Konica Minolta DiMAGE A200

Ultrazoom s osmimegovým snímačem a optickou stabilizací v ceně cca 22500 Kč, to je poslední slovo Konica Minolty v oboru prestižních fotoaparátů, vybavených elektronickým hledáčkem. Čím se liší od svého předchůdce A2, který se stále ještě prodává – za cenu jen o málo vyšší? To jsme se pokusili zjistit.
Jaký je a komu je určen
Na počátku této modelové řady byl vůbec první pětimegový model Minolta DiMAGE 7. Ten byl oznámen takřka na fous přesně před čtyřmi lety. To je geologická doba – ve vývoji digi! Koncept zůstal stejný. Přístroj je nápadný svým mohutným objektivem a hledáčkovou částí se zabudovaným vyskakovacím flashem. V pravé části je právě tak mohutný grip, česky úchop, s ovládacím kolečkem rollerem, které naznačuje „vážné úmysly“ tohoto přístroje. Ostatně, poloprofi ambice lze vyčíst už na první pohled z černé barvy aparátu. Je to přístroj určený pro vážnou práci, a slibuje (a sliby plní) vynikající obrázky a plnou kontrolu nad prakticky vším, co se kontrolovat dá. Oproti A2 je o něco jednodušší, i ovládacích prvků je méně a jsou poněkud jinak řešeny.

Snímač CCD má rozměry 2/3 “ (8.80 x 6.60 mm) a na něm je fyzicky 8,3 Mpx, efektivně 8 Mpx. Snímky mají rozměry 3264 x 2448, v menších rozlišeních 2560 x 1920, 2080 x 1560, 1600 x 1200, 640 x 480 pixelů. Video má nyní větší rozlišení 640×480 – díky novému CxProcess™ III procesoru, ba dokonce 800×600 s frekvencí 10 fps. Rozsah citlivosti je od 50 do 800 ISO, rozsah zoomu 28 až 200 mm ekv., clonový rozsah F2.8 – F3.5 / F11, tedy opět totéž o A2. Tento objektiv má jedinou stinnou stránku, a to počátek makra na 13 cm, to je bohužel málo. Zachoval si skvělou vlastnost, ruční ovládání zoomu a ruční ostření: při tomto režimu naskočí na displeji zvětšený obraz – lupa, pro „ostření na matnici“.Bohužel zde není hledáček s vysokým rozlišením (SuperFineEVF). Bílou lze volit z 6 předvoleb a manuálu, zde je změna oproti A2. Nelze navolit bílou jediným stisknutím tlačítka na boku přístroje. Rozsah časů je 30 sec plus dalších 30 (Bulb) do 1/3200 sec. Externí blesk lze připojit přes aktivní sáňky. Sériové focení má rychlost 2,3 fps. ze pořídit maximálně 5 obrázků v sérii, v rozlišení 640×480 má rychlost 10 fps. Lze dokoupit dálkové ovládání, zápis je na CF karty typ I i II, v dodávce je 16 MB karta. LCD displej má 134 tisíc pixelů a je nakláněcí a přetočitelný. Napájení je li-ion aku NP-800, váha 579 g, rozměry 114 x 80 x 115 mm.
Závěr je z toho jednoznačný. Výkonem je přístroj prakticky totožný jako A2, má jen jednodušší ovládání a je v některých ohledech méně nastavitelný. Pozbyl i některé fajnovosti, jako je možnost dálkového ovládání flashe, zato mu přibyl „portrétní“ barevný prostor sRGB. Nelze nastavit sekvenční snímání (na př. každou minutu fotku), nelze nastavit bracketing kontrastu, sytosti a odstínu barev. Neumožňuje připojení „battery packu“ a nemá stavový displej. Nelze nahrávat hlasové poznámky a tělo je z plastu. Ovšem všechno to, co je pro fotografování podstatné ba nezbytné tady je. Široký rozsah funkcí a manuálního nastavování z něho dělá univerzálně použitelný aparát, který patří do ruky toho, kdo se chce fotografií vážně zabývat a ví, jak na to.

