Blesk neboli fleš: má ho v sobě zabudovaný každý mobil a každý fotoaparát s výjimkou těch profesionálních – ty počítají s použitím externích blesků. Podívejme se dnes na použití v praxi – vynášeli jsme u nás ve Zvoli smrtku Mořenu ze vsi. To byla příležitost k focení – s bleskem i bez blesku.
Tady ji máte smrtku – vpravo s bubínkem jde duše slavnosti, paní učitelka Lenka Netopilová, uvidíte iji i na dalších obrázcích. Expozičně obtížná situace – svítí slunce a stíny jsou hodně temné. 
Blesk neboli fleš: má ho v sobě zabudovaný každý mobil a každý fotoaparát s výjimkou těch profesionálních – ty počítají s použitím externích blesků. Podívejme se dnes na použití v praxi – vynášeli jsme u nás ve Zvoli smrtku Mořenu ze vsi. To byla příležitost k focení – s bleskem i bez blesku.
Tady ji máte smrtku – vpravo s bubínkem jde duše slavnosti, paní učitelka Lenka Netopilová, uvidíte iji i na dalších obrázcích. Expozičně obtížná situace – svítí slunce a stíny jsou hodně temné.
Stejný záběr, ale s použití blesku. Rozdíl bije do očí.
Blesk se ale šikne i když postavy JSOU na sluníčku – prosvětlí stíny a obraz je pak výraznější.
Pár technických připomínek
Při práci s bleskem je třeba vždycky řešit poměr přirozeného osvětlení a síly záblesku. Snažíme se postupovat tak, aby laik nepoznal, že se tu nějak blýskalo. To je někdy jednoduché, jindy je to složitější.
Problémy nastávají, právě když fotíme na sluníčku. Blesk vyžaduje takzvaný synchronizační čas – to je taková doba osvitu, kdy je celá plocha čipu v jednom okamžiku osvětlená. Bývá to 1/200 vteřiny, někdy 1/125 vteřiny, záleží na konstrukci přístroje. Když hodně svítí sluníčko, tak při ISO 100 nám vychází 1/125 na nějakou clonu F16 a to pak má záblesk co dělat, aby se vůbec nějak prosadil. Záleží na vzdálenosti, na kterou fotíme. Obvykle musíme postupovat metodou pokus – omyl, ledaže to děláme často a už víme, jaké jsou vlastnosti našeho blesku. On by totiž neměl prát do lidí světlo moc silně. Proto má každý blesk korekci. Obvykle ho lze korigovat do -3EV. Na střední vzdálenost při ne moc agresivním osvětlení doporučuji začít s -1EV a pak uvidíme, zdali nám obrázek vychází dobře. Každopádně ale je třeba výsledek posuzovat na displeji s histogramem – i teď připomínám, že displej je velký lhář! Obrázek může vypadat dobře a pak si ho otevřeme v PC a uvidíme na monitoru velkou bídu. Ten obrázek nahoře byl exponován s korekcí blesku -1,3 EV.
Brzy narazíme na další technický problém. Záblesk působí silněji na bližší objekty než na vzdálenější. Příručka nás učí, že jeho intenzita slábne se čtvercem vzdálenosti. S tím je nutné počítat – tady je to vidět názorně: dívenky s flétničkami vpravo jsou zjevně přeexponované.
Můžeme to pak do jisté míry napravit v editoru, ale lépe je s tím počítat už při focení a zaměřit se na motivy, které nejsou příliš prostorové – nejsou v obraze objekty bližší a vzdálené (řada šikmo k fotografovi). Na další ukázce byste možná ten blesk ani nenašli:
Nicméně byl tam, o tom svědčí stejný záběr, ale pořízený bez blesku:
Ze srovnání vidíte, jak ten blesk obrázek prosvětlil. Tento záběr byl pořízen delším ohniskem (155 mm) a externím bleskem Canon. Zde ale jsem se vrátil k osvědčenému ohnisku 24 mm – a na ukázce vidíte, jak blesk pomůže vyrovnat osvětlení a vyvarovat se nesnází vyvolaných ostře nasvíceným pozadím:
Smrtka Mořena končí v plamenech a paní učitelka Netopilová ji vrhne do potoka, jak se to v těchto místech dělá od dob, kdy tu žili staří Keltové. Bez blesku by z ní byla nejspíš jen silueta.
Shrnutí
Blesk je výborný pomocník. Musí to ale být – ve většině případů (ve fotografii nic neplatí absolutně) jen POMOCNÝ, nikoli hlavní, neřkuli jediný zdroj světla. Obvykle bývá moc silný, proto nesmíme zapomenout na možnost korekce. Ta se na různých typech přístrojů dělá jinak, někdy lze i externí blesk řídit z menu fotoaparátu – toto je třeba nastudovat…pokud možno dřív, než půjdete vynášet Smrtku.
Je dobře začít na -1 EV, většinou je užitečné použít režim ručního nastavení expozice. Kdyby to mělo zlobit, zkontrolujte, zdali jste nenarazili na bariéru synchronizačního času 1/200 sec. Když jsou světelné podmínky slabší (šero nebo dokonce tma) a musíme fotit na vysoké ISO, pak obvykle je třeba korigovat víc než obvykle, i na -2 EV. Záleží na situaci – a odladíme to kontrolou na displeji za pomoci histogramu.
P.S.: Když se podíváte na EXIF zde uvedených fotek, uvidíte časy KRATŠÍ než 1/200 vteřiny. Můj blesk umí takzvanou vysokorychlostní (high speed) synchronizaci. Ale o tom někdy jindy… jak jsem se díval do archivu, za těch 18 let existence Digineffu jsem se tím nezabýval… Napravím!