Názor: Jaké objektivy mají smysl

Je snadné radit v oboru kompaktů. Všechny jsou dobré a záleží v podstatě jen na tom, kolik toho chce člověk utratit. S objektivy je to hodně těžší. Nepíše se mi tenhle článek snadno, protože vím, že hodně lidí naštvu. Jde totiž o toto, dodám jen, že se bavíme o jednookých zrcadlovkách:
Je téměř jedno, jaké máte tělo. Pokud není víc než pět let staré, dokáže za běžných světelných podmínek vytvářet skvělé snímky. V podstatě se nemůžete splést. Pětkrát dražší tělo vám nevyrobí pětkrát lepší fotky, pokud vůbec má smysl kvalitu takto kvantifikovat.
Jsou ovšem obrovské rozdíly mezi kvalitou objektivů. A taky veliké rozdíly cenové. Navíc je tu ještě jeden problém:

Parametry těl jsou v podstatě snadno kvantifikovatelné. Tělo má tolik a tolik mega, rychlost závěrky od do, sekvenční focení takové makové, citlivost tolik a tolik ISO.

Objektiv má své parametry, ale z nich se kvalita nedá přímo odvodit – i když se dočtete, že má asférické čočky a kdesi cosi neznamená to, že je to dobré sklo. Jsou tady recenze, ale když čtu, že objektiv Canon 24-105 je výborný, ztrácím důvěru. Na scénu přicházejí subjektivní faktory a názory na kvalitu. Čímž se dostávám k jádru věci a k tomu, proč předpokládám, že vyvolám nevoli.

Je skoro jedno, jakým tělem fotíte. Ale je velký rozdíl, jakým objektivem fotíte. Pro sebe jsem si zavedl pojem přibližná ostrost. Ono to jaksi ostré je, ale ne pořádně. No a ty opravdu kvalitní objektivy bývají drahé jako sviňa. Ne všechny. Jak se v tom vyznat?

Pak je tu problém ohnisek. Spousta lidí se pídí po ucelené škále ohniska, když to přeženu, od rybího oka po půlmetr, aby v tom nebyl přeryv, aby jim nechyběl – přeženu s přimhouřením oka – objektiv s ohniskem mezi ekvivalentem 85 a 95 mm. Toto pokládám za chytání falešného zajíce. A z toho chybného pohledu plyne obliba širokorozsahových zoomů, takové ty 18 – 270 mm. Jestli chcete vědět, co je to přibližná ostrost, sáhněte po téhle optice (a už stoupá adrenalin, chápu). Ale mluvím z vlastní zkušenosti, měl jsem tři takové objektivy a všechny šly do světa – s velkou ztrátou, pochopitelně. Taky jsem si naběh.

Myslím si, že pro vážně míněné focení je třeba mít krátkoohniskový objektiv, něco mezi 15 a 40 mm, a dlouhoohniskový. Stačí dva, ale musí být kvalitní. Jak dlouhý ten dlouhý? Můj osobní názor: myslím, že 70-200 je ideální rozsah, zvláště pokud konstrukce umožňuje použít konvertor 1,4 x. Takový objektiv má delší ohnisko na APS-C senzoru ekvivalent 300 mm a s použitím konvertoru 450, a to je velmi vyhovující i při focení zvířat – pro nespecialistu. No a když vezete toto všechno v úvahu a podíváte se na ceníky a vezmete si k ruce papír a tužku a začnete počítat, začnou se zobrazovat kontury.

Závěr:
Varuji před tzv. univerzálními širokorozsahovými skly. Varuji před středními ohnisky, jsou k ničemu. Radím k obezřetnosti před objektivy nabízenými jako setové. Ano, je to těžké rozhodování. Vyplatí se vyčkat, rozhlížet se , bádat a zkoušet. Tělo je jev pomíjivý, dobré sklo vám vydrží deset patnáct i více let a vyplatí se volit vrcholnou kvalitu. Lepší radu neumím.

