Site icon Digineff

Samsung EX1 (recenze)

 

Panasonic LX3 má pověst nejlepšího současného kompaktu a zatím se ho nepodařilo povalit na lopatky, třebaže jde o model starý dva roky (viz naši recenzi ZDE). Snad by měl tuhle ambici high endový kompakt od Samsungu. Srovnávat je mohou ti, kdo mají oba k disposici, já mám jen tento Samsung a řeknu hned zkraje – zajímavý rozhodně je. Jaký je a komu je určen
Jde o vysoce technicky zaměřený kompakt bez průhledového či elektronického hledáčku s trojnásobným zoomem Schneider-Kreuznach s ohnisky ekv. 24 – 72 mm. Začíná tedy na silně širokoúhlém objektivu a končí na středním ohnisku. Je vybaven desetimegovým 1/1,7´´ CCD, který vytváří obrázky 3648 x 2736, 3264 x 2448, 3648 x 2052, 2592 x 1944, 2048 x 1536, 1920 x 1080 a 1024 x 768 velké, jak v JPEG, tak v RAW formátu. Hned dodám, že v dodávce je doslova skvělý RAW konvertor – a zároveň i JPEG editor. Ovšem není to dnes módní „backlight senzor“, o kterém se tvrdí, že má výrazně vyšší zisk než tradiční snímače. Což může být v boji o titul „nejlepší kompakt“ mínus. Objektiv je značně světelný, na krátkém konci F1,8 a mna delším F2,4, což naopak je jeden z velkých plusů tohoto přístroje. Objektiv je stabilizovaný.

Čip má poměrně málo megapixelů, což je v dnešní už rozumné době vysvědčení odpovědnosti vůči zákazníkovi, je i poměrně větší rozměrově. Citlivost má od 80 do 3200 ISO. Řekněme hned, že i v tomto směru má velmi slušný výkon – na kompakt. Je dobře ovladatelný a má AMOLED třípalcový výklopný a otočný displej, i to je bezpochyby velká přednost tohoto přístroje.

Ruční ovládání u takto koncipovaného aparátu asi už nikoho nepřekvapí. Ano, je to jednoznačně vysoce technický aparát, zaměřený na náročnou klientelu. I jeho design tomu odpovídá. Připomíná špičkové kompakty kinofilmové éry, budí dojem solidnosti a kvalitního dílenského provedení. Žádné ozdůbky, vše je účelné a dobře to funguje.

Ovládání a menu
Na horní stěně má přístroj spoušť s ovládáním zoomu a hned dva kruhové voliče, přičemž ten vlevo z pohledu fotografujícího má středoví tlačítko coby hlavní spínač. Jinak se tímto voličem nastavuje režim snímání jednotlivé snímky – série – samospoušť a bracketing (postupné snímání různou expozicí). Vpravo je pak tradiční kruhový volič s volbou automat, program, priorita času / clony, manuál, scény a duální stabilizace plus scénické režimy. Na zadní stěně je nahoře uzávěr expozice a ostření, pod tím spoušť videa: to je dnes móda, já na to nadávám, protože to někdy zmáčknu omylem a ono to „filmuje“ i když nechci. Dvojice dalších tlačítek – vlevo MENU, vpravo nastavení měření expozice.

Čtyřcestný volič má směry režim displeje – nastavení ISO – nastavení makra – blesk. Kolem dokola je roller. To není ojedinělé řešení, na kompaktech, kde se šetří místem asi účelné. Dodejme, že další roller je vzadu, takže přístroj má dva, to je též známka velké technické vymazlenosti!

Pod čtyřcestným voličem najdeme vlevo tlačítko pro prezentaci snímků a vpravo Fn tlačítko – zkrácené funkční menu.

MENU, nejprve to funkční: zde najdeme podstatné parametry, jako je velikost a kvalita snímku (zde se nastavuje i RAW), dále je to nastavení bílé,pak je to nastavení rozpoznávání tváře, přičemž lze i nastavit hlasové navádění a rozpoznávání oblíbené osoby, dále režim ostření, fotografické filtry, jako je měkký, výrazný a pod., a pak se cyklicky vracíme na začátek, což je dobré řešení. Menu je přirozeně i v češtině a je velmi pěkně graficky řešeno – počítá se s vysokým (600 tisíc pixelů) rozlišením displeje.