Jak vypadá
Zde je několik dalších záběrů ovládacích prvků.

LCD displej lze otočit ven (vlevo) i dovnitř a lze ho natočit do exotických úhlů.
Na snímku vlevo je vidět hlavní volič, spínač, v horní časti je roller; na snímku vpravo je zcela nahoře kolébka pro nastavení digi zoomu, pod ním tlačítko FUNC pro ovládání nejběžnějších funkcí. Čtyřcestný volič slouží i k aktivizaci kompenzace a WB, pod tím je prohlížení/koš a hlavní menu.
Levý bok zchudl. Zbyl tu přepínač režimu ostření a „shift“, nepříliš používané tlačítko na aktivizaci na př. setup menu. Pohled na objektiv je stejný jako u předešlých modelů – v této poloze se nastavuje makro, které není „nic moc“.

Jak se s ním fotí Startovací rychlík to není, vypakuje se tak za 3,2 sec. Spoušť se zpožďuje neměřitelně při namáčknutí, bez namáčknutí s použitím AF exponuje za 0,5 sec. S použitím manuálního ostření (které je ovšem zase elektrické, kroužkem neovládáte přímo optický systém) se zpoždění zkrátí na cca 0,3 sec, to jsou slušné výkony. Sériové focení proběhlo při frekvenci 0,5 sec/snímek – počet pět při „normální sérii“, při vysoké rychlosti se to o desetinku zrychlí a při „ultrarychlé“ si připadáte jako Meresjev před sestřelením, pořídil jsem 28 snímků 940×480 za 3,8 sec. Bohužel, při rychlé a ultrarychlé sérii zmizí obrázek z hledáčku / LCD.
Zoom se nastavuje ručně: skvělá přednost techto přístrojů, protože zoomujete tak rychle, jak chcete a zároveň i přesně, žádné ty protivné skoky zoomu. Ruční ostření, jak řečeno, je zprostředkované. Lupa je vcelku k ničemu, lepší ukazatel je indikátor vzdálenosti v metrech. Zajímavý je zde digitální zoom – lze ho nastavit tak, že dělá velmi dobré neinterpolované obrázky v rozlišení 2 Mpx. Jde samozřejmě prakticky o výřez, ovládá se kolébkovým ovladačem na zadní stěně – jím se také přepínají režimy při prohlížení obrázků. Ovšem pozor! Jkamile ho máte zapnutý, velmi snadno se při fotografování stane, že palcem nastavíte digitákní zoom, tedy přejdete na 2 Mpx formát, aniž byste si všimli varovného nápisu 2x v EVF hledáčku nebo na LCD displeji. Při fotogarfování totiž palec je nebezpečně blízko tlačítku, kterým se digitální zoom zapíná.
Elektronický hledáček je „úzké hrdlo“ tohoto typu přístrojů a pokud nedojde k zásadnímu zlepšení, konkurence pravých zrcadlovek bude mít tvrdé dopady.
Konica Minolta u tohoto přístroje zrušila nabídku tlačítek na levém boku těla přístroje a šla cestou dvou tlačítek – menu a FUNC. Kombinací tlačítka SHIFT+MENU dostaneme od setupu. Co ovšem je výborné – lze si navolit až pět uživatelských kombinací a přes volbu MR (memory recall) se dostaneme na uživatelské nastavení, kam ze uložit nastavení ISO, bílé, barevnosti, program/manuál, způsob měření, doostření, blesk. To je nepochybně velká přednost tohoto přístroje.
Obrazová kvalita budí trochu rozpaky. Obrázky jsou poněkud měkké a určitě jim neuškodí, když budeme pracovat s lehoučkým doostřením. Zdá se, že je to vina objektivu, který, málo platné, je čtyři roky v užívání. Jeho barevná aberace (fialové hrany) se projevují hlavně v rozostřených přezářených partií to budiž uvedeno jemu k dobru. Velmi kvalitně pracuje odstraňování šumu a samozřejmě – optický stabilizátor. V kompresi „extra fine“ mají snímky skoro 8 MB, takže i naše ukázky jsou focené v režimu fine. Úbytek kvality je totiž zanedbatelný.
Dá se čekat, že se OS prosadí obecně jako žádaná funkce hlavně v aparátech s širokorozsahovými zoomy. Konica Minolta je v tomto směru průkopníkem a jejich OS originálně řešený (pohyblivý člen je přímo snímač, je tedy v těle přístroje) slaví oprávněné úspěchy a je předmětem obdivu. I zde funguje velmi dobře a je dobře doporučit jeho průběžné užívání.
Z praktických hledisek mnoho výhrad nemám – jen jsem měl trochu potíže s řešením čtyřcestného voliče s OK tlačítkem uprostřed. V akci je těžké uhlídat, aby se při potvrzování volič nepohnul a snadno se stane, že vybraná volba ulítne a nastavíte si něco jiného, anebo při potvrzování „ulož snímek“ aktivujete volbu expoziční kompenzace nebo WB.

