Site icon Digineff

Na ptáky (ne)jsme krátký

Letos se mi zatím nepoštěstilo vyfotit nějakého kosa – prvoletce, nepřipletl se mi pod nohy. Šťastnější oko a ruku měl můj kamarád Jirka Knébl. Podělme se s ním o jeho zážitky. Je to celkem snadné, protože on nejen fotí sobě a rodině pro radost, on má i svůj blog Woleschko.cz. Takže tam ta celá jeho geneze je obsažena. Dejme slovo Jirkovi:

18.dubna: Moje žena Hanička přišla na to, že  máme v jednom keři zase hnízdo. Jsem zvědav, co se vyklube.

Letos se mi zatím nepoštěstilo vyfotit nějakého kosa – prvoletce, nepřipletl se mi pod nohy. Šťastnější oko a ruku měl můj kamarád Jirka Knébl. Podělme se s ním o jeho zážitky. Je to celkem snadné, protože on nejen fotí sobě a rodině pro radost, on má i svůj blog Woleschko.cz. Takže tam ta celá jeho geneze je obsažena. Dejme slovo Jirkovi:

18.dubna: Moje žena Hanička přišla na to, že  máme v jednom keři zase hnízdo. Jsem zvědav, co se vyklube.

2.května:
Jo, je tam, kosice sedí na vajíčkách. Kouká krz větvičky a nehne se, ani když jste metr od ní. Druhé hnízdo jsem našel v dalším stromě, jenomže to se zdá být opuštěné. Takže co teď s tím kosem? Nechat ho být, řeknete si. No jo, to máte pravdu, jenže ona si ta kosice postavila bejvák zrovna pod místem, který od nepaměti používají kočky k přelejzání našeho plotu. Sára tu stezku tenkrát založila a dokud byla na živu, hlídala si jí se vší kočičí vážností. Teď běhá po věčných lovištích a tuhle pozemskou stezku přenechala k užívání jinejm chlupatcům. Což ovšem ta kosice zřejmě netuší.  Co s tím? Přenášet hnízdo je nesmysl. Zkusil jsem tedy udělat překážku. Ono je to v takovém místě, kde se plot zdvihá o úroveň výš a dá se právě po té vyšší podezdívce přejít a skočit dovnitř do zahrady. Zalátal jsem tedy to nebezpečné místo takovým trojúhelníkem spleteným z plotového drátu. Třeba to kočky nepřelezou a odradí je to. Alespoň na tu dobu, než se kosi vylíhnou a odletí.  A příště si snad ti ptáci vyberou lepší místo. Co je to taky za nápad, dělat si hnízdo přímo na kočičí stezce.

9.května
Jak je to s tou naší kosicí.
Inu jak by bylo. Pořád sedí na hnízdě a pořád sveřepě kouká a ani se nehne i kdyby jste jí civěli z půl metru přímo do obličeje. Musí si uhájit to svoje a zatím to vypadá, že jí to vychází.
Kosi sedí na vajíčkách asi tak dva týdny, takže se dá očekávat, že koncem tohohle týdne, pokud půjde všechno podle zaběhnutého přírodního jízdního řádu, budou v hnízdu malí kosové. Uvidíme. Podám průběžně zprávu. Dnes obrázek přísné kosice:


12.května
Chvíli jsem si hrál s myšlenkou, že sem ten obrázek umístím jako hádanku, ale pak jsem myšlenku odehnal. Tohle hádat nebudeme, to je jasný. Jak už jsem totiž předevčírem předpovídal, tak se stalo. Z vajíček na hnízdě se pomalu klubou kosi. Právě před dvěma dny večer tam byl jeden mrňavej a včera večer už byli tři. A jedno vajíčko.
Takže tu máme je 3+1:


20.května:
Kosi za sebou mají další (nestihl jsem to přesně odpozorovat, ale myslím že necelý druhý) týden bez skořápky. Vypadá to, že nakonec zůstali jenom tři, protože ten čtvrtej z vajíčka už asi nevyleze. Ovšem mají se k světu a rostou jako z vody. Před týdnem ještě neviděli a dneska už koukají a natahují zobáky. Tož tady jsou:


Konec první části Jirkova vyprávění.

Poslal mi sérii fotek pořízených ne pouhým plížením plazením, ale na dálku přes iPhona. Olympus má tyhle věci moc pěkně ošetřené. Potřebujete jen appku Olympus Image Share, zkratka OI.Share, a ta umí foťák na dálku ovládat, umí snímky importovat a upravovat a dovede k nim přidat z GPS zeměpisné souřadnice. Párování je superjednoduché – přes čtečku QR kódu. Jiří toho využil k focení na dálku, je to velmi prosté – displej mobilu se chová jako dotykový displej. Tohle je jedna z mnoha takto pořízených fotek:


No a tady je krmení, i s broukem skoro v hrdle.


Můžete si ji stáhnout v plném rozlišení – pokud jde o technická data, na E-P5 byl nasazen objektiv 40-150/4.0-5.6, ohnisko nastavené na 96 fyzicky, 192 po přepočtu. Je to velmi prosté, chce to opravdu jen trochu trpělivosti. A taky štěstí, mít zahrádku a na ní kosácké hnízdo takhle pěkně v dosahu.

Na zhávěr poslední fotka, kosí výsadkář, fotka z 24. května.


Příště už to nebude tak jednoduché. Příště to bude letovka.

Exit mobile version