Velké menu je též velmi pěkně řešené. Opakuje parametry Fn menu a doplňuje je. Najdeme tu „inteligentní filtr“, to jsou legrácky typu „miniatura“ (scéna vypadá, jako kdybyste fotili modýlek), vinětace a „rybí oko“. Zajímavé je, že tyto dle mého názoru zbytné ba škodlivé nesmysly lze aplikovat na zdravé fotky v režimu prohlížení, můžete je „zmodýlkovat“ a „zryboočit“ a „zvinětovat“. Je chvályhodné, že se takto zmršený obrázek uloží jako nový snímek, takže ten zdravý vám zůstane. Totéž platí o „foto stylu“, ten lze také aplikovat při prohlížení.

Jak se s ním fotí
Čímž jsme se už dostali k tomu podstatnému. Přístroj startuje za 2,1 sec, není to žádný rekord, zpoždění spouště je také snesitelné, 0,1 s namáčknutím a 0,3 bez namáčknutí při standardní zkoušce na digitálních stopkách na monitoru.

Obrazová kvalita je velmi dobrá. Obrázky jsou velmi ostré, přičemž nejsou zbytečně softwarově přeostřené, a jejich barevnost je přirozená – což lze samozřejmě změnit (doporučuji neměnit) pomocí nastavení sytosti, doostření, kontrastu a „stylu“. Jako každý kompakt ovšem má menší dynamický rozsah a proto doporučuji hodně pracovat s kompenzací expozice do mínusu. Leccos se pochopitelně dá napravit, pokud pracujeme v RAWu.

RAW je předností přístroje, zvláště pak jeho konvertor, který je tak kvalitní, že mu chci věnovat speciální recenzi. V tomto konvertoru totiž lze s dynamickým rozsahem pracovat a přepálené jasy úspěšně likvidovat – než začneme vzdychat, že „škoda že to nedělá už foťák“ musíme připomenout, že jde o kompakt s čipem jak nehet malíčku.

Inteligentní AUTO je velmi kvalitní, opravdu dovede analyzovat scénu, spolehlivě nastavuje bílou atd. Jediná vážnější námitka: sice rozpozná makro a nastaví objektiv, ale nechá ostření celoplošné, což má při makrofotografii devastující efekt, takže je to pak jak se říká na dvě věci a musíte přepnout do P režimu a fotit na jednobodové ostření.

Rollery jsou dva. Tím předním především nastavujeme expoziční kompenzaci – musíme ho nejdřív zmáčknout a pak jím točíme. To je velmi dobré. Při režimu S nebo M jím ovlivňujeme nastavení závěrky. Zadní roller je kolem čtyřcestného voliče, lze jím listovat v menu a v režimu A jím nastavujeme clonu. Je to velmi pohodlné a ergonomicky domyšlené.

Displej je velmi kvalitní, má vysoké rozlišení 600 tisíc bodů a je to AMOLED, tedy displej s vlastním organickým svícením. Přesto – samozřejmě – na sluníčku se s tím špatně pracuje, to je málo platné, to není výtka tomuto přístroji, to je společná vlastnost všech kompaktů bez hledáčku. Lze ho nastavit na různé režimy včetně živého histogramu. Bohužel, při aktivaci expoziční kompenzace zmizí a objeví se, až když je nastaveno, to je nemilý a hlavně zbytečný nedostatek. Také kupodivu chybí možnost nastavit mřížku.

Objektiv jsem už chválil nepřímo, on má zásluhu na kvalitní kresbě.

Jeho soudková vada je velmi malá, vinětace nepodstatná. zde se opět tradiční značka osvědčila. No a opět je třeba připomenout světelnost F1,8 při krátkém ohnisku, ta je momentálně rekordní, protože rivalové, Paňák LX3 má světelnost F2.0 a Canon G11 jen F2.8. Na nižší hloubku ostrosti nesázejte, přece jen je to fyzicky velmi krátké ohnisko a i vysoká světelnost zde nemá výrazný separační efekt. Přístroj je vybaven i digitálním zoomem, který podává překvapivě dobré výsledky.

