Nezařazené

Panasonic Lumix DMC-GX8

Jsem dlouholetý fanda této modelové řady, oblíbil jsem si už praotce současného modelu, Panasonic GF1. Tahle novinka je ovšem ve zcela jiné dimenzi.

Jsem dlouholetý fanda této modelové řady, oblíbil jsem si už praotce současného modelu, Panasonic GF1. Tahle novinka je ovšem ve zcela jiné dimenzi.

Jaký je a komu je určen
Jde o systémový kompakt, tedy o přístroj s výměnnou optikou, avšak bez zrcadlového mechanismu. Patří k třídě Micro Four Thirds, sdílenou s Olympusem a také s nástupcem Kodaku a dalších méně významných výrobců. Má standardní rozměr čipu CMOS 17.3 x 13 mm , nicméně tento model se jako první dotkl hranice 20 mega – dosud jsou MFT čipy maximálně šestnáctimegové. Maximální rozlišení je tedy 5184 x 3888 bodů, tudíž poměr stran 4:3. Je v prachu a vlhkotěsném těle z hořčíkové slitiny.


Nový čtyřjádrový procesor Venus Engine umožňuje nastavit až 25600 ISO. Podle tiskové zprávy je nový procesor schopen několikastupňové eliminace šumu – zvědavost budí uváděný Random Filter , který by měl optimalizovat barevný šum: pochopil jsem to tak, že skvrny (vyvolané parazitním nábojem ve fotodiodách) jsou tímto filtrem rozbity a stejnoměrně distribuovány. Skutečnost je ale prozaičtější, jak si řekneme později. Další zvláštností je duální stabilizace – je na čipu, avšak dokáže spolupracovat s některými stabilizovanými objektivy Panasonic k dosažení maximálního zklidnění. Bude ovšem nutno upgradovat firmware oněch objektivů – Panasonic bude postupně firmware uvolňovat a do příštího února mají být změnitelné všechny s výjimkou 14-45mm kitového zoomu, 45-200mm F4-5.6 a 100-300mm F4-5.6 . Protože jsem dobrák od kosti, nebudu rozvádět poznámku, že je pikantní, že se to nebude týkat objektivů, které by to potřebovaly nejvíc, tedy nejpoužívanější seťák a dlouhá skla. Jak to ideálně funguje ukazuje tato animace:


K významným prvkům patří systém ostření DFD (Depth From Defocus). Panasonic ho používá už od modelu GH4: systém odhaduje podle míry rozostření při náhledu, jak daleko je objekt od fotoaparátu, a zároveň zjišťuje, zdali je objekt před nebo za aktuální rovinou zaostření. Tato data slouží k urychlení procesu zaostření na principu analýzy kontrastu. Celý proces vychází z uložených profilů objektivů Panasonic MFT. V tiskové zprávě je to „ztraceno v překladu“, jelikož se zde uvádí „působivá rychlost zaostření 0,7 sekundy“, což by opravdu na mě mocně zapůsobilo. Správně má být 0,07 sekundy – a zatímco se dříve uvádělo, že to funguje s 12 objektivy MFT Panasonic, teď se uvádí, že to funguje na širokém konci zoomu při LUMIX G VARIO 14-140 mm / F3,5-5,6 ASPH / POWER O.I.S, (H-FS14140) nebo LUMIX G X VARIO 12-35 mm / F2,8 ASPH / POWER O.I.S (H-HS12035). Což tedy jsou objektivy dva. Poslední tabulkla ale uvádí toto:


