Olympus E3 na chvilku v ruce

Přístroj, který jsme měli možnost vidět, je jeden ze tří exemplářů v současné chvíli přítomných v Evropě. Nicméně jsme byli ujištěni, že výroba už jede, takže v listopadu by měly přijít první série do prodeje. Oficiální cena nebyla ještě stanovena, z pohledu firmy bude něco pod 50 tisíc za tělo, zhruba 7 tisíc za batery grip.

	Foťák v louži? Žádný problém s Olympusem E3!

Nová E3 se liší od stávajících čtyř a pětistovek zásadně: zatímco to jsou amatérské přístroje, na kterých se zdůrazňuje lehkost a malý rozměr, E3 je důkladný celokovový přístroj, určený pro tvrdou práci v nejrůznějších podmínkách. Přiznám, že jsem poprvé v životě viděl fotoaparát ležet v louži – nebylo mi u toho dobře u srdce.

První dojem: přístroj se dobře drží v ruce, je robustní, těžký (měli jsme v ruce přístroj bez batery gripu), dobře ovladatelný. Má nápadně velikou očnici, která spolehlivě vytěsní parazitní světlo. Příjemné překvapení je při pohledu do hledáčku. Je hranolový (proto live view nemá druhý snímač, jako to měl model E330), 100% kryje obraz a je zvětšený, takže je to zřejmě největší obraz v hledáčku u zrcadlovky , která nemá full frame (24×36). Údaje jsou pod obrazem a nikoli po pravé straně, jako to e-modely Olympusu mívají. Je to sice věc zvyku, takže prvomajiteli to může být vcelku jedno. Mně jako neprvo(ne)majiteli to jedno není a jsem radši, když je to dole, přijde mi to přirozenější, protože po stranách chci hlídat kompozici obrazu a ne abych tam honil nějaká čísílka.

Rychlost je další očividný prvek, kterým tento přístroj udivuje. Tiskovka s prezentací se konala především v místnosti, kde opravdu nebylo moc velké světlo. Přesto přístroj oostřil bleskově. Má 11 ostřicích bodů, všechny jsou křížové, přičemž kříže jsou zdvojené. To znamená, že každý ostřicí bod sestává z osmi řad světlocitlivých buněk, přičemž vždy dvě a dvě jsou vůči sobě posunuté o půl buňky. Díky tomu je vod mnohem přesněji vykrytý.
Další trik je v použitém objektivu, který je vybaven ultrasonickým motorem. Podařilo se dosáhnout toho, že náběh motoru je bleskový a také jeho doběh je minimalizovaný. Tyto dva prvky, ostřicí jednotka a motor objektivu, dávají dohromady to bleskově rychlé ostření.
Stabilizace je zde na čipu. Samozřejmě, stabilizace na čipu je vždy diskutabilní záležitost. Stabilizátor objektivu je součást optického systému, přičemž výrobce věru že pečlivě volí jeho umístění v systému. Stabilizace čipu jaksi „měří všem stejně“, takže samozřejmě má pro různé objektivy různou účinnost. Ve firemních materiálech stojí, že tato stabilizace umožní posunout čas o pět stupňů do pomalejší strany. Fotil jsem polovinou vteřiny (taková tam byla tma), samozřejmě z ruky a i po velké zvětšení mi pořízené snímky připadaly přinejmenším uspokojivě ostré. Jenže to se nedá doložit, jelikož šlo o předprodejní vzorek a snímky si nechal Olympus pro sebe.
Ovládání – samozřejmě v češtině – bylo velmi příjemné a snadné, ovšem k jeho posouzení si opravdu počkám, až budu mít přístroj v ruce déle než na minutu… Což by mělo být brzy, už na přelomu měsíce, takže se těším.

Co je zřejmé: jde o výkonný fotoaparát, důkladný a mimořádně pohotový a rychlý. Je anoncován coby profesionální, to je samozřejmě problematické označení. Spíš míří do střední třídy, nicméně i ta splňuje většinu profesionálních požadavků. Velkou výhodou jsou malé rozměry a váha použité optiky, která má „crop factor“ 2 , tajže plná taška olympusí výbavy se míň pronese. Jsme zvědavi pochopitelně na obrazové výsledky – nový čip třídy MOS by měl mít lepší redukci šumu než dosavadní snímače Olyho. No a bude záležet na konečné ceně, co je východisko pro posouzení ceny/výkonu.