Shrnutí
Konica Minolta DiMAGE A200 je vyzrálý fotoaparát s vysokým rozlišením a širokým rozsahem zoomu, vybavený elektronickým hledáčkem. Je znamenitě ergonomicky řešen, dobře se ovládá, je přijatelně lehký. Zvláštní ocenění zaslouží ručně ovládaný zoom a výklopný natočitelný displej. Je dostatečně rychlý i pro živou fotografii. Problematické je sériové fotografování „naslepo“, protože nevidíte, co fotíte a tudíž se kupříkladu sport touto metodou skoro ani fotit nedá. Přístroj má nový procesor což hlavně zlepšilo videorežim, potřeboval by novou optiku. Má velmi dobrý poměr ceny a výkonu, za 23 tisíc v dnešních cenových relacích opticky stabilizovaný EVF přístroj se zoomem 1:7 je rozhodně dobrá koupě.
Ukázky:
Dvě Marie = 400 a 800 ISO. Úplně dole je ukázka snímku v nejvyšším vyjetí zoomu plus neinterpolovaný zoom 2x zvětšující, což je fakticky výřez.

Ultrazoom s osmimegovým snímačem a optickou stabilizací v ceně cca 22500 Kč, to je poslední slovo Konica Minolty v oboru prestižních fotoaparátů, vybavených elektronickým hledáčkem. Čím se liší od svého předchůdce A2, který se stále ještě prodává – za cenu jen o málo vyšší? To jsme se pokusili zjistit.
Jaký je a komu je určen
Na počátku této modelové řady byl vůbec první pětimegový model Minolta DiMAGE 7. Ten byl oznámen takřka na fous přesně před čtyřmi lety. To je geologická doba – ve vývoji digi! Koncept zůstal stejný. Přístroj je nápadný svým mohutným objektivem a hledáčkovou částí se zabudovaným vyskakovacím flashem. V pravé části je právě tak mohutný grip, česky úchop, s ovládacím kolečkem rollerem, které naznačuje „vážné úmysly“ tohoto přístroje. Ostatně, poloprofi ambice lze vyčíst už na první pohled z černé barvy aparátu. Je to přístroj určený pro vážnou práci, a slibuje (a sliby plní) vynikající obrázky a plnou kontrolu nad prakticky vším, co se kontrolovat dá. Oproti A2 je o něco jednodušší, i ovládacích prvků je méně a jsou poněkud jinak řešeny.

