|
To jsou ty věci, které jsou každému jasné a mnohý čtenář reaguje podrážděně, že se o takové samozřejmosti rozepisuju. Jenže pak mi lidi posílají fotky a podívám se na EXIF a je mi zřejmé, že to leckomu jasné není, jak to s tou clonou a světelností je.
Opáčko základů  Ty srpečky jsou tu špatně nakreslené, ale to dnes nebudeme řešit. Dále víme, že existuje clonová řada, přičemž sousední hodnoty označují vždy změnu v poměru 1:2, takže když zvětším clonu o 1 stupeň, omezím průchod na polovinu oproti předchozímu. A naopak, když zmenším clonu o 1 stupeň (nastavím menší číslo), zvětším průchod na dvojnásobek. Clonová řada je toto: Konec opáčka, tohle je (snad) jasné. Co ta clona dělá clona a kvalita kresby  Když ale je to běžný objektiv, a nedejpánbu setový objektiv, rozdíl je podstatně větší. Je to vidět na ukázce, vlevo je zase „plná díra“ neboli plná světelnost, vpravo kresba při cloně F8.0.  Tohle všechno je důvod, proč při použití automatického režimu (režim AUTO anebo režim P) se přístroj snaží nastavit clonu – pokud to umožňují světelné podmínky a nastavení ISO – někam do středních hodnot. Opakuji, středních hodnot, protože samozřejmě záleží na tom, jak velká světelnost je. Clona se mění, když… Jenže pak máme situaci, kdy si nastavíme aparát a najednou – clona je úplně jiná. Průměr čoček zůstává samozřejmě stejný. Mění se ohnisko. Ona totiž ta světelnost se historicky odvozovala jako poměr ohniska a průměru vstupní čočky. Proto se také pro světelnost používá označení f/*, například f/2.8. Jestliže tedy f=50 mm, průměr čočky by měl být 50/2.8=18 mm. Což platilo za starých dob, kdy jsme byli mladí a ve světě byl ještě pořádek. Dnes to platí jen částečně, konstrukce moderních objektivů je velmi složitá. Nicméně i tato dnes už zastaralá poučka nám dá vysvětlení, proč se světelnost mění se změnou ohniska. Dejme tomu, že jsme ohnisko změnili a místo 50 mm máme 100 mm. Průměr vstupní čočky samozřejmě zůstal týž. Jaká bude clona? Zjistíme to jednoduchým výpočtem pomocí rovnice: 100/x=18 Při změně ohniska z 50 na 100 mm se nám světelnost zmenšila na 5,6. Ne, nesahejte po pravítku a kalkulačce, pro moderní objektivy tyto výpočty přesně neplatí. Ta světelnost už nevyjadřuje pevný matematický poměr ohniska a průměru čočky, ona spíš vyjadřuje množství světla dopadajícího na čip nebo film. Samozřejmě, že i dnes to množství světla závisí jak na průměru čočky, tak na ohniskové vzdálenosti, jenže nelze ho takto jednoduše vypočítat. Vezměme tedy na vědomí, že změnou ohniska se zmenšuje světelnost, ledaže by… Světlá výjimka Zpátky na zem Drahý a levný  …a ono je to prakticky stejné. Vlevo levný, vpravo drahý objektiv. Možná že uvidíme nějaké drobné odchylky, ale rozhodně neodpovídají osminásobku ceny. Ano, i levné seťáky celkem slušně kreslí v oblasti středních clon. Jejich výkon ale prudce klesá směrem dolů, tedy v menší cloně a při plné světelnosti už je kresba dosti bídná. Což lze dovoditi na další ukázce:  V tom je totiž bída levné optiky. Jejich plná světelnost je těžko použitelná k vážnější práci. Jsou měkké, neostré – jediné řešení je clonění. Anebo přestat hulit a za uspořené peníze si koupit kvalitní objektiv. Obrázky v plném rozlišení si můžete k prozkoumání stáhnout zde:
|
|
To jsou ty věci, které jsou každému jasné a mnohý čtenář reaguje podrážděně, že se o takové samozřejmosti rozepisuju. Jenže pak mi lidi posílají fotky a podívám se na EXIF a je mi zřejmé, že to leckomu jasné není, jak to s tou clonou a světelností je.