Přístroj, který jsme měli možnost vidět, je jeden ze tří exemplářů v současné chvíli přítomných v Evropě. Nicméně jsme byli ujištěni, že výroba už jede, takže v listopadu by měly přijít první série do prodeje. Oficiální cena nebyla ještě stanovena, z pohledu firmy bude něco pod 50 tisíc za tělo, zhruba 7 tisíc za batery grip.

	Foťák v louži? Žádný problém s Olympusem E3!

Nová E3 se liší od stávajících čtyř a pětistovek zásadně: zatímco to jsou amatérské přístroje, na kterých se zdůrazňuje lehkost a malý rozměr, E3 je důkladný celokovový přístroj, určený pro tvrdou práci v nejrůznějších podmínkách. Přiznám, že jsem poprvé v životě viděl fotoaparát ležet v louži – nebylo mi u toho dobře u srdce.

První dojem: přístroj se dobře drží v ruce, je robustní, těžký (měli jsme v ruce přístroj bez batery gripu), dobře ovladatelný. Má nápadně velikou očnici, která spolehlivě vytěsní parazitní světlo. Příjemné překvapení je při pohledu do hledáčku. Je hranolový (proto live view nemá druhý snímač, jako to měl model E330), 100% kryje obraz a je zvětšený, takže je to zřejmě největší obraz v hledáčku u zrcadlovky , která nemá full frame (24×36). Údaje jsou pod obrazem a nikoli po pravé straně, jako to e-modely Olympusu mívají. Je to sice věc zvyku, takže prvomajiteli to může být vcelku jedno. Mně jako neprvo(ne)majiteli to jedno není a jsem radši, když je to dole, přijde mi to přirozenější, protože po stranách chci hlídat kompozici obrazu a ne abych tam honil nějaká čísílka.

Rychlost je další očividný prvek, kterým tento přístroj udivuje. Tiskovka s prezentací se konala především v místnosti, kde opravdu nebylo moc velké světlo. Přesto přístroj oostřil bleskově. Má 11 ostřicích bodů, všechny jsou křížové, přičemž kříže jsou zdvojené. To znamená, že každý ostřicí bod sestává z osmi řad světlocitlivých buněk, přičemž vždy dvě a dvě jsou vůči sobě posunuté o půl buňky. Díky tomu je vod mnohem přesněji vykrytý.
Další trik je v použitém objektivu, který je vybaven ultrasonickým motorem. Podařilo se dosáhnout toho, že náběh motoru je bleskový a také jeho doběh je minimalizovaný. Tyto dva prvky, ostřicí jednotka a motor objektivu, dávají dohromady to bleskově rychlé ostření.
Stabilizace je zde na čipu. Samozřejmě, stabilizace na čipu je vždy diskutabilní záležitost. Stabilizátor objektivu je součást optického systému, přičemž výrobce věru že pečlivě volí jeho umístění v systému. Stabilizace čipu jaksi „měří všem stejně“, takže samozřejmě má pro různé objektivy různou účinnost. Ve firemních materiálech stojí, že tato stabilizace umožní posunout čas o pět stupňů do pomalejší strany. Fotil jsem polovinou vteřiny (taková tam byla tma), samozřejmě z ruky a i po velké zvětšení mi pořízené snímky připadaly přinejmenším uspokojivě ostré. Jenže to se nedá doložit, jelikož šlo o předprodejní vzorek a snímky si nechal Olympus pro sebe.
Ovládání – samozřejmě v češtině – bylo velmi příjemné a snadné, ovšem k jeho posouzení si opravdu počkám, až budu mít přístroj v ruce déle než na minutu… Což by mělo být brzy, už na přelomu měsíce, takže se těším.

Co je zřejmé: jde o výkonný fotoaparát, důkladný a mimořádně pohotový a rychlý. Je anoncován coby profesionální, to je samozřejmě problematické označení. Spíš míří do střední třídy, nicméně i ta splňuje většinu profesionálních požadavků. Velkou výhodou jsou malé rozměry a váha použité optiky, která má „crop factor“ 2 , tajže plná taška olympusí výbavy se míň pronese. Jsme zvědavi pochopitelně na obrazové výsledky – nový čip třídy MOS by měl mít lepší redukci šumu než dosavadní snímače Olyho. No a bude záležet na konečné ceně, co je východisko pro posouzení ceny/výkonu.