s FZ jsem šum žádný neviděl, ale v PC samozřejmě ano.
Odpověď musí být subjektivně zabarvená. Co je to „zašuměná fotka“? Hodně záleží na osobních požadavcích.
Nicméně, na fotografii 10×15 bude šum podstatně méně rušit, než při velkém zvětšení na monitoru. Na ukázkách zde zveřejněných jsou snímky z přístroje Ricoh Caplio GX8. Ten nabízí kromě obvyklého ISO 400 ještě ISO 800 dokonce ISO 1600. Při tisku na tiskárně Canon Pixma 8500 na snímků pořízeném při 1600 ISO byl sice šum patrný, avšak nebyl na úkor kresby, obrázek vypadal velmi dobře, ostře. Snímek pořízený při 800 ISO měl šum patrný jen při velmi bedlivém zkoumání.
Ty řeči na fórech mají jediný efekt: výrobci se bojí implementovat vyšší ISO do svých přístrojů. Je to dobře vidět na sedmistovkové řadě Olympusu: nejstarší dvoumego C700 UZ mělo 800 ISO, ale kvůli „kvalifikované kritice“ rozumprdů z fór už další modely 800 ISO neměly. A teď se ptám: co je užitečnější? To, že aparát neumožňuje fotografovat při vyšším ISO, anebo to, že to umožňuje za cenu mírného zašumění patrného při tisku? Hlasuju pro druhou alternativu. Vyšší ISO umožňuje fotografovat při horších světelných podmínkách s vyšší rychlostí závěrky, tudíž s menším rizikem neostrosti ať už pohybové (když se pohybuje fotografovaný objekt) nebo vyvolané chvěním rukou. Raději tedy mám snímek sice trochu zašuměný, ale ostřejší, než méně zašuměný a neostrý.
Navíc je třeba si uvědomit, že čím větší rozlišení aparát má, tím víc jsou nedostatky při daném rozlišení monitoru vidět. Rozhodně tedy jsem pro posuzování kvality obrázků podle vytištěných fotografií na kvalitní tiskárně.
Ukázky:
Zde je výřez ze snímku pořízeném při 800 ISO. Na fotografii 10×15 vytištěné na Canon Pixma 8500 nebyl tento šum vidět.
Výřez snímku pořízeném při 1600 ISO. Šum vidět byl – na souvislých plochách, ale nenarušoval vnímání kresby detailů. K ukázkám je ovšem nutno dodat, že smysl užití tak vysokých hodnot ISO je při snímání živých scén: kdybych měl seriózně fotit interiér této historické apatyky v Nových Hradech, pochopitelně bych použil nízkého ISO a dlouhého času a aparát by byl na stativu! Berte to prosím jako čistě technickou ukázku šumu, ne jako příklad správného použití vysokého ISO. Na 1600 ISO bych fotil lidi v pohybu, při zábavě – v interiéru nebo večer.
