K čemu vrstvy? Třeba k větší (ne)ostrosti!

V těchto dnech jsem se těšil s jedním z nejúžasnějších objektivů, jaké jsem měl kdy v ruce – byl to Nikon Noct 58/0.95. Ano, padesát osm milimetrů na Nikonu Z78 a světelnost F0.95. Samozřejmě že o něm pojednám, až pominou vánoční a novoroční zběsilosti. Dnes to bude o vrstvách, vím, že mnoha lidem dělají potíže.

Tenhle Noct má díky své extrémní světelnosti nesmírně malou hloubku ostrosti. Když tedy vyfotím dejme tomu borovičku na naší zahrádce, zaostřím na přední větvičky, ty pak jsou ostré, ale ty vzadu budou neostré a bude to nějaké divné. Když naopak zaostřím na zadní větvičky, budu mít neostrý předek. No a když zacloním, tak sice budu mít větvičky ostré vpředu ni vzadu, ale zároveň bude ostré i pozadí a efekt velké světelnosti – malé hloubky ostrosti bude vniveč.

Na tohle jste jistě přišli sami, pokud jste se někdy potkali se světelným objektivem, a nemusí t být zrovna Noct od Nikonu: Dneska nejsou 85/1.4 za hranicemi snů, a tam máme tenhle problém jak vyšitý. Buď clonit a ztratit efektu vypíchnutého motivu na neostrém pozadí, nebo zaclonit a mít motiv ostrý jen částečně.

Nebo… zkusit bracketing ostrosti a spojit vše ve vrstvách.

Pro jednoduchost uvažujme o dvou dílčích obrázcích. Fotka byla pořízena ze stativu, aby dvě fotky na sebe pasovaly. Pokud fotíte z ruky, musí se obrázky na sebe napasovat, je to jednoduchá procedura, někdy si ji ukážeme, Zoner to umí odjakživa, Photoshop samozřejmě taky. Dneska je to ale o vrstvách. Takže k těm obrázkům, tento má ostré větvičky v popředí a zadní jsou neostré.

Zde je to právě naopak. Ostré jsou zadní, neostré přední.

Otevřeme si jeden obrázek v editoru, který umí pracovat s vrstvami, tradičně to ukazuji na Zoneru X. Tady ho vidíme celý, zadní větvičky má neostré, přední ostré. To bude naše spodní vrstva.

Obrázek se mi na kartě vrstev ukáže jako Vrstva 1. Přidáme druhou vrstvu příkazem Vložit ze souboru. Ten soubor volíme ten s opačnou ostrostí, čili přední větvičky neostré.

Pak na horní vrstvu přidáme masku (ikonka obdélník s kolečkem uprostřed). Volíme Odkrýt vše (až zcela pochopíte princip, zjistíte, že ke stejnému výsledku dosáhnete i přes Skrýt vše…).

Pak už malujeme štětcem a černou barvou na neostrých místech. Černá barva nám zakrývá plochy v aktivní vrstvě a zároveň odkrývá to, co je vespod. Na ukázce vidíte, že jsem už zamaloval část neostré partie – a je vidět ostrá partie ze spodní vrstvy.

Když to někde popleteme, přetáhneme atd., stačí změnit barvu a to co jsme pomatlali černou zase opravíme bílou. Zoner má bohužel velmi neobratné přepínání bílé a černé barvy, v Photoshopu ( i PS Elements) stačí kliknout na klávesu X a přepne se barva popředí a barva pozadí. No a za chvilku jsou obě vrstvy propojené, stromek je ostrý všude a je vypíchnutý od neostrého pozadí. Předpoklad je – znovu upozorňuji – aby obě fotky byly zpasované. Ještě podotknu, že vzhledem k extrémně malé hloubce ostrosti by k dokonalému proostření tohoto stromku bylo třeba aspoň tří dílčích obrázků, takže mi nevyčítejte eventuální neostré plošky. Pro jednoduchost jsem volil dvě ostrosti.

Takže: stativ… anebo pasovat, v Zoneru je na to odjakživa nástroj ve Správci, oddíl Vytvořit – Skládání multiexpozic – Zarovnat obrázky