Snímač CCD má rozměry 2/3 “ (8.80 x 6.60 mm) a na něm je fyzicky 8,3 Mpx, efektivně 8 Mpx. Snímky mají rozměry 3264 x 2448, v menších rozlišeních 2560 x 1920, 2080 x 1560, 1600 x 1200, 640 x 480 pixelů. Video má nyní větší rozlišení 640×480 – díky novému CxProcess™ III procesoru, ba dokonce 800×600 s frekvencí 10 fps. Rozsah citlivosti je od 50 do 800 ISO, rozsah zoomu 28 až 200 mm ekv., clonový rozsah F2.8 – F3.5 / F11, tedy opět totéž o A2. Tento objektiv má jedinou stinnou stránku, a to počátek makra na 13 cm, to je bohužel málo. Zachoval si skvělou vlastnost, ruční ovládání zoomu a ruční ostření: při tomto režimu naskočí na displeji zvětšený obraz – lupa, pro „ostření na matnici“.Bohužel zde není hledáček s vysokým rozlišením (SuperFineEVF). Bílou lze volit z 6 předvoleb a manuálu, zde je změna oproti A2. Nelze navolit bílou jediným stisknutím tlačítka na boku přístroje. Rozsah časů je 30 sec plus dalších 30 (Bulb) do 1/3200 sec. Externí blesk lze připojit přes aktivní sáňky. Sériové focení má rychlost 2,3 fps. ze pořídit maximálně 5 obrázků v sérii, v rozlišení 640×480 má rychlost 10 fps. Lze dokoupit dálkové ovládání, zápis je na CF karty typ I i II, v dodávce je 16 MB karta. LCD displej má 134 tisíc pixelů a je nakláněcí a přetočitelný. Napájení je li-ion aku NP-800, váha 579 g, rozměry 114 x 80 x 115 mm.
Závěr je z toho jednoznačný. Výkonem je přístroj prakticky totožný jako A2, má jen jednodušší ovládání a je v některých ohledech méně nastavitelný. Pozbyl i některé fajnovosti, jako je možnost dálkového ovládání flashe, zato mu přibyl „portrétní“ barevný prostor sRGB. Nelze nastavit sekvenční snímání (na př. každou minutu fotku), nelze nastavit bracketing kontrastu, sytosti a odstínu barev. Neumožňuje připojení „battery packu“ a nemá stavový displej. Nelze nahrávat hlasové poznámky a tělo je z plastu. Ovšem všechno to, co je pro fotografování podstatné ba nezbytné tady je. Široký rozsah funkcí a manuálního nastavování z něho dělá univerzálně použitelný aparát, který patří do ruky toho, kdo se chce fotografií vážně zabývat a ví, jak na to.

Jak vypadá
Zde je několik dalších záběrů ovládacích prvků.

LCD displej lze otočit ven (vlevo) i dovnitř a lze ho natočit do exotických úhlů.
Na snímku vlevo je vidět hlavní volič, spínač, v horní časti je roller; na snímku vpravo je zcela nahoře kolébka pro nastavení digi zoomu, pod ním tlačítko FUNC pro ovládání nejběžnějších funkcí. Čtyřcestný volič slouží i k aktivizaci kompenzace a WB, pod tím je prohlížení/koš a hlavní menu.
Levý bok zchudl. Zbyl tu přepínač režimu ostření a „shift“, nepříliš používané tlačítko na aktivizaci na př. setup menu. Pohled na objektiv je stejný jako u předešlých modelů – v této poloze se nastavuje makro, které není „nic moc“.