Zrychlení zaostřovacího procesu je vítané, stejně jako vyšší rychlost sériového focení – 8 snímků za vteřinu a 6 fps s průběžným ostřením (někde se uvádí 12 fps, ale v tiskové zprávě je 8 a 6, nicméně je to ještě složitější – při použití elektronické závěrky je to 10 oken za vteřinu). Rozsah časů závěrky je od 60 sec do 1/16000. Přístroj ostří i ve velmi nízké světelné hladině – údajně při světle měsíce je schopen spolehlivě ostřit. Zaostřovacích bodů je teď 49. Lze je seskupovat do bloků. Kromě detekce tváře lze nastavit i detekci oka – přístroj vyhledá v obličeji oči a pak na ně zaostří. Spolehlivost automatického sledování se podle tiskové zprávy zvýšila o 200%. Přístroj usilující o zařazení do nejvyšší třídy se nemůže obejít bez 4K videa. Je to video v rozlišení 3840 x bodů při rychlosti 25p (50Hz) nebo 24p, záznam se ukládá ve formátu MP4. Další možností je záznam v rozlišení Full HD, tedy 1920 x 1080 bodů, frekvencí 50p (50 Hz) ve formátech AVCHD Progressive nebo MP4 (MPEG-4 / H.264) s průběžným automatickým ostřením. Zajímavé je ovšem 4K Photo, též známé z aktuálních modelů Panasonicu. Je možno snímat osmimegové fotky v sérii dlouhé až 30 minut. Též je možné sérii zapnout stiskem a opětovným stiskem vypnout a nejzajímavější je Pre-Burst režim, kdy fotoaparát automaticky ukládá 30 okének před stiskem spouště a 30 po něm, takže máte k dispozici 60 snímků. Zvuk videa je stereo, přístroj spolupracuje i s externím mikrofonem.

Přístroj má elektronický hledáček s rozlišením 2,4 mega a zvětšením 1,54x, pokrytí obrazu je 100%. přesností. Na zadní straně fotoaparátu je pak výklopný dotykový displej s úhlopříčkou 7,6 cm a rozlišením 1 040 000 bodů. Pohyb do strany je možný o 180 stupňů, nahoru a dolů pak o 250 stupňů. Výstupy jsou USB 2.0 (nechápu, proč fotoaparáty pořád ještě nemívají USB 3.0) a micro-HDMI, jakož i wi-fi 802.11b/g/n s možností přímého spojení NFC . Baterka by měla vydržet podle standardu CIPA 330 oken , rozměry jsou 133 x 78 x 63 mm a přístroj váží 847 g. Nezbývá než přejít k podstatným otázkám, tedy k poměru ceny a výkonu. Na trhu je i předchůdce tohoto modelu, GX7 za 15 tisíc. Cena novinky je 33 tisíc za tělo, s objektivem 14-42 II jde za 35700 korun . Víc než dvojnásobné navýšení ceny, to se mi nezdá, že něco podobného pamatuji. Tím spíš, že kupříkladu ubyl vestavěný blesk, GX7 ho má. Přitom současná vlajková loď MFT Panasonic, model GH4, stojí tělo 36 tisíc. Předpokládám že si cena sedne.

Ovládání a menu
Špičkové mirrorlessy Panasonic překvapují rozměry a váhou a také tento model pokračuje v tradici. Předchozí model GX7 mě překvapil mohutností úchopu neboli gripu, tedy té části, kterou svíráme prsty pravé ruky – tak GX8 ho má ještě větší. Nicméně ergonomie, doufám, potěší milovníky klasických řešení. Přístroj se zapíná páčkou zapuštěnou do prohlubně horní stěny hned za spouští – páčka vyčuhuje zpod rolleru, tedy ovládacího kolečka, které je umístěn nad plochou stěny, podívejte se na obrázek, ono se to líp ukáže než vysvětlí. Druhý roller je kolem spouště. To je velmi vtipné a uživatelsky pohodlné řešení. Vpravo od zadního rolleru je spoušť pro video a Fn deformovatelné tlačítko. Není na něm žádné číslo, ale ono těch „Fn prvků“ je neuvěřitelných třináct kusů.