Je snadné radit v oboru kompaktů. Všechny jsou dobré a záleží v podstatě jen na tom, kolik toho chce člověk utratit. S objektivy je to hodně těžší. Nepíše se mi tenhle článek snadno, protože vím, že hodně lidí naštvu. Jde totiž o toto, dodám jen, že se bavíme o jednookých zrcadlovkách:
Je téměř jedno, jaké máte tělo. Pokud není víc než pět let staré, dokáže za běžných světelných podmínek vytvářet skvělé snímky. V podstatě se nemůžete splést. Pětkrát dražší tělo vám nevyrobí pětkrát lepší fotky, pokud vůbec má smysl kvalitu takto kvantifikovat.
Jsou ovšem obrovské rozdíly mezi kvalitou objektivů. A taky veliké rozdíly cenové. Navíc je tu ještě jeden problém:

Parametry těl jsou v podstatě snadno kvantifikovatelné. Tělo má tolik a tolik mega, rychlost závěrky od do, sekvenční focení takové makové, citlivost tolik a tolik ISO.

Objektiv má své parametry, ale z nich se kvalita nedá přímo odvodit – i když se dočtete, že má asférické čočky a kdesi cosi neznamená to, že je to dobré sklo. Jsou tady recenze, ale když čtu, že objektiv Canon 24-105 je výborný, ztrácím důvěru. Na scénu přicházejí subjektivní faktory a názory na kvalitu. Čímž se dostávám k jádru věci a k tomu, proč předpokládám, že vyvolám nevoli.

Je skoro jedno, jakým tělem fotíte. Ale je velký rozdíl, jakým objektivem fotíte. Pro sebe jsem si zavedl pojem přibližná ostrost. Ono to jaksi ostré je, ale ne pořádně. No a ty opravdu kvalitní objektivy bývají drahé jako sviňa. Ne všechny. Jak se v tom vyznat?

Pak je tu problém ohnisek. Spousta lidí se pídí po ucelené škále ohniska, když to přeženu, od rybího oka po půlmetr, aby v tom nebyl přeryv, aby jim nechyběl – přeženu s přimhouřením oka – objektiv s ohniskem mezi ekvivalentem 85 a 95 mm. Toto pokládám za chytání falešného zajíce. A z toho chybného pohledu plyne obliba širokorozsahových zoomů, takové ty 18 – 270 mm. Jestli chcete vědět, co je to přibližná ostrost, sáhněte po téhle optice (a už stoupá adrenalin, chápu). Ale mluvím z vlastní zkušenosti, měl jsem tři takové objektivy a všechny šly do světa – s velkou ztrátou, pochopitelně. Taky jsem si naběh.

Myslím si, že pro vážně míněné focení je třeba mít krátkoohniskový objektiv, něco mezi 15 a 40 mm, a dlouhoohniskový. Stačí dva, ale musí být kvalitní. Jak dlouhý ten dlouhý? Můj osobní názor: myslím, že 70-200 je ideální rozsah, zvláště pokud konstrukce umožňuje použít konvertor 1,4 x. Takový objektiv má delší ohnisko na APS-C senzoru ekvivalent 300 mm a s použitím konvertoru 450, a to je velmi vyhovující i při focení zvířat – pro nespecialistu. No a když vezete toto všechno v úvahu a podíváte se na ceníky a vezmete si k ruce papír a tužku a začnete počítat, začnou se zobrazovat kontury.

Závěr:
Varuji před tzv. univerzálními širokorozsahovými skly. Varuji před středními ohnisky, jsou k ničemu. Radím k obezřetnosti před objektivy nabízenými jako setové. Ano, je to těžké rozhodování. Vyplatí se vyčkat, rozhlížet se , bádat a zkoušet. Tělo je jev pomíjivý, dobré sklo vám vydrží deset patnáct i více let a vyplatí se volit vrcholnou kvalitu. Lepší radu neumím.