Nezařazené

Panasonic Lumix G Vario 7-14 mm F 4,0 ASPH (recenze)

Čtyřtřetinový formát se definitivně prosadil, když se kromě jednookých zrcadlovek začaly objevovat přístroje formátu micro 4/3, tedy kompakty s výměnnou optikou. Právě těm je určen tento objektiv, mimořádný svým výkonem.

Je to objektiv profi třídy se skromným rozsahem zoomu 1:2, ovšem na širší straně začíná na úhlu záběru 114 stupňů., na delší straně je to 75stupňů. Prodlužovací faktor je 1:2, takže odpovídá rozsahu 14 až 28 mm kinofilmového přístroje, od extrémní širočiny po známou a osvědčenou osmadvacítku. Světelnost má F4.0 v celém rozsahu, už tato stálost světelnosti je známka vrcholné kvality. Má 16 členů ve 12 skupinách, z nich dva členy jsou asférické a čtyři ze speciálního skla z nízkým indexem lomu. Clona má sedm lamel. Největší clonu má F22, ostří od 25 cm. Sluneční clona je integrovaná, nelze použít žádné filtry, ani zasouvací želatinové. Dlouhý je 83 mm, široký 70 mm, váží 300 g. Má dva prstence, ten širší blíže tělu přístroje slouží k zoomování, vzdálenější k ostření v manuálním režimu. Zde dlužno podotknout, že Panasonic G3, se kterým jsem ho zkoušel, zde nepodporuje doostřování autofokusu, takže při automatickém ostření prstenec sice není blokován, ale nic nedělá. Po přepnutí do manuálního ostření přechod od makra do nekonečně+ vyžaduje otočku cca 250 stupňů, tři čtvrti kruhu. Jiné ovládací prvky na objektivu nejsou.

Vlastnosti
Enormní úhel záběru je patrný už ze specifikací. Fascinující na něm je takřka absolutní absence soudkové vady. Při focení architektury a interiérů samozřejmě hrozí nebezpečí kácení svislic, to však není standardní optika schopná řešit. Linie však zůstávají naprosto rovné. Vynikající je i zvládání protisvětla. Snáší i slunce v záběru za cenu vcelku minimálních (a opět – nevyhnutelných reflexů). Kresba je v krajích velmi slušná a obraz vykazuje jen malou barevnou vadu.

Výřez z obrázku 1:1 z kraje (nahoře) a ze středu obrázku (dole).

Můj referenční objektiv pro 4/3 formát je palačinka Panasonic 20 mm / 1,7, jeden z nejkvalitnějších objektivů, jaké jsem kdy poznal. Posuzovaný objektiv má kratší ohnisko, takže je těžko porovnávat,ale celkový dojem je velmi podobný – s poznámkou, že tento 7-14 má teplejší barevné podání, než ona dvacítka.

Z diskusí na BH Photovideo vyplývá, že majitelé jsou převážně spokojeni , občas se vyskytne námitka vůči světelnosti F4.0. Jistě by šlo vyrobit objektiv takto světelný, ale byl by mnohem větší a těžší – a ještě mnohem dražší. Navíc, při tak krátkém ohnisku snese snímání z ruky i delšími časy.

Nahoře srovnání při různých clonách při 7mm ohnisku, dole při 14 mm ohnisku. Rozdíly jsou v podstatě nepostřehnutelné

O kvalitě tedy není třeba diskutovat, ta je očividná. Samozřejmě jde o profi objektiv, stojí jednatřicet tisíc (červen 2011), v Americe je ale podstatně levnější, stojí zde tisíc dolarů, takže by vás přišel levněji i s letenkou. 🙂 Však také na béháčku upozorňují, že jinde než v USA stojí i o 80% víc než u nich! Samozřejmě, drahé je to, co si koupíme a nepoužíváme a co nám není k ničemu. Takže základní otázka je použití tohoto objektivu. Těch 114 stupňů je fakt hodně. V krajinářské fotografii to může vést i k určitému obrazovém klišé. Nicméně si myslím, že kdo je ochoten vytlačit jednatřicet litrů za sklo ví, co dělá. Pokud ví co dělá a opravdu takto širokoúhlý objektiv potřebuje, neprohloupí, získá vrcholnou kvalitu. Kdo ale s širokoúhlým focením zkušenosti nemá, měl by si to nejdřív vyzkoušet, aby nebyl zklamaný.