Šum při vysokém ISO je příjemné překvapení. Inteligentní AUTO sice z opatrnosti nastavuje maximálně 800 ISO, ale i vyšší stupně jsou v nouzi použitelné. Díky vysoké světelnosti a kvalitní stabilizaci obrazu lze tímto přístrojem fotit i v nižších světelných hladinách. Na ukázce je srovnání šumu při 1600 a 3200 ISO při 100% zobrazení.

Zábleskové zařízení se chová kultivovaně, neskáče „samo“ (třebaže i tak ho lze nastavit). K přístroji lze přikoupit externí blesk, má na to sáňky – musí to být Samsung blesk.

Shrnutí
Samsung EX1 tedy míří vysoko. Jeho parametry jsou srovnatelné jak s Panasonicem LX3, tak s Canonem G11 a S90, každopádně to této supertřídy kompaktů patří. Určitě vyhoví milovníkům kvalitních přístrojů – a zaujme možná tím, že není tak obecně známý, jako jsou dnes Canony a Panasonicy, přece jen se Samsung přes všechnu snahu zatím na trhu fotografické techniky neprosadil. Po stránce výkonu je velmi dobrý, za nedostatek pokládám drobná škobrtnutí v ovládání, kdy musíme leccos přeskakovat – a někdy zdlouhavé ukládání: vysokorychlostní karta je tu víc než žádoucí, zvlášť když budeme pracovat v RAW formátu. Kdo to chce pokládat za mínus, pak – nemá HD video, zato jeho videoformát má velkou výdrž. Ale k tomu ať se vyjádří videista, což nejsem, já chci foťák aby fotil a ne aby filmoval. Což tento Samsung dělá velmi dobře.

Ukázky:
1 a 2 rozsah zoomu (optického), 3 až 8 běžné světlo, 9 digitální zoom, 10 1600 ISO, 11 3200 ISOa 12 po pokropení filtrem rybí oko a velké zrno

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12

 

Panasonic LX3 má pověst nejlepšího současného kompaktu a zatím se ho nepodařilo povalit na lopatky, třebaže jde o model starý dva roky (viz naši recenzi ZDE). Snad by měl tuhle ambici high endový kompakt od Samsungu. Srovnávat je mohou ti, kdo mají oba k disposici, já mám jen tento Samsung a řeknu hned zkraje – zajímavý rozhodně je. Jaký je a komu je určen
Jde o vysoce technicky zaměřený kompakt bez průhledového či elektronického hledáčku s trojnásobným zoomem Schneider-Kreuznach s ohnisky ekv. 24 – 72 mm. Začíná tedy na silně širokoúhlém objektivu a končí na středním ohnisku. Je vybaven desetimegovým 1/1,7´´ CCD, který vytváří obrázky 3648 x 2736, 3264 x 2448, 3648 x 2052, 2592 x 1944, 2048 x 1536, 1920 x 1080 a 1024 x 768 velké, jak v JPEG, tak v RAW formátu. Hned dodám, že v dodávce je doslova skvělý RAW konvertor – a zároveň i JPEG editor. Ovšem není to dnes módní „backlight senzor“, o kterém se tvrdí, že má výrazně vyšší zisk než tradiční snímače. Což může být v boji o titul „nejlepší kompakt“ mínus. Objektiv je značně světelný, na krátkém konci F1,8 a mna delším F2,4, což naopak je jeden z velkých plusů tohoto přístroje. Objektiv je stabilizovaný.

Čip má poměrně málo megapixelů, což je v dnešní už rozumné době vysvědčení odpovědnosti vůči zákazníkovi, je i poměrně větší rozměrově. Citlivost má od 80 do 3200 ISO. Řekněme hned, že i v tomto směru má velmi slušný výkon – na kompakt. Je dobře ovladatelný a má AMOLED třípalcový výklopný a otočný displej, i to je bezpochyby velká přednost tohoto přístroje.