Ejhle skvělé pole pro vyřádění toho, kdo si chce přístroj uzpůsobit k obrazu svému. Vlevo od rolleru je kruhový volič režimů. Jde pěkně ztuha, je naprosto vyloučeno, že byste si tam místo S dali M režim z minulého večera. Má volby PASM, tedy program – priorita clony/času a plný manuál, video, automat, efektové fotky, panorama a tři uživatelská nastavení C1 až C3. Pod ním, a to je milá změna oproti předchozímu modelu, je kolečko s nastavením korekce expozice +- 3 EV po třetinkách. Vlevo jsou sáňky pro blesk a na konci je vyklápěcí elektronický hledáček. Ten má oční senzor, posledně jsem naříkal, že reaguje na prst ťukající na dotykový displej, to už je v naprostém pořádku a reaguje jak má, na přiložení oka k výrazné, příjemné očnici. Že hledáček má korekci oční vady je snad samozřejmé.


Pod horní hranou na zadní stěně je toho požehnaně. Zcela vpravo je uzávěr AE LOCK, tedy jde o uzávěr expozice – po stisku přístroj drží v automatickém režimu to, co bylo v okamžiku stisku nastaveno – je to v určitých situacích rychlejší než točit kruhovým voličem korekce. Vpravo od hledáčku je páčka pro volbu režimu ostření – singl, průběžné a ruční, uprostřed je volitelné Fn tlačítko. Vlevo pak je LVF tlačítko, přepínající režim zobrazení – jen hledáček, jen displej, nebo oba podle situace.

Stěně vévodí dotykový třípalcový výklopný jakož i přetáčecí displej. Vpravo od něho je shora Q menu, tedy funkční menu s nejčastěji používanými funkcemi. Po sdělení, že má přístroj 13 volitelných ovládacích prvků nepřekvapí, že je zde hodně čarování i kolem těchto funkčních menu. Kromě Q tlačítka je tu ještě DISP tlačítko. Jím se volí režim displeje, přičemž jednou z voleb je stavový displej informující o tom, co je nastaveno. Po stisku Q tlačítka oživne a stane se ještě interaktivnějším. Aby mi bylo rozuměno – on reaguje na dotyk i bez Q tlačítka, ale po stisku Q tlačítka to víc bije do očí.

Pod Q tlačítkem je prohlížení a po ním čtyřcestný volič. Na něm máme vše, co je potřeba, ISO, WB, režim snímků (singl, samospoušť až po sérii 40 fps s elektronickou závěrkou) a vlevo režim autofokusu. Zcela dole je vlevo koš, vpravo další FN tlačítko.

Menu je z grafického hlediska nadále minimalisticky řešené, takže se vám zdá, že máte v ruce kompakt za patnáct set, nicméně je v něm naprosto přehledně vše co potřebujete. Fotomenu má osm obrazovek, uživatelský setup 9 plus obyčejný setup 5 obrazovek.

Velký devítiobrazovkový setup má důležitou hned 1. obrazovku. Zde se zapíná tichý režim – ten je vskutku hodně tichý a můžete fotit i na koncertě. Dále se tu nastaví odpojení autofokusu od spouště: položku Zámek AF/AE dlužno dát na AF-ON a AF závěrka na OFF. Komu to nesedí, nechť nechá defaultní AE LOCK a pak se přístroj chová jak uvedeno výše – po stisku tlačítka drží naměřenou expozici. Na obrazovce 3 je dobré dohlédnout na prioritu, dali ostření nebo spoušť, jistě je lépe mít tam FOCUS, protože co s neostrým obrázkem. Na obr. 7 si nastavíte všechna Fn tlačítka a Q menu, jakož i způsob chodu obou rollerů. Na obr. 8 lze vypnout spoušť videa, nelze ho však definovat na jinou funkci. Na obr. 9 se zapne/vypne nápověda v menu a je tam Foto bez objektivu – když dáte ON, lze použít s redukcí i nestandardní objektivy.

V malém menu je roztomilá funkce Pípnutí na 1. obrazovce – zde nastavíte, jak má cvakat závěrka. Na obr. 3 si volíte barvu pozadí, defaultní černá je myslím zcela vyhovující. Kdybyste zabloudili v labyrintu menu, na obr. 4 se vše dá resetovat. No a na obr. 5 se formátuje karta.

Jak se s ním fotí
Když ho máte v ruce, cítíte v ní něco solidního – a pohled do hledáčku je víc než uspokojivý. Pěkně zvětšený obraz dvouapůlmegové obrazovky EVF je svými virtuálními rozměry blízký pohledu do hledáčku plnoformátové zrcadlovky. O ergonomii jsem se už zmiňoval, je vynikající, a skvělá je dnes už zavedená vychytávka Panasoniku, že lze při aktivovaném EVF hledáčku definovat na displeji zaostřovací bod: toto je jedna z věcí, které určují výhodu mirrorlessu před zrcadlovkou. Skvělá je i možnost vychýlit elektronický hledáček o 90 stupňů nahoru. Vhledem k tomu, že displej je vyklápěcí a přetáčecí, je někdy pohodlnější zvednout hledáček vzhůru a fotit s jeho prostřednictvím. Díky vyklopení nedochází k nemilým kolizím nosu s displejem.

Fotil jsem za použití setového objektivu 14-42 II, spolu s ním stojí GX8 35700 – blázen kdo by do toho nešel, protože pak přijde tento velmi kvalitní objektiv na 2500 Kč. O kvalitě svědčí i srovnání kresby v rohu a středu. Toto je 100% výřez z rohu:


A takto vypadá střed:


Věru nemá se za co stydět objektiv, který zájemce přijde na dva a půl tisíce! Barevnost je věrná, nicméně lehce táhne do studených tónů (viz ukázku č. 3)Svižnost přístroje je na vysoké úrovni, ostří rychle a spolehlivě a hodí se tedy i na akční focení streetového typu. Obrazovým výkonem je tedy na vrcholné úrovni současného stavu vývoje formátu Micro Four Thirds – za dobrého světla může směle konkurovat kresbou svým rozměrnějším konkurentům s čipy APS-C i full frame 24 x 36 mm.

Zázraky však nelze čekat ani od duální stabilizace, ani od inzerovaného kvazizázračného odšumění. Stabilizace je skvělá až k nezaplacení při natáčení videa. Reklamní řeči o čtyřech stupních udržitelnosti delšího času jsou opravdu jen reklamními řečmi. Stabilizace jen zvýší pravděpodobnost, že některá z fotek pořízených delším časem než uvádí norma, avšak záruku nedá.

Naštěstí je tu vysoké ISO umožňující slušnou rychlost závěrky i v nižších světelných hladinách. V tomto ohledu bezzrcadlovky vyšší třídy, a sem tato GX8 bezpochyby patří, mohou konkurovat APS-C přístrojům do střední třídy. Není třeba se obávat 1600 ISO a 3200 ISO zaručí uspokojivé výsledky. Ještě vyšší ISO však může zklamat ty, kdo se pídí po křišťálově jasných fotkách bez šumu. Zde je výřez 100% při 1600 ISO:


Za podobných podmínek foceno, ale při 3200 ISO. To není důvod k jásotu:


Shrnutí
Panasonic GX-8 je systémový kompakt s výměnnou optikou, s čipem 20 Mpx třídy Micro Four Thirds, disponující takřka nepřehledným výběrem optiky od Panasonicu, Olympusu a četných dalších výrobců. Je vybaven elektronickým hledáčkem a dotykovým vyklápěcím displejem. Určen je znalým fotografům, tedy především zkušeným fotoamatérům. Zaučuje odolnost proti nepřízni počasí – a samozřejmě i skvělý obrazový výstup. Hlavní přednost – výborně fotí, a co víc si přát. Také jeho míra přizpůsobení individuálním potřebám majitele je až neuvěřitelná. Za důkladnost i vstřícnost ovládání je ale zaplaceno relativně velkými rozměry a váhou. Problematický je poměr výkonu a ceny – přístroj je ve stejné kategorii, jako profi zrcadlovka Canon 7D Mk II se zpětnou slevou a to vede, myslím, až k zadumání.

Ukázky:

1 a2 rozsah zoomu, 3 až 16 běžné osvětlení, 17 a 18 při 1200 a 3200 ISO.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14
15 16
17 18


Zjistěte aktuální cenu, dostupnost a také podrobné parametry digitálního fotoaparátu Panasonic GX8.