Akční fotka je tématem dubnového kol naší průběžné soutěže. Čekal jsem, že nebude takový zájem jako o Barvy jara. Nicméně ani ne stovka přihlášených prací, to jsme ještě v polovině soutěže myslím neměli. Nějak se do té živé fotky nikdo moc nehrne! A to máme i v levných aparátech dvoutisícinu k disposici a pět oken za vteřinu je běžný průměr a jsou foťáky z mnohem kratšími časy a rychlejší sérií, a průběžným ostřením atd. On je to spíš ostych a vnitřní zábrana než cokoli jiného. Nicméně i tentokrát jsem vybral pět ukázek z fotek, které mě zaujaly.
Akční fotka je tématem dubnového kol naší průběžné soutěže. Čekal jsem, že nebude takový zájem jako o Barvy jara. Nicméně ani ne stovka přihlášených prací, to jsme ještě v polovině soutěže myslím neměli. Nějak se do té živé fotky nikdo moc nehrne! A to máme i v levných aparátech dvoutisícinu k disposici a pět oken za vteřinu je běžný průměr a jsou foťáky z mnohem kratšími časy a rychlejší sérií, a průběžným ostřením atd. On je to spíš ostych a vnitřní zábrana než cokoli jiného. Nicméně i tentokrát jsem vybral pět ukázek z fotek, které mě zaujaly.
Za balonem, tak se jmenuje výtečná fotka Boba Gajdoše. Foceno dvacetinou… to je hodně odvážně dlouhý čas na panning, tedy na ten druh fotografie, kdy sledujeme objekt a spoléháme na efekt pohybové neostrosti. Navíc ohnisko je ekv. 138 mm. Jde o juniorský fotbal: skvělé téma pro fotografování! Tady můžete fotit od lajny, nikdo vás nehoní, kluci a holky neběhají zas tak moc rychle a emoce, ty tam někdy tečou proudem. Chcete-li cvičit živou fotku, jděte na juniorský fotbal!
Fotka se jmenuje Elvis, asi kvůli taneční póze toho chlapečka. Je to výborně zachycený děj a muziku tam tvrdí ten přihlížející pejsek venku na chodníku! Fotka bezprostřední, dynamická, upřímná. Fotil Jaroslav Klouda.
Třetí dětská fotka se jmenuje Stop!, autorkou je úspěšný účastnice naší soutěže Kristina Ovečková. Ono se málo kdy podaří zvládnout pohyb a celkem důmyslnou kompozici: nápis STOP plus čára plus zběsilá jezdkyně v silném obrazovém bodě na průsečíku třetin, to chce postřeh a zkušené oko. Což paní Kristina bezesporu má.
Nedobrzdím… myslí se pejsek na fotce Jany Mašterové. Pejskové jsou vděčný objekt pohybové fotografie. Chce to krátký čas, když jsou to pejskové opravdu temperamentní jako mám já, potřebují 1 / 2000 vteřiny. Vše co nad to je moc dlouhý čas to je. Jaký čas byl zde použitý nevím, EXIF ztracen při editaci.
Na fotce zobrazující akci nemusí nutně být prudký pohyb! Toto je Start regaty od Markéty Čermákové. Tady s nikdo nějak extrémně prudce nepohybuje, důležité je napětí ve tvářích, upřené pohledy, okamžik napětí. Plachty kompozici skvěle rámují a upozorním i na Pravidlo tří mého Desatera: když jsou tři lidi na fotce, je to ideální počet, protože trojice se kompozičně dá ještě zvládnout. Větší počet vede k nepřehlednosti.
Taková je tedy situace v poločase. Těším se, že v druhé půli nasadí prudké tempo ti, kdo chtějí do finiše prorazit ostrým nástupem.