Nezařazené

Nikon CoolPix S700

Nejmenší dvanáctimegový kompakt, to je slogan, s nímž si tento přístroj hledá svoje místo na trhu. Jistě ho najde, mezi zájemci o výkonný a na obsluhu do krajnosti nenáročný aparát, vhodný pro stálé denní nošení.

Jaký je a komu je určen
Je to celokovový kompakt s rozměry 89 x 54 x 23 mm a váhou 130g, vybavený snímačem CCD 1/1,72 s 12,1 milióny pixelů. Vytváří obrázky velké 4000 x 3000, 3968 x 2232, 3264 x 2448, 2592 x 1944, 2048 x 1536, 1024 x 768, 640 x 480 pixelů, v poměrech stran 16:9, 4:3, bohužel nikoli 3:2, tedy poměr stran pohlednicového formátu, oblíbeného v cílové skupině pro niž je přístroj určen. Je to opomenutí poněkud nepochopitelné a není omluva, že i LCD 2,7 palce ( 230 000 px) má poměr stran 4:3. Přístroj nemá průhledový hledáček, což dnes není pokládáno za chybu. Zoom má rozsah 1:3 (37-111 mm) se světelností F 2,8-5,4 (7 čoček/5 členů). Objektiv je opticky stabilizovaný, ostří od 50 cm, v makru od 6 cm. Citlivost je 64, 100, 200, 400, 800, 1600, 2000 (3200 při 5 Mpx). Optický systém je doplněn rozpoznáváním tváře.

Expoziční režimy jsou jen automatické, tedy auto a program, přičemž v programu lze nastavovat základní parametry, nikoli ale ovládat clonu nebo čas. Rychlost závěrky je od 4 sec do 1/2000 sec. Video je 640 x 480 – 30 sn./s, 320 x 240 – 30 a 15 sn./s, 160 x 120 – 15 sn./s se zvukem. Přístroj má vnitřní 52 MVB paměť, zápis je na SDHC / SD karty. Napájí se li-ion akumulátorem, jedno nabití vydrží na cca 150 snímků.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná tlačítkem vedle spouště na horní stěně přístroje. Je to vítězství designu nad funkčností, řešení je výtvarně hezké, ale nepraktické, protože se často spletete a zmáčknete místo spouště vypínač. Na zadní stěně je kolébkový ovladač zoomu, v dolní části stěny je multifunkční volič a čtveřice tlačítek: nad voličem „home“, kde volíme režim foto, „vysoké ISO“, scény, zvukový záznam, vide a setup“, vedle něho prohlížení. Pod voličem je menu a koš.

Multifunkční volič se musíte naučit ovládat. Lze jím zacházet jako s normálním čtyřcestným voličem, tedy reaguje na tlak nahoru/dolů a vlevo/vpravo, přičemž zapíná/vypíná funkce blesku, makro, expoziční kompenzaci a samospoušť, ale lze jím i točit. To se používá v menu, což je mnohdy pro vztek, protože velmi často nechtěně kolečkem pohnete. Snad by pomohla náplast, aby se to zpropadené kolečko zablokovalo. Když už jsme u voliče, poněkud nešikovné je zapínání/vypínání makra – musí se to dělat nadvakrát, respektive na třikrát, zvolit funkci „volba makro“, volit a potvrdit a to je pěkná otrava.

Menu má jen dvě obrazovky. V první je velikost/kvalita, vyvážení bílé, sériové snímání (nechybí tradiční nikonské „best shot selector“, tedy série s následným vybráním nejostřejšího snímku, dále mozaika 16 snímků a intervalové snímání), citlivost a barevnost. Z efektů stojí za zmínku živé barvy – ty ale jsou opravdu zpropadeně živé. Na druhé obrazovce je jen režim autofokusu: priorita obličeje, automat, manuální volba umístění zaostřovacího bodu a na střed. V setupu nejsou žádné novinky nebo překvapení. Lze tu nastavit čeština pro menu. Z menu lze vyskočit stisknutí spouště, to je dobrá vlastnost, bohužel ne samozřejmá, takže díky za ni.

