Mizerné počasí v Africe

Tak dlouho jsem se oháněl fotkami z Afriky, až nastala chvíle kdy nějakou ukázat. Tento a příští týden tu bude přeafrikováno – protože jsem v Číně. Čínské fotky pak ukážu, až pojedu… do Afriky. Nebo do… lidové výrazy si nechme na jindy.

S mou ženou Ljubou Krbovou jsme podnikli cestu do Keni a Tanzánie na přelomu roku 2008 a 2009. Postarala se o nás česká agentura African Way vedená manželi Šilhovými, a tu to máme, Vašek Šilha je jeden z našich předních fotografií divoce žijících zvířat.

Cestu jsme zahájili v Keni v parku Amboseli, to je ten park známý neslýchaným množstvím zde žijících slonů. Počasí bylo bídné, i nezbylo než fotit bídné počasí… No už to tu máme. Problém – na výšku, nebo na šířku?

Ono je to těžké. Já mám raději fotky na šířku, zvláště pak u krajiny. Jenže u tohoto motivu se mi nějak přece jen vnucuje ta výška… Asi na té šířkovce mě zaráží ta středová kompozice, kdežto na obrázku na výšku je pařez, holý strom a živý strom v podstatě klasickém uspořádání do trojice. Taže to nechejme tak, lepší je ta fotka vpravo… 🙂

Sliboval jsem slony a těch bylo skutečně hafo. V Amboseli je takříkajíc přeslonováno, takže ekologové jsou znepokojeni, že jich je tam moc, kdežto jinde jsou ekologové znepokojeni, že jich je málo. Tady sloni táhnou krajinou v dlouhých řadách a někdy to vypadá docela pěkně.

A teď s tím světlem. Ono se ukazuje, že opravdu nemá smysl lámat věci přes koleno a snažit se uplácnout fotku za každou cenu. Jsme závislí na slunci, co je to platné! Když se tedy honí mraky, v jednu chvíli je situace „o ničem“…

… a doslova o pár vteřin se slunce vyloupne a scéna vypadá dobře.

Zná to banálně, ale je to pravda pravdoucí. Nejlepší světlo je samozřejmě ráno a večer – i tohle světlo je večerní. Přes poledne je nejlíp se někde povalovat ve stínu.
Což – z fotografického hlediska – platí univerzálně, nejen pro Afriku. To by bylo o světle. A co objektivy? Máme představu, že se divoká zvířata musí fotit dlouhatánským dělem. Je to pravda. nicméně i krátkým ohniskem se zvířata fotit dají. Tohle je 16 mm ohnisko na full frame, tedy „opravdová“ šestnáctka:

Jindy je dobře si zvíře přitáhnout. Je jansé, že v předchozím případě jde především o krajinu, kdežto zvířata hrají podružnou roli. Na další ukázce má prim zvíře. Bylo večerní světlo, hodně boční, takže vynikla struktura kůže:

A ještě k tomu světlu. Tahle fotka vypadá celkem dobře:

Ale stačilo, aby ta potvora vzadu pohnula hlavou a efekt byl ten tam, hlava byla nečitelná, celkem k ničemu…

Zítra zase v Africe!

Tak dlouho jsem se oháněl fotkami z Afriky, až nastala chvíle kdy nějakou ukázat. Tento a příští týden tu bude přeafrikováno – protože jsem v Číně. Čínské fotky pak ukážu, až pojedu… do Afriky. Nebo do… lidové výrazy si nechme na jindy.

S mou ženou Ljubou Krbovou jsme podnikli cestu do Keni a Tanzánie na přelomu roku 2008 a 2009. Postarala se o nás česká agentura African Way vedená manželi Šilhovými, a tu to máme, Vašek Šilha je jeden z našich předních fotografií divoce žijících zvířat.

Cestu jsme zahájili v Keni v parku Amboseli, to je ten park známý neslýchaným množstvím zde žijících slonů. Počasí bylo bídné, i nezbylo než fotit bídné počasí… No už to tu máme. Problém – na výšku, nebo na šířku?

Ono je to těžké. Já mám raději fotky na šířku, zvláště pak u krajiny. Jenže u tohoto motivu se mi nějak přece jen vnucuje ta výška… Asi na té šířkovce mě zaráží ta středová kompozice, kdežto na obrázku na výšku je pařez, holý strom a živý strom v podstatě klasickém uspořádání do trojice. Taže to nechejme tak, lepší je ta fotka vpravo… 🙂

Sliboval jsem slony a těch bylo skutečně hafo. V Amboseli je takříkajíc přeslonováno, takže ekologové jsou znepokojeni, že jich je tam moc, kdežto jinde jsou ekologové znepokojeni, že jich je málo. Tady sloni táhnou krajinou v dlouhých řadách a někdy to vypadá docela pěkně.

A teď s tím světlem. Ono se ukazuje, že opravdu nemá smysl lámat věci přes koleno a snažit se uplácnout fotku za každou cenu. Jsme závislí na slunci, co je to platné! Když se tedy honí mraky, v jednu chvíli je situace „o ničem“…

… a doslova o pár vteřin se slunce vyloupne a scéna vypadá dobře.

Zná to banálně, ale je to pravda pravdoucí. Nejlepší světlo je samozřejmě ráno a večer – i tohle světlo je večerní. Přes poledne je nejlíp se někde povalovat ve stínu.
Což – z fotografického hlediska – platí univerzálně, nejen pro Afriku. To by bylo o světle. A co objektivy? Máme představu, že se divoká zvířata musí fotit dlouhatánským dělem. Je to pravda. nicméně i krátkým ohniskem se zvířata fotit dají. Tohle je 16 mm ohnisko na full frame, tedy „opravdová“ šestnáctka:

Jindy je dobře si zvíře přitáhnout. Je jansé, že v předchozím případě jde především o krajinu, kdežto zvířata hrají podružnou roli. Na další ukázce má prim zvíře. Bylo večerní světlo, hodně boční, takže vynikla struktura kůže:

A ještě k tomu světlu. Tahle fotka vypadá celkem dobře:

Ale stačilo, aby ta potvora vzadu pohnula hlavou a efekt byl ten tam, hlava byla nečitelná, celkem k ničemu…

Zítra zase v Africe!