Pavel Zatloukal má svůj rukopis. Když se podíváte na ostatní jeho snímky, zjistíte, že ho symetrická kompozice velmi přitahuje. Ostatně i na snímku nazvaném Ranger je obličej rámován vlnitými vlasy a oko, nejnápadnější prvek obrázku, je umístěn skoro geometricky přesně ve středu. Nicméně osa tváře, tedy nos a ústa, jsou vystředěny, ale je zde záměrně porušen příkaz, že by na portrétu měl být větší prostor ve směru, kam je obličej natočen. Ten je zde natočen doleva a „správně“ by tedy mělo být více místa vlevo. Ale právě toto vyosení dodává obrazu jakousi znepokojivost. Zdá se nám, že ten muž někam směřuje, za nějakým určitým cílem a my jsme ho na okamžik vyrušili a on se na nás – zase jen na okamžik – podíval a za další okamžik půjde za svým. Důležitý je i ořez – hlava je říznutá nahoře i po stranách, takže pozornost je soustředěna na obličej. Barevnost je další podstatný prvek: obraz je hnědě tónován. O převodu do hnědého tónu jsme tu psali loni v září, ukazovali jsme si to na příkladu PhotoStudia od Zoneru a pak mícháním a naléváním barvy v Photoshopu. Asi bude dobře se k této metodě ještě vrátit, protože právě tato metoda nám zaručí optimální a kontrolovaný výsledek – nastavíme si přesně takovou hnědou barvu, jakou potřebujeme. Dokonalá ostrost je třetí důležitý prvek. Je zvláštní, že autor neclonil – raději zvýšil ISO na 200, aby měl vyšší rychlost závěrky, čekal bych jiný postup, zaclonění aspoň na F5.6, to je obvykle režim nejvyšší kresebné kvality objektivů. No a nakonec malé detaily hrají roli, jako například cíp klopy džínové bundy s kovovým knoflíkem. Suma sumárum, je to dokonalý fotografický portrét bez jediné sebemenší vady. |
Pavel Zatloukal má svůj rukopis. Když se podíváte na ostatní jeho snímky, zjistíte, že ho symetrická kompozice velmi přitahuje. Ostatně i na snímku nazvaném Ranger je obličej rámován vlnitými vlasy a oko, nejnápadnější prvek obrázku, je umístěn skoro geometricky přesně ve středu. Nicméně osa tváře, tedy nos a ústa, jsou vystředěny, ale je zde záměrně porušen příkaz, že by na portrétu měl být větší prostor ve směru, kam je obličej natočen. Ten je zde natočen doleva a „správně“ by tedy mělo být více místa vlevo. Ale právě toto vyosení dodává obrazu jakousi znepokojivost. Zdá se nám, že ten muž někam směřuje, za nějakým určitým cílem a my jsme ho na okamžik vyrušili a on se na nás – zase jen na okamžik – podíval a za další okamžik půjde za svým. Důležitý je i ořez – hlava je říznutá nahoře i po stranách, takže pozornost je soustředěna na obličej. Barevnost je další podstatný prvek: obraz je hnědě tónován. O převodu do hnědého tónu jsme tu psali loni v září, ukazovali jsme si to na příkladu PhotoStudia od Zoneru a pak mícháním a naléváním barvy v Photoshopu. Asi bude dobře se k této metodě ještě vrátit, protože právě tato metoda nám zaručí optimální a kontrolovaný výsledek – nastavíme si přesně takovou hnědou barvu, jakou potřebujeme. Dokonalá ostrost je třetí důležitý prvek. Je zvláštní, že autor neclonil – raději zvýšil ISO na 200, aby měl vyšší rychlost závěrky, čekal bych jiný postup, zaclonění aspoň na F5.6, to je obvykle režim nejvyšší kresebné kvality objektivů. No a nakonec malé detaily hrají roli, jako například cíp klopy džínové bundy s kovovým knoflíkem. Suma sumárum, je to dokonalý fotografický portrét bez jediné sebemenší vady. |