Jak se s ním fotí

 
  Ukázka makra – je to zmenšený plný formát. Blíže nelze jít, toto je maximum. Vyzoomování nepomůže, nelze jít k objektu tak blízko, aby se zobrazil větší, než na této ukázce.


Je inzerován coby „neuvěřitelně rychlý“, to nechápu, co se tím myslí. Startuje za půl druhé vteřiny, co není nic moc. V laboratorních podmínkách má zpoždění spouště s namáčknutím neměřitelné, ale bez namáčknutí 0,7 sec a tak velkou prodlevu dnes už málo kdy vidíme. Dá se s tím žít, ale rychlík to není. K živé fotografii je nutno používat techniku namáčknutí spouště – už proto, že je dobře na spoušti držet prst, aby se přístroj omylem nevypnul.

Obrazová kvalita je velmi dobrá, však je to dvanáctimegový aparát. Na snímky se ale raději nedívejte ve zvětšení 1:1, zvláště v rozích na monitoru, co ovšem obecně platí zřejmě pro většinu dvanáctimegových kompaktů. Projevuje se tam velký úbytek kresby a markantní aberace (fialové kontury). Také soudková vada je dosti výrazná. Přístroj ale dobře zvládá světelné rozdíly, snáší protisvětlo a nemá sklony k přepalům. Jeho barevnost je přirozená, sytá. Nemá smysl ji měnit, zvýšení saturace vede k dryáčnickým barvám (viz dole ukázka).

Vlevo soudková vada, vpravo fialové kontury na okrajích lesků na vodě. Snímek vpravo je výřez 1:1.

Vyvážení bílé je i v automatu velmi dobré, při nastavení „žárovka“ bezproblémové a při ručním velmi pohodlném, je precizní. Tohle je vyřešeno opravdu velmi dobře.

Vlevo automat, vpravo nastavena předvolba „žárovka“ – svíceno stolní lampou s obyčejnou žárovkou. Rozdíl není nikterak velký.

Citlivost má velký rozsah, nastavitelný v menu ručně, případně automaticky, když přepneme funkcí Home na „vysokou citlivost“. Šum je samozřejmě při 1600 ISO vidět, ale obrovské rozlišení zachraňuje situaci, takže uživatel se nemusí šumu bát. Při 3200 ISO přístroj automaticky přepne na pětimegový formát a zapne velmi brutální šumovou redukci. Když se pak vrátíte na AUTO ISO nebo nastavíte nějakou konkrétní citlivost nižší než 3200 ISO, přístroj vrátí rozlišení z 5 Mpx na to rozlišení, které jste tam měli (na př. 8 Mpx, podle vlastního uvážení). To je příjemná vlastnost.

Vlevo výřez 1:1 z obrázku 3200 ISO (pět megapixelů), vpravo 1600 ISO (na kliknutí otevřete plný dvanáctimegový formát). Snímky jsou pořízeny při odraženém světle počítačového monitoru.

Shrnutí
Nikon CoolPix S700 je ukázka, jak zanedlouho budou vypadat běžné kompakty: dvanáctimegové rozlišení je dnes ještě považováno za jakousi exotiku, asi si na něj brzy zvykneme jako na normu – jelikož jít výš bude znamenat zvětšovat datové objemy. Přístroj je velice jednoduchý na ovládání, jen je třeba zvládnout záludy multifunkčního voliče a hlavního vypínače.

Pro a proti:

Pro:
Malé rozměry 12 megového přístroje
Stabilizace objektivu
Vynikající obraz
Proti:
Nešikovně umístěný vypínač
Ergonomicky neodmyšlený kruhový volič

Ukázky:
1,2 rozsah zoomu, 3,4 běnžé světlo, 5,6 kresba v detailech, 7 až 9 běžné světlo, 10 vysoká saturace, 11 protisvětlo, 12 večerní světlo

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12



Nejmenší dvanáctimegový kompakt, to je slogan, s nímž si tento přístroj hledá svoje místo na trhu. Jistě ho najde, mezi zájemci o výkonný a na obsluhu do krajnosti nenáročný aparát, vhodný pro stálé denní nošení.

Jaký je a komu je určen
Je to celokovový kompakt s rozměry 89 x 54 x 23 mm a váhou 130g, vybavený snímačem CCD 1/1,72 s 12,1 milióny pixelů. Vytváří obrázky velké 4000 x 3000, 3968 x 2232, 3264 x 2448, 2592 x 1944, 2048 x 1536, 1024 x 768, 640 x 480 pixelů, v poměrech stran 16:9, 4:3, bohužel nikoli 3:2, tedy poměr stran pohlednicového formátu, oblíbeného v cílové skupině pro niž je přístroj určen. Je to opomenutí poněkud nepochopitelné a není omluva, že i LCD 2,7 palce ( 230 000 px) má poměr stran 4:3. Přístroj nemá průhledový hledáček, což dnes není pokládáno za chybu. Zoom má rozsah 1:3 (37-111 mm) se světelností F 2,8-5,4 (7 čoček/5 členů). Objektiv je opticky stabilizovaný, ostří od 50 cm, v makru od 6 cm. Citlivost je 64, 100, 200, 400, 800, 1600, 2000 (3200 při 5 Mpx). Optický systém je doplněn rozpoznáváním tváře.

Expoziční režimy jsou jen automatické, tedy auto a program, přičemž v programu lze nastavovat základní parametry, nikoli ale ovládat clonu nebo čas. Rychlost závěrky je od 4 sec do 1/2000 sec. Video je 640 x 480 – 30 sn./s, 320 x 240 – 30 a 15 sn./s, 160 x 120 – 15 sn./s se zvukem. Přístroj má vnitřní 52 MVB paměť, zápis je na SDHC / SD karty. Napájí se li-ion akumulátorem, jedno nabití vydrží na cca 150 snímků.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná tlačítkem vedle spouště na horní stěně přístroje. Je to vítězství designu nad funkčností, řešení je výtvarně hezké, ale nepraktické, protože se často spletete a zmáčknete místo spouště vypínač. Na zadní stěně je kolébkový ovladač zoomu, v dolní části stěny je multifunkční volič a čtveřice tlačítek: nad voličem „home“, kde volíme režim foto, „vysoké ISO“, scény, zvukový záznam, vide a setup“, vedle něho prohlížení. Pod voličem je menu a koš.

Multifunkční volič se musíte naučit ovládat. Lze jím zacházet jako s normálním čtyřcestným voličem, tedy reaguje na tlak nahoru/dolů a vlevo/vpravo, přičemž zapíná/vypíná funkce blesku, makro, expoziční kompenzaci a samospoušť, ale lze jím i točit. To se používá v menu, což je mnohdy pro vztek, protože velmi často nechtěně kolečkem pohnete. Snad by pomohla náplast, aby se to zpropadené kolečko zablokovalo. Když už jsme u voliče, poněkud nešikovné je zapínání/vypínání makra – musí se to dělat nadvakrát, respektive na třikrát, zvolit funkci „volba makro“, volit a potvrdit a to je pěkná otrava.

Menu má jen dvě obrazovky. V první je velikost/kvalita, vyvážení bílé, sériové snímání (nechybí tradiční nikonské „best shot selector“, tedy série s následným vybráním nejostřejšího snímku, dále mozaika 16 snímků a intervalové snímání), citlivost a barevnost. Z efektů stojí za zmínku živé barvy – ty ale jsou opravdu zpropadeně živé. Na druhé obrazovce je jen režim autofokusu: priorita obličeje, automat, manuální volba umístění zaostřovacího bodu a na střed. V setupu nejsou žádné novinky nebo překvapení. Lze tu nastavit čeština pro menu. Z menu lze vyskočit stisknutí spouště, to je dobrá vlastnost, bohužel ne samozřejmá, takže díky za ni.

Jak se s ním fotí

 
  Ukázka makra – je to zmenšený plný formát. Blíže nelze jít, toto je maximum. Vyzoomování nepomůže, nelze jít k objektu tak blízko, aby se zobrazil větší, než na této ukázce.


Je inzerován coby „neuvěřitelně rychlý“, to nechápu, co se tím myslí. Startuje za půl druhé vteřiny, co není nic moc. V laboratorních podmínkách má zpoždění spouště s namáčknutím neměřitelné, ale bez namáčknutí 0,7 sec a tak velkou prodlevu dnes už málo kdy vidíme. Dá se s tím žít, ale rychlík to není. K živé fotografii je nutno používat techniku namáčknutí spouště – už proto, že je dobře na spoušti držet prst, aby se přístroj omylem nevypnul.

Obrazová kvalita je velmi dobrá, však je to dvanáctimegový aparát. Na snímky se ale raději nedívejte ve zvětšení 1:1, zvláště v rozích na monitoru, co ovšem obecně platí zřejmě pro většinu dvanáctimegových kompaktů. Projevuje se tam velký úbytek kresby a markantní aberace (fialové kontury). Také soudková vada je dosti výrazná. Přístroj ale dobře zvládá světelné rozdíly, snáší protisvětlo a nemá sklony k přepalům. Jeho barevnost je přirozená, sytá. Nemá smysl ji měnit, zvýšení saturace vede k dryáčnickým barvám (viz dole ukázka).

Vlevo soudková vada, vpravo fialové kontury na okrajích lesků na vodě. Snímek vpravo je výřez 1:1.

Vyvážení bílé je i v automatu velmi dobré, při nastavení „žárovka“ bezproblémové a při ručním velmi pohodlném, je precizní. Tohle je vyřešeno opravdu velmi dobře.

Vlevo automat, vpravo nastavena předvolba „žárovka“ – svíceno stolní lampou s obyčejnou žárovkou. Rozdíl není nikterak velký.

Citlivost má velký rozsah, nastavitelný v menu ručně, případně automaticky, když přepneme funkcí Home na „vysokou citlivost“. Šum je samozřejmě při 1600 ISO vidět, ale obrovské rozlišení zachraňuje situaci, takže uživatel se nemusí šumu bát. Při 3200 ISO přístroj automaticky přepne na pětimegový formát a zapne velmi brutální šumovou redukci. Když se pak vrátíte na AUTO ISO nebo nastavíte nějakou konkrétní citlivost nižší než 3200 ISO, přístroj vrátí rozlišení z 5 Mpx na to rozlišení, které jste tam měli (na př. 8 Mpx, podle vlastního uvážení). To je příjemná vlastnost.

Vlevo výřez 1:1 z obrázku 3200 ISO (pět megapixelů), vpravo 1600 ISO (na kliknutí otevřete plný dvanáctimegový formát). Snímky jsou pořízeny při odraženém světle počítačového monitoru.

Shrnutí
Nikon CoolPix S700 je ukázka, jak zanedlouho budou vypadat běžné kompakty: dvanáctimegové rozlišení je dnes ještě považováno za jakousi exotiku, asi si na něj brzy zvykneme jako na normu – jelikož jít výš bude znamenat zvětšovat datové objemy. Přístroj je velice jednoduchý na ovládání, jen je třeba zvládnout záludy multifunkčního voliče a hlavního vypínače.

Pro a proti:

Pro:
Malé rozměry 12 megového přístroje
Stabilizace objektivu
Vynikající obraz
Proti:
Nešikovně umístěný vypínač
Ergonomicky neodmyšlený kruhový volič

Ukázky:
1,2 rozsah zoomu, 3,4 běnžé světlo, 5,6 kresba v detailech, 7 až 9 běžné světlo, 10 vysoká saturace, 11 protisvětlo, 12 večerní světlo

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12


Designed by WPZOOM