Olympus dnes uvádí novinky, toto OM-D je zřejmě nejprestižnější. Jde o přístroj konceptu Micro Four Thirds (MFT), tedy s výměnnou optikou a snímačem 17.3 x 13 mm velkým. Měl jsem možnost ho na tiskové konferenci v Mnichově a pak krátce v Praze zkoumat – je to klasické OM-D s některými omezeními a za nižší cenu, než původní OM-D.
Olympus dnes uvádí novinky, toto OM-D je zřejmě nejprestižnější. Jde o přístroj konceptu Micro Four Thirds (MFT), tedy s výměnnou optikou a snímačem 17.3 x 13 mm velkým. Měl jsem možnost ho na tiskové konferenci v Mnichově a pak krátce v Praze zkoumat – je to klasické OM-D s některými omezeními a za nižší cenu, než původní OM-D.
Jde o šestnáctimegový přístroj s výměnnou optikou, vzhledově připomínající malou zrcadlovku, ovšem s tou výhradou, že zde chybí zrcadlový mechanismus a v hledáčku vidíme elektronický obraz. Snímač je stabilizovaný, stabilizace probíhá ve třech osách, to je rozdíl od dražších modelů. Tělo je z hořčíkové slitiny, avšak bez ochrany proti prachu a vlhkosti, druhý rozdíl. Sériové focení má 8 snímků / sec, rozsah ISO 100 až 25600. Displej je vyklápěcí, třípalcový, dotykový s megovým rozlišením – jedna z velkých atrakcí rodiny OM-D.
Situace je celkem složitá. S modelem M10 máme na trhu tři velmi podobné přístroje. Je to původní model OM-D M5, tedy nejstarší v sérii. Pak je to špičkový OM-D M1. Nicméně jak pokrok jde, v některých parametrech M10 předčí M5, jako například počet zaostřovacích bodů 81 proti 31 nebo megové rozlišení proti 600 tisíc bodů modelu M5. V drobnostech předčí i špičkový M1, má vestavěný blesk a lze na něm fotit a současně točit video. Olympus k novému modelu nabízí i nový základní objektiv 14-42/3.5-5.6. Ten je pozoruhodný svou stavbou, jde v podstatě o pancake, tedy palačinku, lidově – hodně placatý objektiv. K němu je nabízena krytka, která se sama otevírá – jak to známe z některých kompaktů. Krytka velmi vtipná, sám objektiv má dvě pihy na kráse: zoomuje se jen elektricky a to je značná otrava a jeho kresba je dosti problematická.
Na displeji vidíme zajímavou funkci – postupné snímání, kdy sledujeme postup expozice, zde pohyb hvěz.
Jdeme na podstatu
Stávající M-D M5 si získal vynikající pověst, je věnčen oceněními, sám jsem si ho koupil a velmi doporučoval nalevo napravo. S objektivem 14-42 ale stojí přes 26 tisíc a s mnohem lepším objektivem 12-50 stojí 28 tisíc. Podle Dpreview by měl M-10s novým 14-42 objektivem stát 22 tisíc, s tím původním 20 tisíc, tělo za 17. To je značný cenový rozdíl a jde se zřejmě stejnou cestou, jako jsme to pozorovali u Fuji, že oblíbený technicky vymazlený přístroj za nějakou dobu dostal derivát cenově mnohem příznivější. Když budeme EM-5 s M-10 porovnávat, dojdeme k minimálním rozdílnostem. Tříosý stabilizátor místo pětiosému – já si stejně myslím, že jediný účinný stabilizátor je stativ. M10 neumí připojit ještě jeden elektronický hledáček, hm… přežiju to. Zato má skoro dvakrát větší rozlišení displeje, i když je to LCD a ne OLED a má dvakrát víc zaostřovacích bodů a má vestavěný blesk. No a nemá utěsněné tělo, což neznamená, že když zmokne ho můžete vyhodit.
Zde objektiv se zavřenou krytkou; ta se po zapnutí přístroje otevře a není třeba ji sundavat.
Navíc je menší a lehčí (menší za tu cenu, že se do něho karta dává zespodu do baterkového prostoru a taky ta baterka je menší, je to BLS-5, jakou má třeba PEN PL-5). Olympus se zřejmě rozhodl, že ten okruh zájemců o pidi-jakoby-zrcadlovku-vyšší ceny je vyčerpán a nabízí v podstatě totéž za menší cenu.
Srovnání M-10 vlevo a M-5 vpravo