Coby spokojený majitel modelu GF1 samozřejmě sleduji vývoj této modelové řady a se zájmem jsem prozkoumal tuhle trojku. Od jedničky se liší koncepčně a zaměřením. Úvodem připomenu, že celá řada Lumix G náleží k zajímavému systému micro four third, tedy micro 4/3. Sdílí ho Olympus a Panasonic – jde o kompakty s velkým čipem (4/3 palce úhlopříčka) a s výměnnou optikou, přičemž objektivy obou značek se hodí ke kterémukoli micro čtyřtřetinovému aparátu. Prodlužovací faktor optiky je 2x, což znamená, že fyzická ohnisková vzdálenost, dejme tomu 25 mm, se rovná 50 mm kinofilmového aparátu, pokud jde o úhel záběru. Jaký je a komu je určen Takže tato absence aktivních sáněk je první a zdaleka ne poslední signál koncepční změny. Snímač je dvanáctimegový Four Thirds (17.3 x 13 mm) typu CMOS a procesor je Venus Engine FHD. Přestože má stejné rozlišení jako GF2, je to nově vyvinutý snímač, inzerován výrazně menší šum, což není potvrzeno fakty. Přístroj má rozsah ISO 160 až 6400 ISO a zapisuje buď v JPEG se dvěma stupni komprese, nebo RAW datovém formátu. Systém ostření je analýza kontrastu, nicméně hned je třeba dodat, že došlo k zásadnímu vylepšení a přístroj ostří velmi rychle. Navíc, přístroj má dotykovou obrazovku a dotykem lze volit zaostřovací bod na celé ploše volbou z 23 oblastí. Dotykem lze i exponovat (funkci je možné vypnout). Třípalcový displej má pěkné rozlišení 460 tisíc pixelů a je pevný, to je v podstatě jediné podstatné, co přístroji vyčítám. Rozsah expoziční doby je od 60 sec do 1/4000 sec. Sériové focení lze ve frekvenci nejvýš 3,2 fps. Video je buď v AVCHD, ale kdo chce malé soubory a posílat na You Tube, bude volit MPEG4. Nejvyšší rozlišení videa je 1920×1080 při 60fps, zvuk je mono. Zapisuje na karty SD/SDHC/SDXC a USB je vysokorychlostní 480 megabitů/sec. Je zde i výstup HDMI , mini, typ C. Lithium-iontová baterka vydrží podle údajů výrobce 300 snímků. Takže znovu k určení. Podrobným zkoumáním objevíme, že oproti GF2 došlo k drobným ústupkům, jako je mono zvuk videa. Důraz je tu na jednoduchost a snadnost ovládání s maximálním výsledkem. Samozřejmě že ani poučený uživatel nepřijde zkrátka, nicméně tomu je třeba doporučit spíše G3 s elektronickým hledáčkem. Ovládání a menu Zadní stěna je skoro pustá. Nahoře je jen tlačítko na vysunutí vyskakovacího blesku. Pod gumovou opěrkou pro palec (velmi příhodně tvarovaná užitečná věcička) je tlačítko pro přehrávání a pod tím čtyřcestný volič s rollerem. Jsou mu určené funkce, nahoře je to kompenzace expozice, vpravo WB neboli předvolby nastavení vyvážení bílé, dole režim snímání (jednotlivé záběry až samospoušť) a vlevo režim ostření. Chybí tu ISO. Dole ale je tlačítko pro „quick menu“, tedy rychlé funkční menu, kde ISO snadno najdete, ale v menu se dá nastavit toto tlačítko jako funkční. Musí se to dělat trochu složitě, nejdřív ho musíte nadefinovat jako Fn (funkční tlačítko) a v následující položce uživatelského menu definujete, co má Fn tlačítko dělat. No, hezké, ale raději bych viděl, kdyby se dala definovat spoušť videa – prostě aby to v základním nastavení byla spoušť videa ale mohla by fungovat jako funkční tlačítko s definovatelnou funkcí. Kolem čtyřcestného tlačítka je roller. Menu pro režim záznamu je celkem zbytečné. V levém horním rohu displeje vždy vidíte, v jakém režimu jste (třeba P=program, A= priorita clony atd.). Stačí se dotknout této ikonky a okamžitě jste v nabídce všech dostupných režimů snímání, to je velmi operativní. Právě tak rychlé menu je dostupné přes trvale zobrazovanou ikonu Qmenu, takže velmi snadno oželíte mechanické tlačítko Qmenu a dedikujete mu ISO, jak jsem o tom psal výše: pak máte ISO na dosah ruky a na quick menu se dostanete přes dotykový displej. Vlastní nastavení, tedy čtvrtá oblast menu si zaslouží pozornost, protože zde se dá přístroj velmi rozsáhle přizpůsobit vašim zvykům a záměrům. Vlastní setup asi bude uživatel zřídka navštěvovat, je dobře vědět, že zde se formátuje karta. Jak se s ním fotí Setový objektiv je velmi kvalitní, byť ne moc světelný. Jeho soudková vada je zanedbatelná a vinětace při plné světelnosti také není urážející. Pokud jde o kresbu, kvalita je velmi dobrá – a samozřejmě je odvislá od použitého objektivu. Barevné podání je v automatické WB poněkud studené a v předvolbách to někdy vede k nepřirozeně načervenalému výsledku. Ta kaplička je samozřejměš bílá: Inteligentní rozlišení, jak se zdá, začíná fungovat. Je to funkce nalezitelná v menu záznamu a je buď off, tedy vypnutá, anebo low, standard, high a extended. Vede ke zvýraznění hran a budí dojem větší ostrosti, třebaže samozřejmě na snímku nepřibude žádný detail.I ta extended vypadá velmi kultivovaně a celkový dojem z fotky se zlepší. Dole v ukázkách je to snímek číslo 9. I-dynamický režim, to je vyrovnávání jasů, další funkce nastavitelná v menu; zde vše zůstává při starém, tedy v podstatě na nulovém efektu. a nemá moc velký smysl se tím zabývat. Přístroj nabízí kreativní režim, to jsou fakticky filtry. Moc pěkná je sepie, lituji že zmizel režim elegantní, nabízený v GF1. Shrnutí Ukázky:
|