Ruční ovládání u takto koncipovaného aparátu asi už nikoho nepřekvapí. Ano, je to jednoznačně vysoce technický aparát, zaměřený na náročnou klientelu. I jeho design tomu odpovídá. Připomíná špičkové kompakty kinofilmové éry, budí dojem solidnosti a kvalitního dílenského provedení. Žádné ozdůbky, vše je účelné a dobře to funguje.

Ovládání a menu
Na horní stěně má přístroj spoušť s ovládáním zoomu a hned dva kruhové voliče, přičemž ten vlevo z pohledu fotografujícího má středoví tlačítko coby hlavní spínač. Jinak se tímto voličem nastavuje režim snímání jednotlivé snímky – série – samospoušť a bracketing (postupné snímání různou expozicí). Vpravo je pak tradiční kruhový volič s volbou automat, program, priorita času / clony, manuál, scény a duální stabilizace plus scénické režimy. Na zadní stěně je nahoře uzávěr expozice a ostření, pod tím spoušť videa: to je dnes móda, já na to nadávám, protože to někdy zmáčknu omylem a ono to „filmuje“ i když nechci. Dvojice dalších tlačítek – vlevo MENU, vpravo nastavení měření expozice.

Čtyřcestný volič má směry režim displeje – nastavení ISO – nastavení makra – blesk. Kolem dokola je roller. To není ojedinělé řešení, na kompaktech, kde se šetří místem asi účelné. Dodejme, že další roller je vzadu, takže přístroj má dva, to je též známka velké technické vymazlenosti!

Pod čtyřcestným voličem najdeme vlevo tlačítko pro prezentaci snímků a vpravo Fn tlačítko – zkrácené funkční menu.

MENU, nejprve to funkční: zde najdeme podstatné parametry, jako je velikost a kvalita snímku (zde se nastavuje i RAW), dále je to nastavení bílé,pak je to nastavení rozpoznávání tváře, přičemž lze i nastavit hlasové navádění a rozpoznávání oblíbené osoby, dále režim ostření, fotografické filtry, jako je měkký, výrazný a pod., a pak se cyklicky vracíme na začátek, což je dobré řešení. Menu je přirozeně i v češtině a je velmi pěkně graficky řešeno – počítá se s vysokým (600 tisíc pixelů) rozlišením displeje.

Velké menu je též velmi pěkně řešené. Opakuje parametry Fn menu a doplňuje je. Najdeme tu „inteligentní filtr“, to jsou legrácky typu „miniatura“ (scéna vypadá, jako kdybyste fotili modýlek), vinětace a „rybí oko“. Zajímavé je, že tyto dle mého názoru zbytné ba škodlivé nesmysly lze aplikovat na zdravé fotky v režimu prohlížení, můžete je „zmodýlkovat“ a „zryboočit“ a „zvinětovat“. Je chvályhodné, že se takto zmršený obrázek uloží jako nový snímek, takže ten zdravý vám zůstane. Totéž platí o „foto stylu“, ten lze také aplikovat při prohlížení.

Jak se s ním fotí
Čímž jsme se už dostali k tomu podstatnému. Přístroj startuje za 2,1 sec, není to žádný rekord, zpoždění spouště je také snesitelné, 0,1 s namáčknutím a 0,3 bez namáčknutí při standardní zkoušce na digitálních stopkách na monitoru.

Obrazová kvalita je velmi dobrá. Obrázky jsou velmi ostré, přičemž nejsou zbytečně softwarově přeostřené, a jejich barevnost je přirozená – což lze samozřejmě změnit (doporučuji neměnit) pomocí nastavení sytosti, doostření, kontrastu a „stylu“. Jako každý kompakt ovšem má menší dynamický rozsah a proto doporučuji hodně pracovat s kompenzací expozice do mínusu. Leccos se pochopitelně dá napravit, pokud pracujeme v RAWu.

RAW je předností přístroje, zvláště pak jeho konvertor, který je tak kvalitní, že mu chci věnovat speciální recenzi. V tomto konvertoru totiž lze s dynamickým rozsahem pracovat a přepálené jasy úspěšně likvidovat – než začneme vzdychat, že „škoda že to nedělá už foťák“ musíme připomenout, že jde o kompakt s čipem jak nehet malíčku.

