Aktuality, Fotografujeme, Tvorba

Soutěž v poločase – Květiny

Na květen jsem vyhlásil kytičkové téma. Je ošidné z mnoha důvodů a ten nejošidnější uvedu hned zkraje: květina je sama o sobě krásný útvar a není jednoduché k její kráse něco přidat. Nenabízí mnoho možností, jak se fotograficky vyjádřit a uplatnit. Co tedy dodat ke kráse květiny.

Kateřina Mahdáková svoji kopretinu zobrazila neobvyklým optickým způsobem, nějak nejsem schopen posoudit, zda je to skrz kouli z křišťálového skla nebo skrz nějakou čočku, každopádně je to kopretina ozvláštněná a tím i s přidanou zajímavostí.

Josef Buček nechal sedmikrásky zaznít v zajímavé vertikální kompozici. Tady je též jasný fotografický přístup: zcela ploché zobrazení s odstraněním prostoru, ploché osvětlení, dodána mírná vinětace (ztmavení okrajových partií) s cílem zvýraznit hlavní téma. Prostinká, dalo by se říct všední kytička, ale výsledek je poutavý.

Jana Berková poslala dvě varianty na téma pampeliška, obě v černobílém provedení. Už to je zajímavý přístup, při zachycení květiny se zbavit barvy. Pravda, uzrálá pampeliška je zralá, ale vždycky bíle svítí v zeleném prostředí. Takže tedy černobílé: koulička je v silném obrazovém bodu blízko průsečíku třetin a siluety stvolů vytvářejí zajímavý chór této scény. Je to fotka nepopisná, přitahuje svým fotografickým provedením, nikoli tématem.


Soňa Šerá poslala dvě podobné práce, tato mi připadá lepší, protože je čitelnější. Fotografii se věnuje vážně, posuďte to i z jejího webu. Než zmáčknu spoušť, přemýšlím, a to je patrné i z této fotografie. Ano, je barevná, ovšem tady autorka má barevnost velmi pevně v rukou, pod kontrolou. Tady není květina prvoplánovým cílem, tady se stala výtvarným prvkem.


Diskutabilní je snímek Františka Běleckého nazvaný Sám v kamenné džungli. Principiálně je fotka příbuzná té předchozí, taky zde květina hraje jako doplněk i kontrast okolí. Objevil jsme ji na 111 místě, sám jsem ji nezařazoval, takže neměla moje hodnocení, teď už se posunula hodně kupředu. Rád bych upozornil a problém s touto fotkou svázaný. Nápad, tedy idea sama, je naprosto v pořádku. Problém vidím v proporci. Nemám na to silný názor, jen cítím, že přece jen je ten květ oproti dlažbě malý. Autorovi nic nebránilo jít blíž a možná dokonce, že i má varianty – dokonce bych se divil, kdyby je autor tak zkušení neměl. Kde je to optimum, aby byl květ větší a tudíž výraznější a neztratila se idea „sám v kamenném poli“?

V záhlaví je fotka Vlasty Rašky. Co je to platné, Vlasta je mistr krajiny (a nejen krajiny) a ukázal to v naší soutěži mnohokrát. Jít s flešem na focení kytek, to vyžaduje hodně velkou odvahu… a zkušenost. Když chtěl mít v pozadí slunce v záběru, jak jinak ho přemoci, než flešem? Foceno Canonem 5D Mk III na 115 mm, clona F5.0 a 1/250 na ISO 125. A víte všechno…

 

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: