Nepropadejte panice aneb Co se šmodrchem

Mnohým čtenářům může připadat tento článek dětinský a jsou zvyklí na tutoriály, kde se jim vysvětlí, jak vyrobit v Photoshopu hrušku potaženou leopardí kůží. Jenže já jsem se v našich seminářích mnohem častěji než s leopardí hruškou setkal s případem zde popisovaným a řešeným, totiž se zablouděním ve výběru. O tom jak z toho ven je tento článek. Řeknete, že to co je zde na ukázce je přehnané a asi budete mít pravdu. Nicméně není to zas tak moc přehnané.

Při každém semináři věnovaném editaci ve výběru mě nějaký z posluchačů volá k podobné katastrofě. Není to žádná ostuda. Prostě, tahle přerušovaná čára zvaná „pochodující mravenci“ nepodává hned na první pohled informaci o tom, co je uvnitř a co je vně výběru, pokud už vznikne takový šmodrch. Upřímně, ani teď bych si nebyl jist, jak to s takovým šmodrchem je.

Jak šmodrch vznikne
Nejčastěji tak, že si zvětšíme obraz a pracujeme v jeho části. Pracujeme nástrojem polygonové lasu. To je ten nástroj volného výběru, kdy klepnutím nastavuji jakési kotevní body, jako když horolezec zatlouká do stěny skoby, a táhnu výběr od jednoho toho bodu k druhému, čím hustěji ty body kladu, tím plynulejší výběr bude. Kdybych si například usmyslel, že tekutinu v těchto baňkách nabarvím na červeno (což je nerozumné coby úmysl) a chtěl bych to udělat ve výběru (což se mi jeví jako rozumné coby postup), rozhodně bych ten výběr nepidlal v celém obrázku (vlevo), ale zvětšil bych si ho a dělal ho tedy na výseči, jak je znázorněno vpravo.

No a pak stačí neopatrnost, dotknu se kurzorem okraje obrazu, obraz ujede, ztratím hlavu a nevím jak se vrátit a se ztracenou hlavou se snažím nalézt, co jsem ztratil. Neštěstí je hotovo.

Kdybych tedy měl vyjádřit obecnější úsudek, šmodrch vznikne z nepozornosti a následné ztráty hlavy a zmatku.

Jak z toho ven
Záleží na okolnostech. Připomenu, že všechny nástroje výběru mají volbu jednoho ze čtyř režimů:

• nový výběr – to znamená, že jakmile je výběr uzavřen a já podruhé klepnu, starý výběr zmizí a založím nový;
• přidat k výběru – když je výběr zavřen, mohu k němu přidat další část, anebo někde v obraze založit další (třeba když chci dát do výběru dvě oči, jedno po druhém);
• ubrat od výběru – když je výběr někde chybný (na př. když přetáhnu), tak mohu od něho odebrat část;
• průnik výběrů – něco jako společné množiny, nikdy jsem to nepotřeboval.

V našem článku hovoříme o polygonovém lase – zde totiž šmodrch vzniká nejčastěji. Rozumné je pracovat v režimu přidat k výběru. Když totiž necháme nastavený výchozí režim nový výběr, stačí neopatrné klepnutí a výběr nám zmizí, často i složitý a pracný. Takže, obvykle vzniká 1) v polygonovém lase, 2) v režimu přidat k výběru.

Nuže, záleží na tom, zdali jsme před šmodrchem už půl hodiny vybírali a teď, unavení a nepozorní, jsme se dopustili šmodrchu,
anebo
zdali jsme v první minutě práce.

Pokud jsme v první minutě, pak radím, pryč s tím. Dvakrát klepneme a tím se výběr uzavře, poslední bod se napřímo spojí s prvním, výchozím bodem. Vznikne výběr, pravda, zmatený a neužitečný. Takže ho zahodíme, v Zoneru je to Esc, v Photoshopu a Elements Ctrl + D a je pokoj, začneme znovu, pozorněji a pečlivěji.

Pokud jsme na konci první hodiny práce (když to trochu přeženu) a šmodrch vznikl momentálním výpadkem soudnost, zase ho uzavřeme.

Tím jsme zamezili dalšímu šíření zkázy. Jsme na konci, nic horšího se nám nemůže stát. A teď máme v zásadě dvě možnosti.

První možnost: buď jít nazpátek, tedy v Zoneru Ctrl+Z anebo ikonkou „šipka nazpátek“, anebo v Photoshopu jít taky Ctrl+Z, anebo si otevřít okno Historie a pátrat, v které fázi chyba nastala.

Druhá možnost: zviditelnit výřez maskou. V Zoneru se to udělá poklepnutím na ikonku Maska vpravo nahoře, v Photoshopu ikonkou Rychlá maska dole na paletě nástrojů nebo klávesou Q:

No a s takto zviditelněným šmodrchem rychle zatočíme – štětcem přidáváme k červené oblasti nebo ubíráme, v Zoneru podle zatrženého režimu přidat nebo odebrat (vlevo nahoře na liště), v Photoshopu černou nebo bílou barvou. No a takto se rychle šmodrchu zbavíme a spějeme k vyvrcholení, tedy přebarvení obsahu skleniček. Což je, mezi jnámi, pěkná ptákovina… 🙂

Mnohým čtenářům může připadat tento článek dětinský a jsou zvyklí na tutoriály, kde se jim vysvětlí, jak vyrobit v Photoshopu hrušku potaženou leopardí kůží. Jenže já jsem se v našich seminářích mnohem častěji než s leopardí hruškou setkal s případem zde popisovaným a řešeným, totiž se zablouděním ve výběru. O tom jak z toho ven je tento článek. Řeknete, že to co je zde na ukázce je přehnané a asi budete mít pravdu. Nicméně není to zas tak moc přehnané.

Při každém semináři věnovaném editaci ve výběru mě nějaký z posluchačů volá k podobné katastrofě. Není to žádná ostuda. Prostě, tahle přerušovaná čára zvaná „pochodující mravenci“ nepodává hned na první pohled informaci o tom, co je uvnitř a co je vně výběru, pokud už vznikne takový šmodrch. Upřímně, ani teď bych si nebyl jist, jak to s takovým šmodrchem je.

Jak šmodrch vznikne
Nejčastěji tak, že si zvětšíme obraz a pracujeme v jeho části. Pracujeme nástrojem polygonové lasu. To je ten nástroj volného výběru, kdy klepnutím nastavuji jakési kotevní body, jako když horolezec zatlouká do stěny skoby, a táhnu výběr od jednoho toho bodu k druhému, čím hustěji ty body kladu, tím plynulejší výběr bude. Kdybych si například usmyslel, že tekutinu v těchto baňkách nabarvím na červeno (což je nerozumné coby úmysl) a chtěl bych to udělat ve výběru (což se mi jeví jako rozumné coby postup), rozhodně bych ten výběr nepidlal v celém obrázku (vlevo), ale zvětšil bych si ho a dělal ho tedy na výseči, jak je znázorněno vpravo.

No a pak stačí neopatrnost, dotknu se kurzorem okraje obrazu, obraz ujede, ztratím hlavu a nevím jak se vrátit a se ztracenou hlavou se snažím nalézt, co jsem ztratil. Neštěstí je hotovo.

Kdybych tedy měl vyjádřit obecnější úsudek, šmodrch vznikne z nepozornosti a následné ztráty hlavy a zmatku.

Jak z toho ven
Záleží na okolnostech. Připomenu, že všechny nástroje výběru mají volbu jednoho ze čtyř režimů:

• nový výběr – to znamená, že jakmile je výběr uzavřen a já podruhé klepnu, starý výběr zmizí a založím nový;
• přidat k výběru – když je výběr zavřen, mohu k němu přidat další část, anebo někde v obraze založit další (třeba když chci dát do výběru dvě oči, jedno po druhém);
• ubrat od výběru – když je výběr někde chybný (na př. když přetáhnu), tak mohu od něho odebrat část;
• průnik výběrů – něco jako společné množiny, nikdy jsem to nepotřeboval.

V našem článku hovoříme o polygonovém lase – zde totiž šmodrch vzniká nejčastěji. Rozumné je pracovat v režimu přidat k výběru. Když totiž necháme nastavený výchozí režim nový výběr, stačí neopatrné klepnutí a výběr nám zmizí, často i složitý a pracný. Takže, obvykle vzniká 1) v polygonovém lase, 2) v režimu přidat k výběru.

Nuže, záleží na tom, zdali jsme před šmodrchem už půl hodiny vybírali a teď, unavení a nepozorní, jsme se dopustili šmodrchu,
anebo
zdali jsme v první minutě práce.

Pokud jsme v první minutě, pak radím, pryč s tím. Dvakrát klepneme a tím se výběr uzavře, poslední bod se napřímo spojí s prvním, výchozím bodem. Vznikne výběr, pravda, zmatený a neužitečný. Takže ho zahodíme, v Zoneru je to Esc, v Photoshopu a Elements Ctrl + D a je pokoj, začneme znovu, pozorněji a pečlivěji.

Pokud jsme na konci první hodiny práce (když to trochu přeženu) a šmodrch vznikl momentálním výpadkem soudnost, zase ho uzavřeme.

Tím jsme zamezili dalšímu šíření zkázy. Jsme na konci, nic horšího se nám nemůže stát. A teď máme v zásadě dvě možnosti.

První možnost: buď jít nazpátek, tedy v Zoneru Ctrl+Z anebo ikonkou „šipka nazpátek“, anebo v Photoshopu jít taky Ctrl+Z, anebo si otevřít okno Historie a pátrat, v které fázi chyba nastala.

Druhá možnost: zviditelnit výřez maskou. V Zoneru se to udělá poklepnutím na ikonku Maska vpravo nahoře, v Photoshopu ikonkou Rychlá maska dole na paletě nástrojů nebo klávesou Q:

No a s takto zviditelněným šmodrchem rychle zatočíme – štětcem přidáváme k červené oblasti nebo ubíráme, v Zoneru podle zatrženého režimu přidat nebo odebrat (vlevo nahoře na liště), v Photoshopu černou nebo bílou barvou. No a takto se rychle šmodrchu zbavíme a spějeme k vyvrcholení, tedy přebarvení obsahu skleniček. Což je, mezi jnámi, pěkná ptákovina… 🙂