Vánoce za dveřmi a prosincové kolo je za polovinou, že to ale utíká. Tématem je portrét a sešlo se dobrých prací, že je těžké vybírat. Jako vždy sahám po zajímavých příspěvcích, které ale nejsou na špici. Můžete ale kdykoli sledovat, jak se pořadí v průběžné soutěži mění!
Vánoce za dveřmi a prosincové kolo je za polovinou, že to ale utíká. Tématem je portrét a sešlo se dobrých prací, že je těžké vybírat. Jako vždy sahám po zajímavých příspěvcích, které ale nejsou na špici. Můžete ale kdykoli sledovat, jak se pořadí v průběžné soutěži mění!
Jan Miklošek šel na to cestou fóru a je to cesta správná! Portrét je i technicky vcelku dobře udělaný – pokud jde o osvětlení, zřejmě přirozené světlo, problém je absence světla zespoda, takže ty fousy hodně splývají. Ovšem co je bohužel fatální nedostatek, kristapána, když dělám portrét, tak Xichtík nesmí mít na sobě triko s nápisem a ten nápis ufiknutej v půli! Chápu, že taková věc obvykle vzniká ad hoc, teď nás napadne s dát do oka čočku nebo bůh ví co skleněného to je a holt má Xichtík na sobě to, co právě má. Pak ovšem se to musí do obrazu zakomponovat anebo Xichtíka donutit k převleku nebo to v editoru zamalovat. Ale takhle to zbytečně kazí jinak moc pěknou fotku. 
Číslo 23 je název práce Leo Vavreka. Je to příklad, kdy nezáleží na osobnosti osoby, jde o vizuální efekt bez jakýchkoli psychologických ambicí. Je to bezesporu zcela v pořádku, nic proti tomu! Otázka diagonály… profilem nahoru nebo profilem dolů? To jsou ty fatální otázky! 🙂
Zamyšlený, to je název rozmyšlené, zrežírované, zkomponované a nasvícení studie, jak ji vypracoval Zbyněk Hozák. Postaveno je to podle klasických zásad, ruky, dýmka, oko jsou na úhlopříčce, diskutabilní je umístění hlavy ve svislé ose, zdá se mi, že je to hodně moc doleva, ale hraje tam roli i ta náprsní kapsa a to světlo vzadu taky píše svoje. Každopádně je to velmi zdařilá práce, poutá pozornost. I zamyslíme se.
Kupodivu je v soutěži málo glamour fotek, to jsou ty krásné zjevy hollywoodského typu. Barevně i světelně zajímavou práci zaslal Radek Juníček. Přímé osvětlený, pravděpodobně flešované napřímo. Tak aspoň jedna glamourová vlaštovka!
Ladislav Vejtruba vyfotil klasickou pětaosmdesátkou Klučinu. Krásně měkké osvětlení, dokonale ostrá fotka, má to náladu, možná je ta vinětace trochu přepísklá, ta tvář by měla svoji výpověď, i kdyby to nebylo tak natvrdo ztmavené.
Portrét je náramná disciplína a je dobře, že se sešlo tolik dobrých prací! V podstatě má každá co do sebe. Na vyhlášení si musíme počkat, jelikož jedu přes svátky nejspíš mimo internet. Ale třeba to dopadne dobře, tak držte palce.