Podle přehledů Nikkei prodeje Nikonu v končícím fiskálním roce byly menší než prodeje Sonyho . Ukazuje to přehledná tabulka, nicméně nemusíme být žádné znalci a burziáni, abychom odhadli, že ani tento výsledek není důvod k přehnané radosti: i Sony klesá, jenomže míň než Nikon. Je to vidět na tabulce.
Sony už v roce 2018 oznámil svůj úmysl stát se celosvětovou jedničkou. Jsem pamětník tiskové konference v roce 2006, kdy zástupce Sony oznamoval akvizici zrcadlovek Minolta a předložil vizi, že Sony sehraje roli v profesionální branži. Bylo tehdy mnoho smíchu. Dnes už je to realita. Nicméně, málo platné, klesají všichni výrobci a že tedy Sony klesá míň než Nikon neznamená, že všechno jde skvěle.
Nebo jde? Ten trend má mnoho důvodů a jeden je vlastně pozitivní pro nás lidi fotografující: technický vývoj zbrzdil a vylepšení jsou spíše kosmetická a marketingová. Vše co se v současnosti vyrábí je na ohromující úrovni a nevěřím, že ani to co bude za pět let nějak zásadně nepošle současnou techniku do starého železa. Ty tabulky rýsují jen hrubé obrysy reality. Kdybychom bádali podrobněji, asi bychom zjistili, že klesá podíl fotografů, kteří obnovují a omlazují svoji výbavu. Přibývají noví fotografové a přibývají i tím, že svět obecně vzato bohatne. Otázka je, jak to ten průmysl vydrží.
On už reaguje omezením počtu novinek. Bude ještě méně novinek. V klasické době se takový Rolleiflex vyráběl se světelností F3.5 a pak F2.8. Principiálně pořád stejný, časem k němu přilepili expozimetr a to bylo vše. A dá se s tím fotit dodnes.
Podobně to bude s digitálem. Až na to, že po padesáti letech fotit asi nebude.