Nezařazené

Konec (doufejme) polemiky o interpolaci


Před týdnem jsem zde v rubrice Pojmy znovu vysvětloval pojem interpolace a vzhledem k polemice, která se o tom vedla, jsem odkázal na článek autorky podepsané jako Radka v Paladixu. Doktorka Radka Tezaur mi tři dny na to odpověděla opět na Paladixu. Myslím, že teď už je vše jasné na to, aby se polemika uzavřela.

Z článku Radky Tezaur totiž jasně vyplývá, že k vytvoření barevné informace se v technické praxi nepoužívá primitivní interpolace (dopočítávání sousedních hodnot) separátně v jednotlivých kanálech (tedy v červeném zvlášť a v zeleném zvlášť a v modrém zvlášť), jak se často mylně tvrdí. Což jsem i já tvrdil vždycky. K vytvoření barevné informace se používá informace z různě barevných složek, což je opět to, co jsem tvrdil vždycky. To je podstata věci a jak se zdá, o ní vlastně spor nikdy nebyl.
Nezbývá než se shodnout na názvu toho procesu.
Je pravda, že jsem se pojmu interpolace bránil a nelíbí se mi ani teď, protože skutečně vyvolává mylný dojem, že jde o „dopočítávání děr v kanálech Bayerovy masky“. Nicméně, už v článku z 9.10. jsem výslovně napsal, že se mého pojmu „komparace“ klidně vzdám (přestože mi připadá výstižnější). Chápu, že technické názvosloví má svoji kodifikaci a že zavádění slov, na kterých se všichni neshodnou, do debaty vnáší zmatek. Přesto se nemohu zbavit osobního přesvědčení, že pojem „interpolace“ svádí k chybnému pochopení věci, tím spíš, že běžně používaná obrazová schémata s důsledností lepší věci hodnou opakují mýtus o primitivní interpolaci v rámci třikrát jedné barevné složky Bayerovy masky.

To je důvod, proč se v poslední době hovoří o demosaikování a proč toto slovo nahrazuje pojem interpolace. Což si myslím, že je rozumné a že to automaticky utne všechny dohady o slova a slovíčka. Je škoda, že výrobci jsou tak tajemní kolem této věci – je pochopitelné, že žádný neprozradí skutečné algoritmy pro demosaikování, laik by stejně té složité matematice neporozuměl. Ale něco by prozradit mohli, aby se nešířily mezi fotografickým lidem nesmysly o tom, že digitální fotografie je „interpolovaný podvod“.

Před týdnem jsem zde v rubrice Pojmy znovu vysvětloval pojem interpolace a vzhledem k polemice, která se o tom vedla, jsem odkázal na článek autorky podepsané jako Radka v Paladixu. Doktorka Radka Tezaur mi tři dny na to odpověděla opět na Paladixu. Myslím, že teď už je vše jasné na to, aby se polemika uzavřela.

Z článku Radky Tezaur totiž jasně vyplývá, že k vytvoření barevné informace se v technické praxi nepoužívá primitivní interpolace (dopočítávání sousedních hodnot) separátně v jednotlivých kanálech (tedy v červeném zvlášť a v zeleném zvlášť a v modrém zvlášť), jak se často mylně tvrdí. Což jsem i já tvrdil vždycky. K vytvoření barevné informace se používá informace z různě barevných složek, což je opět to, co jsem tvrdil vždycky. To je podstata věci a jak se zdá, o ní vlastně spor nikdy nebyl.
Nezbývá než se shodnout na názvu toho procesu.
Je pravda, že jsem se pojmu interpolace bránil a nelíbí se mi ani teď, protože skutečně vyvolává mylný dojem, že jde o „dopočítávání děr v kanálech Bayerovy masky“. Nicméně, už v článku z 9.10. jsem výslovně napsal, že se mého pojmu „komparace“ klidně vzdám (přestože mi připadá výstižnější). Chápu, že technické názvosloví má svoji kodifikaci a že zavádění slov, na kterých se všichni neshodnou, do debaty vnáší zmatek. Přesto se nemohu zbavit osobního přesvědčení, že pojem „interpolace“ svádí k chybnému pochopení věci, tím spíš, že běžně používaná obrazová schémata s důsledností lepší věci hodnou opakují mýtus o primitivní interpolaci v rámci třikrát jedné barevné složky Bayerovy masky.

To je důvod, proč se v poslední době hovoří o demosaikování a proč toto slovo nahrazuje pojem interpolace. Což si myslím, že je rozumné a že to automaticky utne všechny dohady o slova a slovíčka. Je škoda, že výrobci jsou tak tajemní kolem této věci – je pochopitelné, že žádný neprozradí skutečné algoritmy pro demosaikování, laik by stejně té složité matematice neporozuměl. Ale něco by prozradit mohli, aby se nešířily mezi fotografickým lidem nesmysly o tom, že digitální fotografie je „interpolovaný podvod“.