Opáčko základů Ty srpečky jsou tu špatně nakreslené, ale to dnes nebudeme řešit. Dále víme, že existuje clonová řada, přičemž sousední hodnoty označují vždy změnu v poměru 1:2, takže když zvětším clonu o 1 stupeň, omezím průchod na polovinu oproti předchozímu. A naopak, když zmenším clonu o 1 stupeň (nastavím menší číslo), zvětším průchod na dvojnásobek. Clonová řada je toto: Konec opáčka, tohle je (snad) jasné. Co ta clona dělá clona a kvalita kresby Když ale je to běžný objektiv, a nedejpánbu setový objektiv, rozdíl je podstatně větší. Je to vidět na ukázce, vlevo je zase „plná díra“ neboli plná světelnost, vpravo kresba při cloně F8.0. Tohle všechno je důvod, proč při použití automatického režimu (režim AUTO anebo režim P) se přístroj snaží nastavit clonu – pokud to umožňují světelné podmínky a nastavení ISO – někam do středních hodnot. Opakuji, středních hodnot, protože samozřejmě záleží na tom, jak velká světelnost je. Clona se mění, když… Jenže pak máme situaci, kdy si nastavíme aparát a najednou – clona je úplně jiná. Průměr čoček zůstává samozřejmě stejný. Mění se ohnisko. Ona totiž ta světelnost se historicky odvozovala jako poměr ohniska a průměru vstupní čočky. Proto se také pro světelnost používá označení f/*, například f/2.8. Jestliže tedy f=50 mm, průměr čočky by měl být 50/2.8=18 mm. Což platilo za starých dob, kdy jsme byli mladí a ve světě byl ještě pořádek. Dnes to platí jen částečně, konstrukce moderních objektivů je velmi složitá. Nicméně i tato dnes už zastaralá poučka nám dá vysvětlení, proč se světelnost mění se změnou ohniska. Dejme tomu, že jsme ohnisko změnili a místo 50 mm máme 100 mm. Průměr vstupní čočky samozřejmě zůstal týž. Jaká bude clona? Zjistíme to jednoduchým výpočtem pomocí rovnice: 100/x=18 Při změně ohniska z 50 na 100 mm se nám světelnost zmenšila na 5,6. Ne, nesahejte po pravítku a kalkulačce, pro moderní objektivy tyto výpočty přesně neplatí. Ta světelnost už nevyjadřuje pevný matematický poměr ohniska a průměru čočky, ona spíš vyjadřuje množství světla dopadajícího na čip nebo film. Samozřejmě, že i dnes to množství světla závisí jak na průměru čočky, tak na ohniskové vzdálenosti, jenže nelze ho takto jednoduše vypočítat. Vezměme tedy na vědomí, že změnou ohniska se zmenšuje světelnost, ledaže by… Světlá výjimka Zpátky na zem Drahý a levný …a ono je to prakticky stejné. Vlevo levný, vpravo drahý objektiv. Možná že uvidíme nějaké drobné odchylky, ale rozhodně neodpovídají osminásobku ceny. Ano, i levné seťáky celkem slušně kreslí v oblasti středních clon. Jejich výkon ale prudce klesá směrem dolů, tedy v menší cloně a při plné světelnosti už je kresba dosti bídná. Což lze dovoditi na další ukázce: V tom je totiž bída levné optiky. Jejich plná světelnost je těžko použitelná k vážnější práci. Jsou měkké, neostré – jediné řešení je clonění. Anebo přestat hulit a za uspořené peníze si koupit kvalitní objektiv. Obrázky v plném rozlišení si můžete k prozkoumání stáhnout zde:
|