Ukázky:
Číslo 7 – úhel záběru, 13 a 14 rozsah zoomu.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14

Čtyřtřetinový formát se definitivně prosadil, když se kromě jednookých zrcadlovek začaly objevovat přístroje formátu micro 4/3, tedy kompakty s výměnnou optikou. Právě těm je určen tento objektiv, mimořádný svým výkonem.

Je to objektiv profi třídy se skromným rozsahem zoomu 1:2, ovšem na širší straně začíná na úhlu záběru 114 stupňů., na delší straně je to 75stupňů. Prodlužovací faktor je 1:2, takže odpovídá rozsahu 14 až 28 mm kinofilmového přístroje, od extrémní širočiny po známou a osvědčenou osmadvacítku. Světelnost má F4.0 v celém rozsahu, už tato stálost světelnosti je známka vrcholné kvality. Má 16 členů ve 12 skupinách, z nich dva členy jsou asférické a čtyři ze speciálního skla z nízkým indexem lomu. Clona má sedm lamel. Největší clonu má F22, ostří od 25 cm. Sluneční clona je integrovaná, nelze použít žádné filtry, ani zasouvací želatinové. Dlouhý je 83 mm, široký 70 mm, váží 300 g. Má dva prstence, ten širší blíže tělu přístroje slouží k zoomování, vzdálenější k ostření v manuálním režimu. Zde dlužno podotknout, že Panasonic G3, se kterým jsem ho zkoušel, zde nepodporuje doostřování autofokusu, takže při automatickém ostření prstenec sice není blokován, ale nic nedělá. Po přepnutí do manuálního ostření přechod od makra do nekonečně+ vyžaduje otočku cca 250 stupňů, tři čtvrti kruhu. Jiné ovládací prvky na objektivu nejsou.

Vlastnosti
Enormní úhel záběru je patrný už ze specifikací. Fascinující na něm je takřka absolutní absence soudkové vady. Při focení architektury a interiérů samozřejmě hrozí nebezpečí kácení svislic, to však není standardní optika schopná řešit. Linie však zůstávají naprosto rovné. Vynikající je i zvládání protisvětla. Snáší i slunce v záběru za cenu vcelku minimálních (a opět – nevyhnutelných reflexů). Kresba je v krajích velmi slušná a obraz vykazuje jen malou barevnou vadu.

Výřez z obrázku 1:1 z kraje (nahoře) a ze středu obrázku (dole).

Můj referenční objektiv pro 4/3 formát je palačinka Panasonic 20 mm / 1,7, jeden z nejkvalitnějších objektivů, jaké jsem kdy poznal. Posuzovaný objektiv má kratší ohnisko, takže je těžko porovnávat,ale celkový dojem je velmi podobný – s poznámkou, že tento 7-14 má teplejší barevné podání, než ona dvacítka.

Z diskusí na BH Photovideo vyplývá, že majitelé jsou převážně spokojeni , občas se vyskytne námitka vůči světelnosti F4.0. Jistě by šlo vyrobit objektiv takto světelný, ale byl by mnohem větší a těžší – a ještě mnohem dražší. Navíc, při tak krátkém ohnisku snese snímání z ruky i delšími časy.

Nahoře srovnání při různých clonách při 7mm ohnisku, dole při 14 mm ohnisku. Rozdíly jsou v podstatě nepostřehnutelné

O kvalitě tedy není třeba diskutovat, ta je očividná. Samozřejmě jde o profi objektiv, stojí jednatřicet tisíc (červen 2011), v Americe je ale podstatně levnější, stojí zde tisíc dolarů, takže by vás přišel levněji i s letenkou. 🙂 Však také na béháčku upozorňují, že jinde než v USA stojí i o 80% víc než u nich! Samozřejmě, drahé je to, co si koupíme a nepoužíváme a co nám není k ničemu. Takže základní otázka je použití tohoto objektivu. Těch 114 stupňů je fakt hodně. V krajinářské fotografii to může vést i k určitému obrazovém klišé. Nicméně si myslím, že kdo je ochoten vytlačit jednatřicet litrů za sklo ví, co dělá. Pokud ví co dělá a opravdu takto širokoúhlý objektiv potřebuje, neprohloupí, získá vrcholnou kvalitu. Kdo ale s širokoúhlým focením zkušenosti nemá, měl by si to nejdřív vyzkoušet, aby nebyl zklamaný.

Ukázky:
Číslo 7 – úhel záběru, 13 a 14 rozsah zoomu.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: