Panasonic DMC-FZ8 (info)

Širokorozsahové zoomové kompakty s elektronickým hledáčkem od Panasonicu právem budí pozornost. Během čtyř let se Panasonic stal v této třídě hegemonem a nechává v ní konkurenci za sebou – zcela jistě v počtu variantních modelů.

Je to přístroj se snímačem 1/2,5´´, povýšeným o mega výš za 7.1 Mpx. Zdá se, že sedm mega při skromných rozměrech čipu (5,8 x 4,3 mm) je asi tak maximu, které z něho lze dostat při zachování rozumné kvality. Optický zoom je dvanáctinásobný, odpovídá 36-432mm kinofilmového aparátu, při nastavení 5 mega v režimu „extra optical zoom“ ale lze dosáhnout čtrnáctinásobného přiblížení a při 3 Mpx osmnáctinásobného . Objektiv je Leica DC Vario-Elmarit (11 členů v 8 skupinách, 3 čočky asférické), světelnost F2.8 – F3.1 (tedy prakticky je to stálá světelnost, úbytek při vyzoomování je o půl clony), největší clona je F8. Objektiv je vybaven osvědčeným stabilizátorem MEGA O.I.S. , kterým Panasonic udělal doslova díru do světa. Ostří od 30 cm, v makru od 5 cm (široký záběr) až od metru (teleobjektiv).

Citlivost je od 100 do 1250 ISO, jako nouzovka pro černochy v tunelu je High Sensitivity Mode : 3200 ISO.
Nastavení bílé má pět předvoleb plus dvě pozice pro ručně nastavenou bílou, přičemž ji lze doladit na př. do teplých a studených tónů, +- 9 kroků.
Expoziční režimy mají svoji kreativní oblast, tedy program plus priorita clony/času a plný manuál a záplavu scénických režimů, kterých je celkem dvacet. Mezi nimi najdeme oněch 3200 v režimu“High Sensitivity“. Rozsah časů v automatu je od 1 sec do 1/2000, v prioritách lze nastavit až 8 sec, v manuálu až 60 sec (taktéž v režimu „hvězdná obloha“). Lze nastavit kontrast, doostření, sytost a redukci šumu, obrázek lze snímat v teplejších nebo studenějších tónech a také čb nebo hnědě.
Formáty snímku jsou 3072 x 2304 pixelů, 2560 x 1920 pixelů, 2048 x 1536 pixelů, v poměru 3:2 (pro pohlednice 10×15 cm) 3072 x 2048 pixelů , 2048 x 1360 pixelů, pro poměr 16:9 (na TV obrazovku) 3072 x 1728 pixelů, 1920 x 1080 pixelů. Čímž se dostáváme k jedné z nevýznamnějších inovací – přístroj nabízí i RAW formát. Předchozí modely nabízely TIFF, ovšem ten je nepraktický, jelikož má velký datový objem a je jednou pro vždy hotov, kdežto při konverzi RAWu lze upravovat parametry převodu.
Přístroj má skromnou vestavěnou paměť 27 MB, zapisuje na SD karty. Napájí ho Li-ion akumulátor 7.2 V, 710 mAh. Rozměry má 112.5 x 72.2 x 79.0 mm (o malinko méně než předchůdce) a váží 757 včetně aku.

Přístroj samozřejmě nabízí rozmanité inteligentní funkce. Sleduje totiž rychlost pohybujících se objektů a pokud opravdu s e objekty rychle pohybují, automaticky zvýší ISO. Tisková zpráva se chlubí zpožděním spouště 0,005 sec – s namáčknutím spouště. K přístroji se dodávají i předsádky, tele, wide a makro, vyžadují adaptér.

Komentář DN
Model FZ8 neznamená žádný revoluční pokrok oproti předchozímu modelu, snad v jediné oblasti, totiž v zavedení RAWu. To že přístroj RAW nemá vyvolávalo kritiku a je dobře, že Panasonic vyšel v tomto ohledu zákazníkům vstříc. Pořád ještě je hodně lidí, kteří se obávají jednookých zrcadlovek z těch či oněch důvodů a přístroj s elektronickým hledáčkem pro ně znamená rozumnou alternativu. FZ8 je nepochybně ve své třídě na špici, troufnu si odhadovat na základě zkušeností s předchůdcem, kterého jsem zde testoval loni v říjnu.

Širokorozsahové zoomové kompakty s elektronickým hledáčkem od Panasonicu právem budí pozornost. Během čtyř let se Panasonic stal v této třídě hegemonem a nechává v ní konkurenci za sebou – zcela jistě v počtu variantních modelů.

Je to přístroj se snímačem 1/2,5´´, povýšeným o mega výš za 7.1 Mpx. Zdá se, že sedm mega při skromných rozměrech čipu (5,8 x 4,3 mm) je asi tak maximu, které z něho lze dostat při zachování rozumné kvality. Optický zoom je dvanáctinásobný, odpovídá 36-432mm kinofilmového aparátu, při nastavení 5 mega v režimu „extra optical zoom“ ale lze dosáhnout čtrnáctinásobného přiblížení a při 3 Mpx osmnáctinásobného . Objektiv je Leica DC Vario-Elmarit (11 členů v 8 skupinách, 3 čočky asférické), světelnost F2.8 – F3.1 (tedy prakticky je to stálá světelnost, úbytek při vyzoomování je o půl clony), největší clona je F8. Objektiv je vybaven osvědčeným stabilizátorem MEGA O.I.S. , kterým Panasonic udělal doslova díru do světa. Ostří od 30 cm, v makru od 5 cm (široký záběr) až od metru (teleobjektiv).

Citlivost je od 100 do 1250 ISO, jako nouzovka pro černochy v tunelu je High Sensitivity Mode : 3200 ISO.
Nastavení bílé má pět předvoleb plus dvě pozice pro ručně nastavenou bílou, přičemž ji lze doladit na př. do teplých a studených tónů, +- 9 kroků.
Expoziční režimy mají svoji kreativní oblast, tedy program plus priorita clony/času a plný manuál a záplavu scénických režimů, kterých je celkem dvacet. Mezi nimi najdeme oněch 3200 v režimu“High Sensitivity“. Rozsah časů v automatu je od 1 sec do 1/2000, v prioritách lze nastavit až 8 sec, v manuálu až 60 sec (taktéž v režimu „hvězdná obloha“). Lze nastavit kontrast, doostření, sytost a redukci šumu, obrázek lze snímat v teplejších nebo studenějších tónech a také čb nebo hnědě.
Formáty snímku jsou 3072 x 2304 pixelů, 2560 x 1920 pixelů, 2048 x 1536 pixelů, v poměru 3:2 (pro pohlednice 10×15 cm) 3072 x 2048 pixelů , 2048 x 1360 pixelů, pro poměr 16:9 (na TV obrazovku) 3072 x 1728 pixelů, 1920 x 1080 pixelů. Čímž se dostáváme k jedné z nevýznamnějších inovací – přístroj nabízí i RAW formát. Předchozí modely nabízely TIFF, ovšem ten je nepraktický, jelikož má velký datový objem a je jednou pro vždy hotov, kdežto při konverzi RAWu lze upravovat parametry převodu.
Přístroj má skromnou vestavěnou paměť 27 MB, zapisuje na SD karty. Napájí ho Li-ion akumulátor 7.2 V, 710 mAh. Rozměry má 112.5 x 72.2 x 79.0 mm (o malinko méně než předchůdce) a váží 757 včetně aku.

Přístroj samozřejmě nabízí rozmanité inteligentní funkce. Sleduje totiž rychlost pohybujících se objektů a pokud opravdu s e objekty rychle pohybují, automaticky zvýší ISO. Tisková zpráva se chlubí zpožděním spouště 0,005 sec – s namáčknutím spouště. K přístroji se dodávají i předsádky, tele, wide a makro, vyžadují adaptér.

Komentář DN
Model FZ8 neznamená žádný revoluční pokrok oproti předchozímu modelu, snad v jediné oblasti, totiž v zavedení RAWu. To že přístroj RAW nemá vyvolávalo kritiku a je dobře, že Panasonic vyšel v tomto ohledu zákazníkům vstříc. Pořád ještě je hodně lidí, kteří se obávají jednookých zrcadlovek z těch či oněch důvodů a přístroj s elektronickým hledáčkem pro ně znamená rozumnou alternativu. FZ8 je nepochybně ve své třídě na špici, troufnu si odhadovat na základě zkušeností s předchůdcem, kterého jsem zde testoval loni v říjnu.