Kejkle s očima

Člověk nemusí být zrovna v brnění, aby měl oči v hlubokém stínů. Oči jsou ve stínu i pod kšiltem čepice, pod krempou klobouku. Hodně zapadlé oči mívají zvířata, zvlášť pak opice. Takže to vyfotíte a oči prakticky nejsou vidět.

Dá se tomu odpomoci bleskem, jenže tím hodně poškodíte světelnou atmosféru a pánům samurajům blesky nedělají žádnou radost. Řešení je – retuš.

V první fázi si musíme partii s očima zvětšit v editoru tak, aby byla přes celou obrazovku. Pozor – zvětšit zobrazení, samozřejmě nejde o žádné fyzické zvětšení, převzorkování! Retuš jsem dělal v Zoneru, tam se zobrazení zvětšuje prostě klávesou +. Důležité je, abychom to, co upravujeme, pořádně viděli. Nemá smysl se nimrat někde v rohu obrazovky. Takže znovu: zvětšit a pak si v tomto konkrétním případě do výběru dáme oči. Pracuji s lasem, prolnutí nastavím malé, na 2 body a způsob výběru jako přidat k výběru. Na ukázce vidíme kus výběru oka vlevo a celé oko vpravo, překryté čepelí meče.

V dalším kroku si otevřeme dialog úrovně. Histogram nám ukazuje, jak zoufale tmavé ty oči jsou – připomínám, že zde histogram zobrazuje situaci uvnitř výběru. Na nějakou automatickou korekci není ani pomyšlení. Musíme pracovat opatrně, abychom nevypadli z přirozeného osvětlení. Oči zesvětlíme, ale musí zůstat zastíněné.

Pracujeme pravým jezdcem (nastavení „bílého bodu“) a středním jezdcem. Nastavíme jezdce tak, aby se oči a partie kolem nich zesvětlila, ale aby zůstala tmavší než partie, které jsou osvětlené přímým svitem slunce.

Oči jsou teď světlejší než byly, jenže jsou jaksi bezvýrazné. No a teď musí nastoupit ta ruční práce. V Zoneru použijeme nástroj efektový štětec (ikona v liště vlevo, nebo klávesa E. Volbu efektu (lišta nahoře) je gamma. Sílu jsem nastavil na 12%. Jakmile je to kladná hodnota, štětec zesvětluje, když dám před číslo znamínko mínus, ztmavuje. Nastavuji průměr a sílu efektu. Chce to trochu přemýšlení – oko je koule, takže samozřejmě nesmí být všude stejně světlé a tmavé.

Efektovým štětcem za stálého střídání plus a mínus vytvářím iluzi lesknoucího se oka. Je třeba zvýraznit zřítelnici a je dobře obkreslit okraje. Na ukázce je vidět hotové oko vlevo, to pravé je „v procesu.“.

Důležité je zachovat přirozenost zobrazení. On není kumšt udělat z těch očí lampióny, jako je to tady…

Občas je třeba do těch očí sáhnout a ztmavit je… aby to bylo jakoby v reálu.

Kdo pracuje v Photoshopu a Photoshopu Elements, sáhne po nástroji Ztmavit a Zesvětlit, práce je s tím prakticky stejná jako s tím efektovým štětcem Zoneru.

Shrnutí:Je třeba vždy pracovat se zvětšenou partií, žádné nimrání, a pochopitelně pracujeme na kopii, to dodávám jen pro pořádek. Všechny ty štětce a nástroje jsou schopné zasahovat i do opravdových miniaturních detailů – lze je nastavit i na sílu jednoho pixelu! Můžete tedy do očí vstupovat jak oční chirurgové. Pochopitelně, co bylo zde řečeno se zdaleka netýká jen očí – tyhle mikrozásahy se dají dělat kdykoli a kdekoli.

Postup je jednoduchým, nejdříve ve výběru úrovněmi nastavíme celkovou hladinu tónů a pak štětcem partii propracujeme, aby byla sytá a plastická.

Pochopitelně to lze dělat i jinými způsoby, jako skoro všechno v digitální fotolaboratoři.