Inteligentní AUTO je velmi kvalitní, opravdu dovede analyzovat scénu, spolehlivě nastavuje bílou atd. Jediná vážnější námitka: sice rozpozná makro a nastaví objektiv, ale nechá ostření celoplošné, což má při makrofotografii devastující efekt, takže je to pak jak se říká na dvě věci a musíte přepnout do P režimu a fotit na jednobodové ostření.

Rollery jsou dva. Tím předním především nastavujeme expoziční kompenzaci – musíme ho nejdřív zmáčknout a pak jím točíme. To je velmi dobré. Při režimu S nebo M jím ovlivňujeme nastavení závěrky. Zadní roller je kolem čtyřcestného voliče, lze jím listovat v menu a v režimu A jím nastavujeme clonu. Je to velmi pohodlné a ergonomicky domyšlené.

Displej je velmi kvalitní, má vysoké rozlišení 600 tisíc bodů a je to AMOLED, tedy displej s vlastním organickým svícením. Přesto – samozřejmě – na sluníčku se s tím špatně pracuje, to je málo platné, to není výtka tomuto přístroji, to je společná vlastnost všech kompaktů bez hledáčku. Lze ho nastavit na různé režimy včetně živého histogramu. Bohužel, při aktivaci expoziční kompenzace zmizí a objeví se, až když je nastaveno, to je nemilý a hlavně zbytečný nedostatek. Také kupodivu chybí možnost nastavit mřížku.

Objektiv jsem už chválil nepřímo, on má zásluhu na kvalitní kresbě.

Jeho soudková vada je velmi malá, vinětace nepodstatná. zde se opět tradiční značka osvědčila. No a opět je třeba připomenout světelnost F1,8 při krátkém ohnisku, ta je momentálně rekordní, protože rivalové, Paňák LX3 má světelnost F2.0 a Canon G11 jen F2.8. Na nižší hloubku ostrosti nesázejte, přece jen je to fyzicky velmi krátké ohnisko a i vysoká světelnost zde nemá výrazný separační efekt. Přístroj je vybaven i digitálním zoomem, který podává překvapivě dobré výsledky.

Šum při vysokém ISO je příjemné překvapení. Inteligentní AUTO sice z opatrnosti nastavuje maximálně 800 ISO, ale i vyšší stupně jsou v nouzi použitelné. Díky vysoké světelnosti a kvalitní stabilizaci obrazu lze tímto přístrojem fotit i v nižších světelných hladinách. Na ukázce je srovnání šumu při 1600 a 3200 ISO při 100% zobrazení.

Zábleskové zařízení se chová kultivovaně, neskáče „samo“ (třebaže i tak ho lze nastavit). K přístroji lze přikoupit externí blesk, má na to sáňky – musí to být Samsung blesk.

Shrnutí
Samsung EX1 tedy míří vysoko. Jeho parametry jsou srovnatelné jak s Panasonicem LX3, tak s Canonem G11 a S90, každopádně to této supertřídy kompaktů patří. Určitě vyhoví milovníkům kvalitních přístrojů – a zaujme možná tím, že není tak obecně známý, jako jsou dnes Canony a Panasonicy, přece jen se Samsung přes všechnu snahu zatím na trhu fotografické techniky neprosadil. Po stránce výkonu je velmi dobrý, za nedostatek pokládám drobná škobrtnutí v ovládání, kdy musíme leccos přeskakovat – a někdy zdlouhavé ukládání: vysokorychlostní karta je tu víc než žádoucí, zvlášť když budeme pracovat v RAW formátu. Kdo to chce pokládat za mínus, pak – nemá HD video, zato jeho videoformát má velkou výdrž. Ale k tomu ať se vyjádří videista, což nejsem, já chci foťák aby fotil a ne aby filmoval. Což tento Samsung dělá velmi dobře.

Ukázky:
1 a 2 rozsah zoomu (optického), 3 až 8 běžné světlo, 9 digitální zoom, 10 1600 ISO, 11 3200 ISOa 12 po pokropení filtrem rybí oko a velké zrno

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
Exit mobile version