Jak se s ním fotí Startovací rychlík to není, vypakuje se tak za 3,2 sec. Spoušť se zpožďuje neměřitelně při namáčknutí, bez namáčknutí s použitím AF exponuje za 0,5 sec. S použitím manuálního ostření (které je ovšem zase elektrické, kroužkem neovládáte přímo optický systém) se zpoždění zkrátí na cca 0,3 sec, to jsou slušné výkony. Sériové focení proběhlo při frekvenci 0,5 sec/snímek – počet pět při „normální sérii“, při vysoké rychlosti se to o desetinku zrychlí a při „ultrarychlé“ si připadáte jako Meresjev před sestřelením, pořídil jsem 28 snímků 940×480 za 3,8 sec. Bohužel, při rychlé a ultrarychlé sérii zmizí obrázek z hledáčku / LCD.
Zoom se nastavuje ručně: skvělá přednost techto přístrojů, protože zoomujete tak rychle, jak chcete a zároveň i přesně, žádné ty protivné skoky zoomu. Ruční ostření, jak řečeno, je zprostředkované. Lupa je vcelku k ničemu, lepší ukazatel je indikátor vzdálenosti v metrech. Zajímavý je zde digitální zoom – lze ho nastavit tak, že dělá velmi dobré neinterpolované obrázky v rozlišení 2 Mpx. Jde samozřejmě prakticky o výřez, ovládá se kolébkovým ovladačem na zadní stěně – jím se také přepínají režimy při prohlížení obrázků. Ovšem pozor! Jkamile ho máte zapnutý, velmi snadno se při fotografování stane, že palcem nastavíte digitákní zoom, tedy přejdete na 2 Mpx formát, aniž byste si všimli varovného nápisu 2x v EVF hledáčku nebo na LCD displeji. Při fotogarfování totiž palec je nebezpečně blízko tlačítku, kterým se digitální zoom zapíná.
Elektronický hledáček je „úzké hrdlo“ tohoto typu přístrojů a pokud nedojde k zásadnímu zlepšení, konkurence pravých zrcadlovek bude mít tvrdé dopady.
Konica Minolta u tohoto přístroje zrušila nabídku tlačítek na levém boku těla přístroje a šla cestou dvou tlačítek – menu a FUNC. Kombinací tlačítka SHIFT+MENU dostaneme od setupu. Co ovšem je výborné – lze si navolit až pět uživatelských kombinací a přes volbu MR (memory recall) se dostaneme na uživatelské nastavení, kam ze uložit nastavení ISO, bílé, barevnosti, program/manuál, způsob měření, doostření, blesk. To je nepochybně velká přednost tohoto přístroje.
Obrazová kvalita budí trochu rozpaky. Obrázky jsou poněkud měkké a určitě jim neuškodí, když budeme pracovat s lehoučkým doostřením. Zdá se, že je to vina objektivu, který, málo platné, je čtyři roky v užívání. Jeho barevná aberace (fialové hrany) se projevují hlavně v rozostřených přezářených partií to budiž uvedeno jemu k dobru. Velmi kvalitně pracuje odstraňování šumu a samozřejmě – optický stabilizátor. V kompresi „extra fine“ mají snímky skoro 8 MB, takže i naše ukázky jsou focené v režimu fine. Úbytek kvality je totiž zanedbatelný.
Dá se čekat, že se OS prosadí obecně jako žádaná funkce hlavně v aparátech s širokorozsahovými zoomy. Konica Minolta je v tomto směru průkopníkem a jejich OS originálně řešený (pohyblivý člen je přímo snímač, je tedy v těle přístroje) slaví oprávněné úspěchy a je předmětem obdivu. I zde funguje velmi dobře a je dobře doporučit jeho průběžné užívání.
Z praktických hledisek mnoho výhrad nemám – jen jsem měl trochu potíže s řešením čtyřcestného voliče s OK tlačítkem uprostřed. V akci je těžké uhlídat, aby se při potvrzování volič nepohnul a snadno se stane, že vybraná volba ulítne a nastavíte si něco jiného, anebo při potvrzování „ulož snímek“ aktivujete volbu expoziční kompenzace nebo WB.

Shrnutí
Konica Minolta DiMAGE A200 je vyzrálý fotoaparát s vysokým rozlišením a širokým rozsahem zoomu, vybavený elektronickým hledáčkem. Je znamenitě ergonomicky řešen, dobře se ovládá, je přijatelně lehký. Zvláštní ocenění zaslouží ručně ovládaný zoom a výklopný natočitelný displej. Je dostatečně rychlý i pro živou fotografii. Problematické je sériové fotografování „naslepo“, protože nevidíte, co fotíte a tudíž se kupříkladu sport touto metodou skoro ani fotit nedá. Přístroj má nový procesor což hlavně zlepšilo videorežim, potřeboval by novou optiku. Má velmi dobrý poměr ceny a výkonu, za 23 tisíc v dnešních cenových relacích opticky stabilizovaný EVF přístroj se zoomem 1:7 je rozhodně dobrá koupě.
Ukázky:
Dvě Marie = 400 a 800 ISO. Úplně dole je ukázka snímku v nejvyšším vyjetí zoomu plus neinterpolovaný zoom 2x zvětšující, což je fakticky výřez.