Nokia 7610

Zatím jsme tu fotomobily nerecenzovali – nemělo to v podstatě smysl. Fotografie těmito přístroji měly tak nízké rozlišení, že se prakticky daly jen prohlížet na displeji mobilu, nemělo smysl se pokoušet o tisk. Nokia předvedla v Praze poprvé ve středu oficiálně první megový fotoaparát v mobilu. Digineff byl u toho. Jaké jsou zkušenosti s tímto přístrojem?

Nebudu zde testovat mobil, to není moje parketa, přečtěte si recenzi Marka Lutonského na MobilManii.

Snímky mají rozlišení 1152 × 864 bodů, lze nastavit dvojí kompresi. Pracoval jsem samozřejmě s vyšší kvalitou. Nic jiného se na snímcích nastavit nedá. Přístroj zásadně počítá s používáním fotoaparátu, takže funkce fotoaparát / a videokamera) jsou jaksi nejvíc na ráně. Objektiv má samozřejmě pevné ohnisko (3,7 mm), ale je i fix focus, tedy nezaostřuje se. Je umístěn na zadní stěně a nechrání ho nic, takže nebezpečí, že ho časem poškrábeme, je velmi reálné. Jeho kvalita je dosti pochybná – nejdřív jsem si myslel, že neostrost v horní polovině obrazu jsem si zavinil sám, že jsem na objektiv sáhnul, ale na MonilManii mají stejné výsledky. Zdá se vskutku, že jde o individuální neduh – zkoušel jsem dva kusy, jeden měl snímky v pořádku, druhý rozhozený hořejšek. Kolega Lutonský radí pečlivý výběr v obchodě, v praxi si to nedovedu dost dobře představit. Spíš bych čekal pečlivou výstupní kontrolu u aparátu, který stojí 18 tisíc korun.

Je to zvláštní druh fotografování. Fotoaparát jako by si ohledával světelnou situaci. Pak exponujeme (tlačítkem uprostřed čtyřcestného voliče na přední stěně – ozve se dokonce „zvuk závěrky“ a vidíme náhled. Z něho musíme přejít tlačítkem s funkcí ZPĚT do režimu foto a proces opakujeme.

K přístroji se dodává 64 MB karta, takže se nám na ni vejde skoro 200 snímků, to je skutečně velmi dobré. Fotky dostaneme z aparátu jako přílohu k mailu. Pokud ji chceme poslat přes MMS, musíme počítat se značným zkrouhnutím velikosti. Dále ji lze posílat přes Bluetooth a též přes USB kabel. Můžeme i kartu vydolovat ven, vsadit do adatpéru a strčit do čtečky. Vše je ale tak filigránské – uchycení zadní stěny, úchyty karty i sám adaptér, že bych se bál tuhle operaci dělat „častěji než zřídka“.

Podivuhodně dobře si přístroj vede za špatných světelných podmínek. Velmi slušně nastavuje bílou a nevzdává se ani v katastrofálních světelných podmínkách. V jeho JPEG snímku chybí EXIF, takže nevím, jak jsem exponoval, ale v krajních případech muselo jít o vteřinové expozice! Šum vidět samozřejmě je, ale není to katastrofa.

Není to fotoaparát a byla by chyba to od mobilu čekat. Mobil taky má v sobě záznam zvuku a není to magnetofon! Je to obrazový záznamník a můžeme od něho čekat ve slušné kvalitě pevné kopie v pohlednicovém formátu. Nesrovnávejme ho tedy s digitálními fotoaparáty, na to tahle generace ještě nemá. Je to přístroj pro radost milovníků drahých technických novinek, kteří rádi vlastní nějaký perspektivní produkt mezi prvními.

Ukázky:

	Snímek zde nahoře je pořízen tou „rozmazanou“ verzí

Zatím jsme tu fotomobily nerecenzovali – nemělo to v podstatě smysl. Fotografie těmito přístroji měly tak nízké rozlišení, že se prakticky daly jen prohlížet na displeji mobilu, nemělo smysl se pokoušet o tisk. Nokia předvedla v Praze poprvé ve středu oficiálně první megový fotoaparát v mobilu. Digineff byl u toho. Jaké jsou zkušenosti s tímto přístrojem?

Nebudu zde testovat mobil, to není moje parketa, přečtěte si recenzi Marka Lutonského na MobilManii.

Snímky mají rozlišení 1152 × 864 bodů, lze nastavit dvojí kompresi. Pracoval jsem samozřejmě s vyšší kvalitou. Nic jiného se na snímcích nastavit nedá. Přístroj zásadně počítá s používáním fotoaparátu, takže funkce fotoaparát / a videokamera) jsou jaksi nejvíc na ráně. Objektiv má samozřejmě pevné ohnisko (3,7 mm), ale je i fix focus, tedy nezaostřuje se. Je umístěn na zadní stěně a nechrání ho nic, takže nebezpečí, že ho časem poškrábeme, je velmi reálné. Jeho kvalita je dosti pochybná – nejdřív jsem si myslel, že neostrost v horní polovině obrazu jsem si zavinil sám, že jsem na objektiv sáhnul, ale na MonilManii mají stejné výsledky. Zdá se vskutku, že jde o individuální neduh – zkoušel jsem dva kusy, jeden měl snímky v pořádku, druhý rozhozený hořejšek. Kolega Lutonský radí pečlivý výběr v obchodě, v praxi si to nedovedu dost dobře představit. Spíš bych čekal pečlivou výstupní kontrolu u aparátu, který stojí 18 tisíc korun.

Je to zvláštní druh fotografování. Fotoaparát jako by si ohledával světelnou situaci. Pak exponujeme (tlačítkem uprostřed čtyřcestného voliče na přední stěně – ozve se dokonce „zvuk závěrky“ a vidíme náhled. Z něho musíme přejít tlačítkem s funkcí ZPĚT do režimu foto a proces opakujeme.

K přístroji se dodává 64 MB karta, takže se nám na ni vejde skoro 200 snímků, to je skutečně velmi dobré. Fotky dostaneme z aparátu jako přílohu k mailu. Pokud ji chceme poslat přes MMS, musíme počítat se značným zkrouhnutím velikosti. Dále ji lze posílat přes Bluetooth a též přes USB kabel. Můžeme i kartu vydolovat ven, vsadit do adatpéru a strčit do čtečky. Vše je ale tak filigránské – uchycení zadní stěny, úchyty karty i sám adaptér, že bych se bál tuhle operaci dělat „častěji než zřídka“.

Podivuhodně dobře si přístroj vede za špatných světelných podmínek. Velmi slušně nastavuje bílou a nevzdává se ani v katastrofálních světelných podmínkách. V jeho JPEG snímku chybí EXIF, takže nevím, jak jsem exponoval, ale v krajních případech muselo jít o vteřinové expozice! Šum vidět samozřejmě je, ale není to katastrofa.

Není to fotoaparát a byla by chyba to od mobilu čekat. Mobil taky má v sobě záznam zvuku a není to magnetofon! Je to obrazový záznamník a můžeme od něho čekat ve slušné kvalitě pevné kopie v pohlednicovém formátu. Nesrovnávejme ho tedy s digitálními fotoaparáty, na to tahle generace ještě nemá. Je to přístroj pro radost milovníků drahých technických novinek, kteří rádi vlastní nějaký perspektivní produkt mezi prvními.

Ukázky:

	Snímek zde nahoře je pořízen tou „rozmazanou“ verzí