Momentky v noci

Zásady jsou poněkud jiné, než v předchozím případě, kdy jsme v noci fotografovali statické objekty.
Jde o pohyb, tudíž je třeba fotit na vysokou hodnotu ISO. V tom je problém – čím vyšší je ISO, tím je horší šum. Každý fotoaparát má nějaký rozsah ISO a obvykle ta nejvyšší „ISA“ jsou velmi zašuměná – to platí i pro poslední generaci Canonů a Nikonů s jejich 25 tisíci ISO. Obvykle ale dva stupně dolů od toho nejvyššího jsme už na docela rozumné hladině ISO, kdy šum bude sice vidět, ale nebude příliš rušit – samozřejmě, záleží na mnoha dalších okolnostech, na použití a pod. Pokud potřebujeme fotky pro web, máme jiné nároky na ISO, než když zamýšlíme dělat výstavní zvětšeniny 50 x 75 cm.

Takže třeba následující fotka je pořízena v noci:

Fotil jsme to Canonem EOS 5D Mark II na 3200 ISO a doba osvitu vyšla 1/320 na F2.8.
Co je ale podstatné: je třeba fotit v manuálním režimu, clonu i expoziční dobu nastavit ručně. K té hodnotě dojdeme buď změřením – tedy zjistíme si expozici namířením na nějakou střední jasovou hodnotu a namáčknutím spouště – odečteme hodnotu doby osvitu a clony a ty dva údaje nastavíme ručně, anebo metodou pokus – omyl. Když totiž necháme automatiku nadále řídit expozici, dopadne to například takto:

Zde se automatika nechala zmást světlem automobilu a obrázek je moc tmavý. Samozřejmě, že žádná automatika nám nezmírní rozsah jasů. Světla budou vždy přesvětelná a hluboké stíny vždy černé, slité, je to noc a má svá světelná specifika. Mlha nebo déšť nám paradoxně usnadní situaci, protože každá ta kapička působí jako odrazka a světlo rozptýlí. Viz následující noční fotku:

Byl to skutečně liják se vším všudy:

Nezbývá než zmínit se o nastavení bílé.

V noci jde vždy o umělé světlo, to má svoji specifickou barvu. I na to mohou být různé názory, jak s umělým světlem – dejme tomu na ulici – naložit. Bude jistě záležet na okolnostech, na tom, jaké světlo převládá a čeho chceme dosáhnout, Nicméně automatická WB je velmi dobré východisko. A navíc, pokud budeme fotit v RAW režimu, nemusí nás tento problém zas tak moc trápit, protože ho v konvertoru vyřešíme snadno a v klidu.

Zásady jsou poněkud jiné, než v předchozím případě, kdy jsme v noci fotografovali statické objekty.
Jde o pohyb, tudíž je třeba fotit na vysokou hodnotu ISO. V tom je problém – čím vyšší je ISO, tím je horší šum. Každý fotoaparát má nějaký rozsah ISO a obvykle ta nejvyšší „ISA“ jsou velmi zašuměná – to platí i pro poslední generaci Canonů a Nikonů s jejich 25 tisíci ISO. Obvykle ale dva stupně dolů od toho nejvyššího jsme už na docela rozumné hladině ISO, kdy šum bude sice vidět, ale nebude příliš rušit – samozřejmě, záleží na mnoha dalších okolnostech, na použití a pod. Pokud potřebujeme fotky pro web, máme jiné nároky na ISO, než když zamýšlíme dělat výstavní zvětšeniny 50 x 75 cm.

Takže třeba následující fotka je pořízena v noci:

Fotil jsme to Canonem EOS 5D Mark II na 3200 ISO a doba osvitu vyšla 1/320 na F2.8.
Co je ale podstatné: je třeba fotit v manuálním režimu, clonu i expoziční dobu nastavit ručně. K té hodnotě dojdeme buď změřením – tedy zjistíme si expozici namířením na nějakou střední jasovou hodnotu a namáčknutím spouště – odečteme hodnotu doby osvitu a clony a ty dva údaje nastavíme ručně, anebo metodou pokus – omyl. Když totiž necháme automatiku nadále řídit expozici, dopadne to například takto:

Zde se automatika nechala zmást světlem automobilu a obrázek je moc tmavý. Samozřejmě, že žádná automatika nám nezmírní rozsah jasů. Světla budou vždy přesvětelná a hluboké stíny vždy černé, slité, je to noc a má svá světelná specifika. Mlha nebo déšť nám paradoxně usnadní situaci, protože každá ta kapička působí jako odrazka a světlo rozptýlí. Viz následující noční fotku:

Byl to skutečně liják se vším všudy:

Nezbývá než zmínit se o nastavení bílé.

V noci jde vždy o umělé světlo, to má svoji specifickou barvu. I na to mohou být různé názory, jak s umělým světlem – dejme tomu na ulici – naložit. Bude jistě záležet na okolnostech, na tom, jaké světlo převládá a čeho chceme dosáhnout, Nicméně automatická WB je velmi dobré východisko. A navíc, pokud budeme fotit v RAW režimu, nemusí nás tento problém zas tak moc trápit, protože ho v konvertoru vyřešíme snadno a v klidu.