Nezařazené

Odstranění červených očí

Vestavěný blesk velmi často prozáří zřítelnici až na sítnici a oko je pak červené. V Photo Studiu je na odstranění nežádoucího jevu nástroj. Ve verzi 13 je už značně zdokonalený. Ukažme si, jak funguje. Nástroj najdeme na paletě nástrojů nebo ho vyvoláme klávesou R:

Po aktivaci se nám na liště nad obrázkem objeví následující ikonky:

Na našem příkladu je aktivována ikonka znázorňující kyblík a červený kotouček. Ikonka vyjadřuje podstatu věci. Nástroj vyhledá červený kotouč a zbaví ho jeho červené barvy a ztmaví ho. Zde je vidět, jak to funguje v plně automatickém režimu:

Jednoduché, až na to, že v plně automatickém režimu to nemusí přinést stoprocentní výsledky. Na ukázce vidíme, že vytvořený černý kotouček má červené orámování:

Proto je možné nastavovat parametry, průměr, tedy průměr budoucího černého kotooučku, dále tolerance – tedy nastavíme to, co bude pokládat za červenou, rozmazání, to je fakticky rozmazání obrysu výběru (protože samozřejmě tu jde o výběr) a přesah, to je fakticky rozšíření výběru.

Pozorný čtenář jistě najde čertovo kopýtko: v tomto režimu, jakož i příbuzném režimu odstranění odlesku, což je podobné, když totiž je oko ve tmě hodně vypálené, jde vždy o kruhový výběr, kdežto v praxi – i na naší ukázce – není zřítelnice vždy kruhová, je částečně krytá víčkem. Pro ten případ je nástroj štětec, v normálním režimu má nastavitelný průměr, když aktivujeme pokročilý, lze nastavovat „červenost“ – například nabráním vzorku pomocí kapátka, dále pak toleranci a míru ztmavení.

Jste nadšeni? No, nedivil bych se, kdybyste nebyli. Zkusme to tedy jinak. Vyjděme z toho, co vlastně ten automatický odstraňovač dělá: udělá výběr a pak provede desaturaci (odstraní sytost barvy = převede na černobílý režim) a upraví odstín. Proč bychom to tedy neudělali ručně a měli při tom plnou kontrolu nad výsledkem?

Postup je jednoduchý: vezmeme nástroj kouzelná hůlka, nastavíme spojitý (aby vybral odstín červené jen tam, kde potřebujeme, tedy v oku a oči vybereme. Pak zvolíme úpravu sytosti a světlosti a nastavíme přesně hranice výběru. Ten pak můžeme ve velkém zvětšení upravovat tak, jak to automat nikdy nedokáže:

No ale je tu ještě možnost třetí, jak v té baladě o Golemovi. Ukázali mi to v jedné laboratoři, kde odstraňují lidem červené oči jak na běžícím pásu. Ten pán co to dělá má zásobu očí bez červených zřítelnic a fakticky vyrábí transplantace.

Je to samozřejmě nejpracnější, vyžaduje to práci ve vrstvách, ale efekt je myslím nejlepší – ono, málo platné, jen desaturací a tonalitou se skutečná tonalita lidské zřítelnice vyrobit dá jen těžko.

Vestavěný blesk velmi často prozáří zřítelnici až na sítnici a oko je pak červené. V Photo Studiu je na odstranění nežádoucího jevu nástroj. Ve verzi 13 je už značně zdokonalený. Ukažme si, jak funguje. Nástroj najdeme na paletě nástrojů nebo ho vyvoláme klávesou R:

Po aktivaci se nám na liště nad obrázkem objeví následující ikonky:

Na našem příkladu je aktivována ikonka znázorňující kyblík a červený kotouček. Ikonka vyjadřuje podstatu věci. Nástroj vyhledá červený kotouč a zbaví ho jeho červené barvy a ztmaví ho. Zde je vidět, jak to funguje v plně automatickém režimu:

Jednoduché, až na to, že v plně automatickém režimu to nemusí přinést stoprocentní výsledky. Na ukázce vidíme, že vytvořený černý kotouček má červené orámování:

Proto je možné nastavovat parametry, průměr, tedy průměr budoucího černého kotooučku, dále tolerance – tedy nastavíme to, co bude pokládat za červenou, rozmazání, to je fakticky rozmazání obrysu výběru (protože samozřejmě tu jde o výběr) a přesah, to je fakticky rozšíření výběru.

Pozorný čtenář jistě najde čertovo kopýtko: v tomto režimu, jakož i příbuzném režimu odstranění odlesku, což je podobné, když totiž je oko ve tmě hodně vypálené, jde vždy o kruhový výběr, kdežto v praxi – i na naší ukázce – není zřítelnice vždy kruhová, je částečně krytá víčkem. Pro ten případ je nástroj štětec, v normálním režimu má nastavitelný průměr, když aktivujeme pokročilý, lze nastavovat „červenost“ – například nabráním vzorku pomocí kapátka, dále pak toleranci a míru ztmavení.

Jste nadšeni? No, nedivil bych se, kdybyste nebyli. Zkusme to tedy jinak. Vyjděme z toho, co vlastně ten automatický odstraňovač dělá: udělá výběr a pak provede desaturaci (odstraní sytost barvy = převede na černobílý režim) a upraví odstín. Proč bychom to tedy neudělali ručně a měli při tom plnou kontrolu nad výsledkem?

Postup je jednoduchý: vezmeme nástroj kouzelná hůlka, nastavíme spojitý (aby vybral odstín červené jen tam, kde potřebujeme, tedy v oku a oči vybereme. Pak zvolíme úpravu sytosti a světlosti a nastavíme přesně hranice výběru. Ten pak můžeme ve velkém zvětšení upravovat tak, jak to automat nikdy nedokáže:

No ale je tu ještě možnost třetí, jak v té baladě o Golemovi. Ukázali mi to v jedné laboratoři, kde odstraňují lidem červené oči jak na běžícím pásu. Ten pán co to dělá má zásobu očí bez červených zřítelnic a fakticky vyrábí transplantace.

Je to samozřejmě nejpracnější, vyžaduje to práci ve vrstvách, ale efekt je myslím nejlepší – ono, málo platné, jen desaturací a tonalitou se skutečná tonalita lidské zřítelnice vyrobit dá jen těžko.