Člověk nemusí být zrovna v brnění, aby měl oči v hlubokém stínů. Oči jsou ve stínu i pod kšiltem čepice, pod krempou klobouku. Hodně zapadlé oči mívají zvířata, zvlášť pak opice. Takže to vyfotíte a oči prakticky nejsou vidět.

Dá se tomu odpomoci bleskem, jenže tím hodně poškodíte světelnou atmosféru a pánům samurajům blesky nedělají žádnou radost. Řešení je – retuš.

V první fázi si musíme partii s očima zvětšit v editoru tak, aby byla přes celou obrazovku. Pozor – zvětšit zobrazení, samozřejmě nejde o žádné fyzické zvětšení, převzorkování! Retuš jsem dělal v Zoneru, tam se zobrazení zvětšuje prostě klávesou +. Důležité je, abychom to, co upravujeme, pořádně viděli. Nemá smysl se nimrat někde v rohu obrazovky. Takže znovu: zvětšit a pak si v tomto konkrétním případě do výběru dáme oči. Pracuji s lasem, prolnutí nastavím malé, na 2 body a způsob výběru jako přidat k výběru. Na ukázce vidíme kus výběru oka vlevo a celé oko vpravo, překryté čepelí meče.

V dalším kroku si otevřeme dialog úrovně. Histogram nám ukazuje, jak zoufale tmavé ty oči jsou – připomínám, že zde histogram zobrazuje situaci uvnitř výběru. Na nějakou automatickou korekci není ani pomyšlení. Musíme pracovat opatrně, abychom nevypadli z přirozeného osvětlení. Oči zesvětlíme, ale musí zůstat zastíněné.

Pracujeme pravým jezdcem (nastavení „bílého bodu“) a středním jezdcem. Nastavíme jezdce tak, aby se oči a partie kolem nich zesvětlila, ale aby zůstala tmavší než partie, které jsou osvětlené přímým svitem slunce.

Oči jsou teď světlejší než byly, jenže jsou jaksi bezvýrazné. No a teď musí nastoupit ta ruční práce. V Zoneru použijeme nástroj efektový štětec (ikona v liště vlevo, nebo klávesa E. Volbu efektu (lišta nahoře) je gamma. Sílu jsem nastavil na 12%. Jakmile je to kladná hodnota, štětec zesvětluje, když dám před číslo znamínko mínus, ztmavuje. Nastavuji průměr a sílu efektu. Chce to trochu přemýšlení – oko je koule, takže samozřejmě nesmí být všude stejně světlé a tmavé.

Efektovým štětcem za stálého střídání plus a mínus vytvářím iluzi lesknoucího se oka. Je třeba zvýraznit zřítelnici a je dobře obkreslit okraje. Na ukázce je vidět hotové oko vlevo, to pravé je „v procesu.“.

Důležité je zachovat přirozenost zobrazení. On není kumšt udělat z těch očí lampióny, jako je to tady…

Občas je třeba do těch očí sáhnout a ztmavit je… aby to bylo jakoby v reálu.

Kdo pracuje v Photoshopu a Photoshopu Elements, sáhne po nástroji Ztmavit a Zesvětlit, práce je s tím prakticky stejná jako s tím efektovým štětcem Zoneru.

Shrnutí:Je třeba vždy pracovat se zvětšenou partií, žádné nimrání, a pochopitelně pracujeme na kopii, to dodávám jen pro pořádek. Všechny ty štětce a nástroje jsou schopné zasahovat i do opravdových miniaturních detailů – lze je nastavit i na sílu jednoho pixelu! Můžete tedy do očí vstupovat jak oční chirurgové. Pochopitelně, co bylo zde řečeno se zdaleka netýká jen očí – tyhle mikrozásahy se dají dělat kdykoli a kdekoli.

Postup je jednoduchým, nejdříve ve výběru úrovněmi nastavíme celkovou hladinu tónů a pak štětcem partii propracujeme, aby byla sytá a plastická.

Pochopitelně to lze dělat i jinými způsoby, jako skoro všechno v digitální fotolaboratoři.